Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Mezi oběma stranami v současnosti panuje znatelné napětí, které přiživuje situace kolem Íránu a také skutečnost, že některé země stále neplní dohodnuté cíle v oblasti obranných výdajů. Trumpův tým navíc zvýšil nervozitu ostatních členů novými plány na omezení americké vojenské pomoci pro případ, že by na evropském kontinentu propukla krize. Přestože představitelé USA i Evropy shodně tvrdí, že vazby spojující Washington s aliancí zůstávají pevné, Rutte se bude muset pohybovat na tenkém ledě.
Generální tajemník musí reagovat na Trumpova ultimáta v situaci, kdy se řada členů NATO potýká s vlastními politickými a fiskálními problémy na domácí scéně, které jim zvyšování vojenských rozpočtů komplikují. Pro země jako Velká Británie, Španělsko nebo Česká republika už navíc nemusí existovat reálný prostor, jak americkým požadavkům dále ustupovat. Mezi spojenci proto panují obavy, že Spojené státy v krátkodobém horizontu nelze snadno uspokojit, neboť alianční státy již dříve odsouhlasily vyčlenění 5 procent HDP na obranu a nyní nemají mnoho nových možností, jak reagovat, kromě poukazování na probíhající investice a nákupy amerických zbraní.
Americký prezident se cítí dotčen tím, že evropští partneři nevyslali své válečné lodě na Blízký východ poté, co Írán v únoru zablokoval Hormuzský průliv. Trump pokračoval v ostré kritice aliance přímo z Bílého domu, kde si stěžoval na nedostatečnou roli Evropy v tomto konfliktu a pohrozil, že Spojené státy by mohly v budoucnu reagovat vůči svým spojencům obdobným odmítnutím pomoci. Mluvčí Bílého domu Olivia Wales potvrdila, že prezident trvá na tom, aby členské státy převzaly větší odpovědnost za vlastní obranu, a vyčetla jim, že nestály po boku USA během úspěšné operace Epic Fury.
Rutte a Trump si nicméně od konce roku 2024 vybudovali funkční pracovní vztah, na který se nynější alianční vedení snaží navázat a předejít tak jakýmkoli nečekaným zvratům v Ankaře. Vrcholem dosavadního Rutteho působení byl loňský summit v Haagu, kde se mu podařilo získat shodu na pětiprocentním cíli pro obranné výdaje, za což si tehdy vysloužil Trumpovu pochvalu. Letošní vrcholná schůzka sice pravděpodobně nepřinese takto zásadní průlomy, ale evropské státy chtějí americké administrativě demonstrovat své zvýšené úsilí při zaplňování mezer, které vznikají stahováním nebo přesouváním amerických jednotek a techniky.
Podle informací z aliančních kruhů se rozhovory v Bílém domě zaměří na to, jak spojenci plní závazky z Haagu, včetně navyšování investic do obrany, rozšiřování domácí průmyslové výroby zbraní a pokračující podpory Ukrajiny. Alianční státy v posledních letech napumpovaly do svých vojenských rozpočtů desítky miliard a zaměřily se na hromadění zásob munice. Jedním z hlavních argumentů pro Washington je také program, v jehož rámci spojenci nakupují americké zbraně určené pro Ukrajinu čelící ruské agresi, což přímo naplňuje Trumpův požadavek, aby americká ekonomika měla z této situace finanční prospěch.
Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte stojí před mimořádně náročným úkolem. Během svého nadcházejícího jednání ve Washingtonu musí ujistit amerického prezidenta Donalda Trumpa, že alianční partneři udělají více pro splnění jeho požadavků, avšak zároveň nesmí jménem ostatních spojenců slíbit nesplnitelné. Schůzka v Bílém domě má připravit půdu pro klíčový summit NATO, který se uskuteční za dva týdny v Turecku, a jejím cílem je předejít zásadním konfrontacím ještě předtím, než se lídři všech třiceti dvou členských států sejdou v Ankaře k nastavení cílů pro příští rok.
Brutální vlny veder zasahují Evropu stále častěji, což nutí miliony lidí přizpůsobovat se rekordním teplotám. Na rozdíl od Spojených států, kde má klimatizaci téměř 90 % domácností, je však v Evropě toto číslo podstatně nižší a pohybuje se kolem 20 %. Mnoho obyvatel tak horké dny přečkává pouze s pomocí elektrických ventilátorů, ledových obkladů či studených sprch. S tím, jak klimatické změny přinášejí dřívější, intenzivnější a delší vlny veder, se otevírají otázky, proč bohaté evropské státy s plošným zaváděním klimatizací tak dlouho otálejí.
Vzhledem k celosvětově rostoucímu rozsahu škod způsobených lesními požáry roste potřeba zavádění takzvaných požárně inteligentních strategií pro hodnocení rizik. Nebezpečné požáry jsou stále intenzivnější a častější, což pohání jak klimatické změny, tak nezanedbatelná lidská činnost v krajině. Data o lesních požárech ukazují jasný trend, kdy čelíme stále ničivějším událostem s katastrofálními následky dosud nevídaných rozměrů. Podle Evropské environmentální agentury shoří v Evropské unii ročně v průměru 3 770 kilometrů čtverečních půdy, přičemž v letech 2008 až 2023 muselo být kvůli požárům vysídleno 45 000 lidí a roční škody se odhadují na 2,5 miliardy eur.
Nedávná cesta předsedkyně tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) Cheng Li-wun do Spojených států naplno ukázala, jak rigidní se stala americká politika vůči Tchaj-wanu. Většina amerických zahraničněpolitických kruhů přijala její návštěvu se skepticismem, což ostře kontrastovalo s vřelým uvítáním ze strany tamních tchajwanských expatriotů napojených na KMT. Americké publikum vnímalo političku po její dubnové schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu jako charismatickou, ale naivní, zejména kvůli její ochotě jednat s Čínou i přes agresivní postoj Pekingu vůči Tchaj-peji.
Západní Evropu zasáhla rekordní vlna veder, která s sebou přinesla rozsáhlé výpadky proudu a desítky obětí. Nejsložitější situace je ve Francii, kde se desítky tisíc domácností ocitly bez dodávek elektrické energie. Problémy postihly zejména Bretaň na západě země, kde výpadek zasáhl přibližně 68 tisíc odběrných míst. Podle úřadů se obnovení dodávek v této oblasti neočekává dříve než ve středu večer.
Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Ruská reakce na čtvrteční ranní nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Moskvu vykazovala podle analýz expertů spíše chaotické úsilí než promyšlenou obrannou strategii. Záběry z ulic hlavního města zachycují vojáky, jak odpalují přenosné protiletadlové komplety z ramen v bezprostřední blízkosti rušné dálnice za plného provozu.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi ve středu jasně signalizoval, že inspektoři OSN navštíví íránská zařízení na obohacování uranu. Tento krok je přitom klíčovou součástí prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem, která má vést k ukončení válečného konfliktu. Grossiho vyjádření představuje dosud nejpevnější stanovisko této agentury OSN, jejíž role je považována za naprosto zásadní pro určení skutečného stavu íránských zásob jaderného materiálu. Obě strany přitom ještě v úterý nabízely protichůdná tvrzení o tom, zda k těmto kontrolám vůbec dojde.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.