V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Kanadská vlajka nyní vlaje nad skromnou budovou v Nuuku, o kterou se diplomaté dělí s Islandem. Načasování ceremoniálu není náhodné a úzce souvisí s takzvanou „Carneyho doktrínou“. Ta reaguje na konec mezinárodního řádu založeného na pravidlech a předpokládá, že střední mocnosti jako Kanada již nemohou slepě spoléhat na ochranu USA, ale musí aktivně budovat vlastní spojenectví.
Kanadská ministryně zahraničí Anita Anand zdůraznila, že otevření úřadu je projevem solidarity s obyvateli Grónska v době, kdy pociťují úzkost z amerických ambicí. Podle ní Kanada hodlá hrát aktivní roli při obraně hodnot a suverenity tohoto autonomního území. Podobně zareagovala i Francie, která ve stejný den otevřela v Nuuku svůj vlastní generální konzulát jako první země Evropské unie.
Arktida se tak stává novým ohniskem velmocenského soupeření. Trumpova administrativa ospravedlňuje svůj zájem o ostrov národní bezpečností a hrozbou ze strany Ruska a Číny. Donald Trump dokonce naznačil, že by mohl na země odmítající jeho plány uvalit sankce. Kanadský premiér Carney však v Davosu kontroval prohlášením, že Kanada stojí pevně za právem Grónska a Dánska určovat si vlastní budoucnost.
Významnou roli v této diplomatické ofenzivě hraje i kulturní propojení. Slavnostního otevření se zúčastnila kanadská generální guvernérka Mary Simon, která má inuitské kořeny, a zdůraznila blízkost původních obyvatel obou zemí. Podle inuitských lídrů je přítomnost Kanady v regionu důležitou pojistkou proti „manifest destiny“ a čistě kapitalistickým zájmům, které by mohly ohrozit tradiční způsob života v Arktidě.
Místní obyvatelé v Nuuku pociťují z náhlého zájmu světových mocností značnou únavu, i když někteří podnikatelé z pozornosti těží. Například v místních obchodech se staly hitem baseballové čepice s anti-MAGA tematikou v grónském stylu. Přesto místní lidé vyjadřují přání, aby se situace brzy uklidnila a oni se mohli vrátit ke svému běžnému životu v klidu arktické přírody.
Geopolitický boj o sever se však teprve rozjíždí. Již tento víkend se očekává, že premiér Carney podepíše na Mnichovské bezpečnostní konferenci dohodu o obranné spolupráci s Dánskem. Tato dohoda má zahrnovat společné operace v Grónsku a na východním křídle NATO, čímž Kanada definitivně potvrdí svou snahu vymanit se z Trumpova stínu a stát se samostatným hráčem na světové scéně.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.