Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Mezi oběma stranami v současnosti panuje znatelné napětí, které přiživuje situace kolem Íránu a také skutečnost, že některé země stále neplní dohodnuté cíle v oblasti obranných výdajů. Trumpův tým navíc zvýšil nervozitu ostatních členů novými plány na omezení americké vojenské pomoci pro případ, že by na evropském kontinentu propukla krize. Přestože představitelé USA i Evropy shodně tvrdí, že vazby spojující Washington s aliancí zůstávají pevné, Rutte se bude muset pohybovat na tenkém ledě.
Generální tajemník musí reagovat na Trumpova ultimáta v situaci, kdy se řada členů NATO potýká s vlastními politickými a fiskálními problémy na domácí scéně, které jim zvyšování vojenských rozpočtů komplikují. Pro země jako Velká Británie, Španělsko nebo Česká republika už navíc nemusí existovat reálný prostor, jak americkým požadavkům dále ustupovat. Mezi spojenci proto panují obavy, že Spojené státy v krátkodobém horizontu nelze snadno uspokojit, neboť alianční státy již dříve odsouhlasily vyčlenění 5 procent HDP na obranu a nyní nemají mnoho nových možností, jak reagovat, kromě poukazování na probíhající investice a nákupy amerických zbraní.
Americký prezident se cítí dotčen tím, že evropští partneři nevyslali své válečné lodě na Blízký východ poté, co Írán v únoru zablokoval Hormuzský průliv. Trump pokračoval v ostré kritice aliance přímo z Bílého domu, kde si stěžoval na nedostatečnou roli Evropy v tomto konfliktu a pohrozil, že Spojené státy by mohly v budoucnu reagovat vůči svým spojencům obdobným odmítnutím pomoci. Mluvčí Bílého domu Olivia Wales potvrdila, že prezident trvá na tom, aby členské státy převzaly větší odpovědnost za vlastní obranu, a vyčetla jim, že nestály po boku USA během úspěšné operace Epic Fury.
Rutte a Trump si nicméně od konce roku 2024 vybudovali funkční pracovní vztah, na který se nynější alianční vedení snaží navázat a předejít tak jakýmkoli nečekaným zvratům v Ankaře. Vrcholem dosavadního Rutteho působení byl loňský summit v Haagu, kde se mu podařilo získat shodu na pětiprocentním cíli pro obranné výdaje, za což si tehdy vysloužil Trumpovu pochvalu. Letošní vrcholná schůzka sice pravděpodobně nepřinese takto zásadní průlomy, ale evropské státy chtějí americké administrativě demonstrovat své zvýšené úsilí při zaplňování mezer, které vznikají stahováním nebo přesouváním amerických jednotek a techniky.
Podle informací z aliančních kruhů se rozhovory v Bílém domě zaměří na to, jak spojenci plní závazky z Haagu, včetně navyšování investic do obrany, rozšiřování domácí průmyslové výroby zbraní a pokračující podpory Ukrajiny. Alianční státy v posledních letech napumpovaly do svých vojenských rozpočtů desítky miliard a zaměřily se na hromadění zásob munice. Jedním z hlavních argumentů pro Washington je také program, v jehož rámci spojenci nakupují americké zbraně určené pro Ukrajinu čelící ruské agresi, což přímo naplňuje Trumpův požadavek, aby americká ekonomika měla z této situace finanční prospěch.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.