Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Vzduchem létaly kanystry se slzným plynem a ozývaly se exploze zábleskových granátů, zatímco se město stále vzpamatovává z minulého týdne, kdy agent imigračního úřadu ICE zastřelil Renee Goodovou. Tato událost vyvolala vlnu celonárodních protestů a přiměla Trumpovu administrativu k vyslání stovek dalších agentů v rámci rozsáhlého zátahu proti nelegální imigraci.
Napětí mezi místní samosprávou a federální vládou dosáhlo bodu, který starosta Jacob Frey označil za neudržitelný. Demokratický starosta poukázal na to, že město je nyní svědkem situace, kdy proti sobě fakticky stojí dvě vládní entity. Zatímco se představitelé Minneapolisu snaží uklidnit rozhořčené obyvatele, stát Minnesota a města Minneapolis a Saint Paul podaly žalobu na federální úřady.
Stěžují si v ní na nezákonné zatýkání bez soudních příkazů a používání nepřiměřené síly při imigračních raziích. Soudce však zatím odmítl vydat předběžné opatření, které by operaci zastavilo, ačkoliv zdůraznil, že toto rozhodnutí nelze vnímat jako konečný verdikt v celém sporu.
Noční ulice města připomínaly bitevní pole, kde se terčem vandalismu stala i zaparkovaná auta. Reportéři z místa hlásili rozbitá okna a vozy posprejované nápisy namířenými proti agentuře ICE a vládní politice. Slzný plyn byl ve vzduchu cítit ještě dlouhé hodiny a ztěžoval dýchání i pohyb v zasažených čtvrtích. Dosud není jasné, komu poškozená vozidla patřila, ale CNN již oslovila FBI a ministerstvo vnitřní bezpečnosti s žádostí o podrobnější informace k probíhajícím zásahům a škodám na majetku.
Prezident Donald Trump na události reagoval s obvyklou razancí na své sociální síti Truth Social, kde otevřeně pohrozil nasazením armády. Prohlásil, že pokud „zkorumpovaní politici“ v Minnesotě nezajistí pořádek a nezastaví útoky na agenty ICE, které nazval vlastenci, aktivuje zákon o povstání (Insurrection Act). Tento zákon z roku 1792 umožňuje prezidentovi vyslat vojenské jednotky přímo do amerických ulic, aby potlačily nepokoje, což je krok, ke kterému se v americké historii sahá jen zcela výjimečně.
Aktivace zákona o povstání by znamenala zásadní zlom, protože v USA běžně platí přísný zákaz využívání armády pro domácí vymáhání práva. Naposledy byl tento zákon využit v roce 1992 během nepokojů v Los Angeles na žádost tehdejšího guvernéra Kalifornie. Trumpova hrozba však přichází v době, kdy guvernér Minnesoty o pomoc nežádá, ale naopak se s federální vládou soudí. Právní experti proto upozorňují, že jednostranné nasazení vojska by mohlo vyvolat ústavní krizi nevídaných rozměrů.
Zatímco Washington a Kodaň řeší budoucnost Grónska a armáda se připravuje na možné scénáře v Íránu, domácí krize v Minnesotě ukazuje na hluboké rozdělení americké společnosti. Starosta Frey vyzval k zachování klidu, ale připustil, že důvěra veřejnosti v bezpečnostní složky je po sérii střetů s imigračními agenty vážně podkopána. Očekává se, že protesty budou v následujících dnech pokračovat, a to i navzdory hrozbám z Bílého domu.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.