Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Vzduchem létaly kanystry se slzným plynem a ozývaly se exploze zábleskových granátů, zatímco se město stále vzpamatovává z minulého týdne, kdy agent imigračního úřadu ICE zastřelil Renee Goodovou. Tato událost vyvolala vlnu celonárodních protestů a přiměla Trumpovu administrativu k vyslání stovek dalších agentů v rámci rozsáhlého zátahu proti nelegální imigraci.
Napětí mezi místní samosprávou a federální vládou dosáhlo bodu, který starosta Jacob Frey označil za neudržitelný. Demokratický starosta poukázal na to, že město je nyní svědkem situace, kdy proti sobě fakticky stojí dvě vládní entity. Zatímco se představitelé Minneapolisu snaží uklidnit rozhořčené obyvatele, stát Minnesota a města Minneapolis a Saint Paul podaly žalobu na federální úřady.
Stěžují si v ní na nezákonné zatýkání bez soudních příkazů a používání nepřiměřené síly při imigračních raziích. Soudce však zatím odmítl vydat předběžné opatření, které by operaci zastavilo, ačkoliv zdůraznil, že toto rozhodnutí nelze vnímat jako konečný verdikt v celém sporu.
Noční ulice města připomínaly bitevní pole, kde se terčem vandalismu stala i zaparkovaná auta. Reportéři z místa hlásili rozbitá okna a vozy posprejované nápisy namířenými proti agentuře ICE a vládní politice. Slzný plyn byl ve vzduchu cítit ještě dlouhé hodiny a ztěžoval dýchání i pohyb v zasažených čtvrtích. Dosud není jasné, komu poškozená vozidla patřila, ale CNN již oslovila FBI a ministerstvo vnitřní bezpečnosti s žádostí o podrobnější informace k probíhajícím zásahům a škodám na majetku.
Prezident Donald Trump na události reagoval s obvyklou razancí na své sociální síti Truth Social, kde otevřeně pohrozil nasazením armády. Prohlásil, že pokud „zkorumpovaní politici“ v Minnesotě nezajistí pořádek a nezastaví útoky na agenty ICE, které nazval vlastenci, aktivuje zákon o povstání (Insurrection Act). Tento zákon z roku 1792 umožňuje prezidentovi vyslat vojenské jednotky přímo do amerických ulic, aby potlačily nepokoje, což je krok, ke kterému se v americké historii sahá jen zcela výjimečně.
Aktivace zákona o povstání by znamenala zásadní zlom, protože v USA běžně platí přísný zákaz využívání armády pro domácí vymáhání práva. Naposledy byl tento zákon využit v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles na žádost tehdejšího guvernéra Kalifornie. Trumpova hrozba však přichází v době, kdy guvernér Minnesoty o pomoc nežádá, ale naopak se s federální vládou soudí. Právní experti proto upozorňují, že jednostranné nasazení vojska by mohlo vyvolat ústavní krizi nevídaných rozměrů.
Zatímco Washington a Kodaň řeší budoucnost Grónska a armáda se připravuje na možné scénáře v Íránu, domácí krize v Minnesotě ukazuje na hluboké rozdělení americké společnosti. Starosta Frey vyzval k zachování klidu, ale připustil, že důvěra veřejnosti v bezpečnostní složky je po sérii střetů s imigračními agenty vážně podkopána. Očekává se, že protesty budou v následujících dnech pokračovat, a to i navzdory hrozbám z Bílého domu.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.