Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Vzduchem létaly kanystry se slzným plynem a ozývaly se exploze zábleskových granátů, zatímco se město stále vzpamatovává z minulého týdne, kdy agent imigračního úřadu ICE zastřelil Renee Goodovou. Tato událost vyvolala vlnu celonárodních protestů a přiměla Trumpovu administrativu k vyslání stovek dalších agentů v rámci rozsáhlého zátahu proti nelegální imigraci.
Napětí mezi místní samosprávou a federální vládou dosáhlo bodu, který starosta Jacob Frey označil za neudržitelný. Demokratický starosta poukázal na to, že město je nyní svědkem situace, kdy proti sobě fakticky stojí dvě vládní entity. Zatímco se představitelé Minneapolisu snaží uklidnit rozhořčené obyvatele, stát Minnesota a města Minneapolis a Saint Paul podaly žalobu na federální úřady.
Stěžují si v ní na nezákonné zatýkání bez soudních příkazů a používání nepřiměřené síly při imigračních raziích. Soudce však zatím odmítl vydat předběžné opatření, které by operaci zastavilo, ačkoliv zdůraznil, že toto rozhodnutí nelze vnímat jako konečný verdikt v celém sporu.
Noční ulice města připomínaly bitevní pole, kde se terčem vandalismu stala i zaparkovaná auta. Reportéři z místa hlásili rozbitá okna a vozy posprejované nápisy namířenými proti agentuře ICE a vládní politice. Slzný plyn byl ve vzduchu cítit ještě dlouhé hodiny a ztěžoval dýchání i pohyb v zasažených čtvrtích. Dosud není jasné, komu poškozená vozidla patřila, ale CNN již oslovila FBI a ministerstvo vnitřní bezpečnosti s žádostí o podrobnější informace k probíhajícím zásahům a škodám na majetku.
Prezident Donald Trump na události reagoval s obvyklou razancí na své sociální síti Truth Social, kde otevřeně pohrozil nasazením armády. Prohlásil, že pokud „zkorumpovaní politici“ v Minnesotě nezajistí pořádek a nezastaví útoky na agenty ICE, které nazval vlastenci, aktivuje zákon o povstání (Insurrection Act). Tento zákon z roku 1792 umožňuje prezidentovi vyslat vojenské jednotky přímo do amerických ulic, aby potlačily nepokoje, což je krok, ke kterému se v americké historii sahá jen zcela výjimečně.
Aktivace zákona o povstání by znamenala zásadní zlom, protože v USA běžně platí přísný zákaz využívání armády pro domácí vymáhání práva. Naposledy byl tento zákon využit v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles na žádost tehdejšího guvernéra Kalifornie. Trumpova hrozba však přichází v době, kdy guvernér Minnesoty o pomoc nežádá, ale naopak se s federální vládou soudí. Právní experti proto upozorňují, že jednostranné nasazení vojska by mohlo vyvolat ústavní krizi nevídaných rozměrů.
Zatímco Washington a Kodaň řeší budoucnost Grónska a armáda se připravuje na možné scénáře v Íránu, domácí krize v Minnesotě ukazuje na hluboké rozdělení americké společnosti. Starosta Frey vyzval k zachování klidu, ale připustil, že důvěra veřejnosti v bezpečnostní složky je po sérii střetů s imigračními agenty vážně podkopána. Očekává se, že protesty budou v následujících dnech pokračovat, a to i navzdory hrozbám z Bílého domu.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.