Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Vzduchem létaly kanystry se slzným plynem a ozývaly se exploze zábleskových granátů, zatímco se město stále vzpamatovává z minulého týdne, kdy agent imigračního úřadu ICE zastřelil Renee Goodovou. Tato událost vyvolala vlnu celonárodních protestů a přiměla Trumpovu administrativu k vyslání stovek dalších agentů v rámci rozsáhlého zátahu proti nelegální imigraci.
Napětí mezi místní samosprávou a federální vládou dosáhlo bodu, který starosta Jacob Frey označil za neudržitelný. Demokratický starosta poukázal na to, že město je nyní svědkem situace, kdy proti sobě fakticky stojí dvě vládní entity. Zatímco se představitelé Minneapolisu snaží uklidnit rozhořčené obyvatele, stát Minnesota a města Minneapolis a Saint Paul podaly žalobu na federální úřady.
Stěžují si v ní na nezákonné zatýkání bez soudních příkazů a používání nepřiměřené síly při imigračních raziích. Soudce však zatím odmítl vydat předběžné opatření, které by operaci zastavilo, ačkoliv zdůraznil, že toto rozhodnutí nelze vnímat jako konečný verdikt v celém sporu.
Noční ulice města připomínaly bitevní pole, kde se terčem vandalismu stala i zaparkovaná auta. Reportéři z místa hlásili rozbitá okna a vozy posprejované nápisy namířenými proti agentuře ICE a vládní politice. Slzný plyn byl ve vzduchu cítit ještě dlouhé hodiny a ztěžoval dýchání i pohyb v zasažených čtvrtích. Dosud není jasné, komu poškozená vozidla patřila, ale CNN již oslovila FBI a ministerstvo vnitřní bezpečnosti s žádostí o podrobnější informace k probíhajícím zásahům a škodám na majetku.
Prezident Donald Trump na události reagoval s obvyklou razancí na své sociální síti Truth Social, kde otevřeně pohrozil nasazením armády. Prohlásil, že pokud „zkorumpovaní politici“ v Minnesotě nezajistí pořádek a nezastaví útoky na agenty ICE, které nazval vlastenci, aktivuje zákon o povstání (Insurrection Act). Tento zákon z roku 1792 umožňuje prezidentovi vyslat vojenské jednotky přímo do amerických ulic, aby potlačily nepokoje, což je krok, ke kterému se v americké historii sahá jen zcela výjimečně.
Aktivace zákona o povstání by znamenala zásadní zlom, protože v USA běžně platí přísný zákaz využívání armády pro domácí vymáhání práva. Naposledy byl tento zákon využit v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles na žádost tehdejšího guvernéra Kalifornie. Trumpova hrozba však přichází v době, kdy guvernér Minnesoty o pomoc nežádá, ale naopak se s federální vládou soudí. Právní experti proto upozorňují, že jednostranné nasazení vojska by mohlo vyvolat ústavní krizi nevídaných rozměrů.
Zatímco Washington a Kodaň řeší budoucnost Grónska a armáda se připravuje na možné scénáře v Íránu, domácí krize v Minnesotě ukazuje na hluboké rozdělení americké společnosti. Starosta Frey vyzval k zachování klidu, ale připustil, že důvěra veřejnosti v bezpečnostní složky je po sérii střetů s imigračními agenty vážně podkopána. Očekává se, že protesty budou v následujících dnech pokračovat, a to i navzdory hrozbám z Bílého domu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
