Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Trump v pátek uvedl, že sousední zemi činí odpovědnou za šíření kouře nad americkým Středozápadem a východním pobřežím. Plánuje proto kontaktovat premiéra Marka Carneyho, aby zjistil, jaké kroky Kanada podniká. Podle Trumpa by se měly náklady spojené s řešením tohoto znečištění promítnout do cel, která již Kanada Spojeným státům odvádí.
Na sociální síti Truth Social americký prezident napsal, že Kanada nedostatečně pečuje o své lesy a křoviska, v důsledku čehož jsou Spojené státy zbytečně zasaženy nebezpečným a znečištěným vzduchem. Tuto situaci označil za vědomou nedbalost, která se opakuje každý rok a stojí USA miliardy dolarů. Z tohoto důvodu trvá na tom, že finanční dopady znečištění musí být připočteny k současným celním sazbám.
Doug Ford v sobotu vyjádřil nad slovy amerického prezidenta značné rozhořčení a připomněl, že v loňském roce kanadští záchranáři včetně vodních bombardérů pomáhali hasit rozsáhlé požáry v jižní Kalifornii. Kritiku ze strany americké administrativy a členů Kongresu označil za ostudnou a poukázal na to, že sousedé by se měli navzájem podporovat a ne se kritizovat či si vyhrožovat. Zdůraznil, že pokud budou Spojené státy v budoucnu potřebovat pomoc, Kanada jim ji bez váhání poskytne.
V Ontariu je v současnosti aktivních 191 lesních požárů. Špatná kvalita ovzduší mezitím zasáhla více než 100 milionů obyvatel v osmnácti amerických státech a ve Washingtonu, D.C., přičemž velmi nebezpečné podmínky panují v pásu od severovýchodní Minnesoty až po jihovýchodní Virginii.
Napětí v obchodních vztazích mezi oběma zeměmi je dlouhodobé. Nejvyšší soud USA sice rozhodl, že prezident nemůže k zavádění cel využívat nouzové pravomoci, Bílý dům se však snaží efektivní celní sazby vrátit na původní úroveň pomocí jiných právních předpisů, které vyžadují vyšetřování a veřejné připomínky. Kanada byla dosud před nejtvrdšími dopady chráněna obchodní dohodou USMCA, kterou Trump vyjednal během svého prvního funkčního období, americká administrativa se však začátkem tohoto měsíce rozhodla dohodu v její stávající podobě neprodloužit.
Podle Forda jsou Trumpovy výroky naprosto nepřijatelné, i když jsou vztahy mezi řadovými Američany a Kanaďany podle něj stále přátelské. Pomoc Ontariu v boji s požáry již nabídla guvernérka státu Massachusetts Maura Healeyová, zatímco guvernér Minnesoty Tim Walz, se kterým Ford rovněž hovořil, má momentálně plné ruce práce s řešením krizové situace ve svém vlastním státě.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.