Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
V oblasti Hormuzského průlivu a Perského zálivu nyní Írán stupňuje útoky na ropné tankery. Britská organizace pro námořní obchod v uplynulém týdnu zaznamenala dvanáct útoků na plavidla v tomto regionu. V důsledku těchto incidentů se v minulých dnech potopily dvě nákladní lodě zasažené neznámými projektily. Íránská strana se tak snaží reagovat na úspěšné operace amerického námořnictva, které pomáhá přepravovat ropu přes průliv.
Americká armáda vede efektivní operaci, v rámci které pomáhá tankerům s vypnutými transpondéry převážet surovinu k lodím čekajícím v Ománském zálivu. Zatímco tato plavidla využívají takzvané temné plavby, Írán má kvůli americké námořní blokádě velké problémy s proplouváním vlastních tankerů. Zintenzivněné útoky Teheránu jsou přímou reakcí na velké množství ropy, kterému se v posledních týdnech podařilo oblast úspěšně opustit.
Konflikt se mezitím rozšířil také do oblasti Jemenu, kde probíhá boj mezi Saúdskou Arábií a povstalci z hnutí Húsíů podporovanými Íránem. Húsíové začali cílit na saúdské ropné tankery proplouvající úžinou Bab al-Mandeb a nedávno provedli útoky na hlavní letiště v Rijádu. Toky přes tuto trasu se prudce propadly poté, co hrozby ze strany povstalců v průběhu léta výrazně zesílily.
Situaci v regionu zkomplikoval také dřívější útok dronů z Iráku na saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který pumpuje surovinu k přístavům v Rudém moři. Saúdská Arábie na tuto hrozbu rychle zareagovala a přesměrovala vývoz ropy zpět do Hormuzského průlivu prostřednictvím americké asistenční operace. Americký prezident Donald Trump obvinil z tohoto útoku Irák, respektive milice podporované Teheránem, což íránské ministerstvo zahraničních věcí kategoricky popřelo. Samotný ropovod je však podle dostupných zpráv opět v provozu.
Asijské státy, které jsou největšími odběrateli saúdské ropy, nesou hlavní tíhu probíhající krize. Na vzniklou situaci zareagovaly snížením spotřeby a Čína navíc omezila dovoz využíváním svých strategických rezerv. Odborníci upozorňují, že čím déle tento konflikt trvá, tím menší vliv Írán ve skutečnosti má, protože ostatní státy vytvářejí alternativní trasy a obchvaty.
Analytici podle CNN předpokládají, že tato krize zanechá dlouhodobé důsledky na celém globálním ropném trhu. Země dovážející ropu si stále zřetelněji uvědomují nutnost strukturálního snížení spotřeby energie. Takový krok jim má podle odborníků pomoci získat větší odolnost vůči vnějším šokům v nejistém světovém prostředí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.