V arktickém městě Nuuk, které má pouhých 20 000 obyvatel, se v těchto dnech odehrává zásadní diplomatický posun. Kanada zde v pátek 6. února 2026 oficiálně otevřela svůj nový konzulát, čímž vyslala jasný signál o své nové strategii v Arktidě. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na ovládnutí Grónska, a kanadský premiér Mark Carney se tak snaží vybudovat protiváhu americkému vlivu.
Kanadská vlajka nyní vlaje nad skromnou budovou v Nuuku, o kterou se diplomaté dělí s Islandem. Načasování ceremoniálu není náhodné a úzce souvisí s takzvanou „Carneyho doktrínou“. Ta reaguje na konec mezinárodního řádu založeného na pravidlech a předpokládá, že střední mocnosti jako Kanada již nemohou slepě spoléhat na ochranu USA, ale musí aktivně budovat vlastní spojenectví.
Kanadská ministryně zahraničí Anita Anand zdůraznila, že otevření úřadu je projevem solidarity s obyvateli Grónska v době, kdy pociťují úzkost z amerických ambicí. Podle ní Kanada hodlá hrát aktivní roli při obraně hodnot a suverenity tohoto autonomního území. Podobně zareagovala i Francie, která ve stejný den otevřela v Nuuku svůj vlastní generální konzulát jako první země Evropské unie.
Arktida se tak stává novým ohniskem velmocenského soupeření. Trumpova administrativa ospravedlňuje svůj zájem o ostrov národní bezpečností a hrozbou ze strany Ruska a Číny. Donald Trump dokonce naznačil, že by mohl na země odmítající jeho plány uvalit sankce. Kanadský premiér Carney však v Davosu kontroval prohlášením, že Kanada stojí pevně za právem Grónska a Dánska určovat si vlastní budoucnost.
Významnou roli v této diplomatické ofenzivě hraje i kulturní propojení. Slavnostního otevření se zúčastnila kanadská generální guvernérka Mary Simon, která má inuitské kořeny, a zdůraznila blízkost původních obyvatel obou zemí. Podle inuitských lídrů je přítomnost Kanady v regionu důležitou pojistkou proti „manifest destiny“ a čistě kapitalistickým zájmům, které by mohly ohrozit tradiční způsob života v Arktidě.
Místní obyvatelé v Nuuku pociťují z náhlého zájmu světových mocností značnou únavu, i když někteří podnikatelé z pozornosti těží. Například v místních obchodech se staly hitem baseballové čepice s anti-MAGA tematikou v grónském stylu. Přesto místní lidé vyjadřují přání, aby se situace brzy uklidnila a oni se mohli vrátit ke svému běžnému životu v klidu arktické přírody.
Geopolitický boj o sever se však teprve rozjíždí. Již tento víkend se očekává, že premiér Carney podepíše na Mnichovské bezpečnostní konferenci dohodu o obranné spolupráci s Dánskem. Tato dohoda má zahrnovat společné operace v Grónsku a na východním křídle NATO, čímž Kanada definitivně potvrdí svou snahu vymanit se z Trumpova stínu a stát se samostatným hráčem na světové scéně.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.