V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Celý spor se točí kolem údajného zneužívání peněz Evropské unie na platy stranických asistentů. Podle obžaloby tito lidé nepracovali pro Evropský parlament, který je platil, ale vykonávali činnost výhradně pro potřeby politické strany Marine Le Penové. Soudkyně v první instanci označila Le Penovou za mozek celého systému, skrze který mělo dojít ke zpronevěře téměř tří milionů eur. Kromě zákazu kandidatury dostala politička i čtyřletý trest odnětí svobody, z něhož by část musela strávit s elektronickým náramkem.
Předseda Národního sdružení Jordan Bardella před zahájením procesu varoval, že vyřazení Le Penové z volebního klání by bylo hluboce znepokojivé pro celou francouzskou demokracii. Bardella, který je považován za jejího blízkého spojence, zároveň oznámil, že on sám se o prezidentský post ucházet nehodlá. Místo toho by v případě volebního vítězství strany usiloval o post premiéra. Le Penovou označil za nezpochybnitelnou favoritku nadcházejících voleb, které by soudní verdikt mohl zásadně ovlivnit.
V nynějším odvolacím řízení figuruje kromě Le Penové dalších jedenáct jejích kolegů, zatímco dvanáct dalších odsouzených se rozhodlo původní verdikt nezpochybňovat. Mezi těmi, kteří se neodvolali, je například i sestra hlavní aktérky Yann Le Penová. Soudní proces v Paříži má trvat do poloviny února, ovšem samotné rozhodnutí se neočekává dříve než v létě. Čas hraje v tomto případě zásadní roli, protože registrační termín pro kandidáty na prezidenta vyprší v březnu 2027.
Budoucnost Le Penové závisí na tom, k jakému ze čtyř možných scénářů se odvolací soud přikloní. Ideální variantou pro ni je úplné očištění jména a zrušení všech trestů. Soud však může také potvrdit vinu, ale zrušit doložku o okamžitém výkonu trestu, což by jí umožnilo kandidovat během dalšího odvolávání. Nejhůře by pro ni dopadlo potvrzení původního rozsudku v celém rozsahu, což by jí cestu do Elysejského paláce definitivně uzavřelo.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.