Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Vzduchem létaly kanystry se slzným plynem a ozývaly se exploze zábleskových granátů, zatímco se město stále vzpamatovává z minulého týdne, kdy agent imigračního úřadu ICE zastřelil Renee Goodovou. Tato událost vyvolala vlnu celonárodních protestů a přiměla Trumpovu administrativu k vyslání stovek dalších agentů v rámci rozsáhlého zátahu proti nelegální imigraci.
Napětí mezi místní samosprávou a federální vládou dosáhlo bodu, který starosta Jacob Frey označil za neudržitelný. Demokratický starosta poukázal na to, že město je nyní svědkem situace, kdy proti sobě fakticky stojí dvě vládní entity. Zatímco se představitelé Minneapolisu snaží uklidnit rozhořčené obyvatele, stát Minnesota a města Minneapolis a Saint Paul podaly žalobu na federální úřady.
Stěžují si v ní na nezákonné zatýkání bez soudních příkazů a používání nepřiměřené síly při imigračních raziích. Soudce však zatím odmítl vydat předběžné opatření, které by operaci zastavilo, ačkoliv zdůraznil, že toto rozhodnutí nelze vnímat jako konečný verdikt v celém sporu.
Noční ulice města připomínaly bitevní pole, kde se terčem vandalismu stala i zaparkovaná auta. Reportéři z místa hlásili rozbitá okna a vozy posprejované nápisy namířenými proti agentuře ICE a vládní politice. Slzný plyn byl ve vzduchu cítit ještě dlouhé hodiny a ztěžoval dýchání i pohyb v zasažených čtvrtích. Dosud není jasné, komu poškozená vozidla patřila, ale CNN již oslovila FBI a ministerstvo vnitřní bezpečnosti s žádostí o podrobnější informace k probíhajícím zásahům a škodám na majetku.
Prezident Donald Trump na události reagoval s obvyklou razancí na své sociální síti Truth Social, kde otevřeně pohrozil nasazením armády. Prohlásil, že pokud „zkorumpovaní politici“ v Minnesotě nezajistí pořádek a nezastaví útoky na agenty ICE, které nazval vlastenci, aktivuje zákon o povstání (Insurrection Act). Tento zákon z roku 1792 umožňuje prezidentovi vyslat vojenské jednotky přímo do amerických ulic, aby potlačily nepokoje, což je krok, ke kterému se v americké historii sahá jen zcela výjimečně.
Aktivace zákona o povstání by znamenala zásadní zlom, protože v USA běžně platí přísný zákaz využívání armády pro domácí vymáhání práva. Naposledy byl tento zákon využit v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles na žádost tehdejšího guvernéra Kalifornie. Trumpova hrozba však přichází v době, kdy guvernér Minnesoty o pomoc nežádá, ale naopak se s federální vládou soudí. Právní experti proto upozorňují, že jednostranné nasazení vojska by mohlo vyvolat ústavní krizi nevídaných rozměrů.
Zatímco Washington a Kodaň řeší budoucnost Grónska a armáda se připravuje na možné scénáře v Íránu, domácí krize v Minnesotě ukazuje na hluboké rozdělení americké společnosti. Starosta Frey vyzval k zachování klidu, ale připustil, že důvěra veřejnosti v bezpečnostní složky je po sérii střetů s imigračními agenty vážně podkopána. Očekává se, že protesty budou v následujících dnech pokračovat, a to i navzdory hrozbám z Bílého domu.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.