V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Kanadská vlajka nyní vlaje nad skromnou budovou v Nuuku, o kterou se diplomaté dělí s Islandem. Načasování ceremoniálu není náhodné a úzce souvisí s takzvanou „Carneyho doktrínou“. Ta reaguje na konec mezinárodního řádu založeného na pravidlech a předpokládá, že střední mocnosti jako Kanada již nemohou slepě spoléhat na ochranu USA, ale musí aktivně budovat vlastní spojenectví.
Kanadská ministryně zahraničí Anita Anand zdůraznila, že otevření úřadu je projevem solidarity s obyvateli Grónska v době, kdy pociťují úzkost z amerických ambicí. Podle ní Kanada hodlá hrát aktivní roli při obraně hodnot a suverenity tohoto autonomního území. Podobně zareagovala i Francie, která ve stejný den otevřela v Nuuku svůj vlastní generální konzulát jako první země Evropské unie.
Arktida se tak stává novým ohniskem velmocenského soupeření. Trumpova administrativa ospravedlňuje svůj zájem o ostrov národní bezpečností a hrozbou ze strany Ruska a Číny. Donald Trump dokonce naznačil, že by mohl na země odmítající jeho plány uvalit sankce. Kanadský premiér Carney však v Davosu kontroval prohlášením, že Kanada stojí pevně za právem Grónska a Dánska určovat si vlastní budoucnost.
Významnou roli v této diplomatické ofenzivě hraje i kulturní propojení. Slavnostního otevření se zúčastnila kanadská generální guvernérka Mary Simon, která má inuitské kořeny, a zdůraznila blízkost původních obyvatel obou zemí. Podle inuitských lídrů je přítomnost Kanady v regionu důležitou pojistkou proti „manifest destiny“ a čistě kapitalistickým zájmům, které by mohly ohrozit tradiční způsob života v Arktidě.
Místní obyvatelé v Nuuku pociťují z náhlého zájmu světových mocností značnou únavu, i když někteří podnikatelé z pozornosti těží. Například v místních obchodech se staly hitem baseballové čepice s anti-MAGA tematikou v grónském stylu. Přesto místní lidé vyjadřují přání, aby se situace brzy uklidnila a oni se mohli vrátit ke svému běžnému životu v klidu arktické přírody.
Geopolitický boj o sever se však teprve rozjíždí. Již tento víkend se očekává, že premiér Carney podepíše na Mnichovské bezpečnostní konferenci dohodu o obranné spolupráci s Dánskem. Tato dohoda má zahrnovat společné operace v Grónsku a na východním křídle NATO, čímž Kanada definitivně potvrdí svou snahu vymanit se z Trumpova stínu a stát se samostatným hráčem na světové scéně.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.