Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Nejnovější útoky přicházejí v návaznosti na akci jemenských Hútíů podporovaných Íránem, kteří se přihlásili k zásahu dvou saúdskoarabských tankerů v Rudém moři. Sílící obavy z narušení mezinárodní námořní dopravy vyhnaly ceny ropy na nejvyšší úroveň od května, přičemž cena za barel překročila hranici sta dolarů. Íránská média informovala o explozích v klíčových vojenských i obchodních oblastech na jihu země, včetně přístavního města Bandar Abbás a ostrova Kešm.
Americké ústřední velení potvrdilo, že cílem leteckých operací bylo oslabit schopnost Íránu ohrožovat civilní plavbu v regionálních vodách. Útoky směřovaly na íránská vojenská velitelská centra, sklady bezpilotních letounů, komunikační sítě, pobřežní sledovací stanice a námořní kapacity. Tímto postupem se Spojené státy snaží obnovit plnou kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem.
Dopady konfliktu na plynulost obchodu potvrzují také data o sledování námořní dopravy, podle nichž proplul Hormuzským průlivem ve čtvrtek pouze jediný tanker. Jedná se o nejnižší úroveň tranzitu od začátku května, což podtrhuje vážnost situace. Napětí v celé oblasti dále roste, pričemž letecké sirény a poplašné systémy byly v reakci na hrozby aktivovány v Bahrajnu i v Jordánsku.
Americký prezident v prohlášení zdůraznil, že vzniklé škody na lodích a lodním nákladu budou plně uhrazeny z íránských finančních prostředků, které mají Spojené státy ve své držbě. Podle jeho slov se může jednat o velmi značné částky. Trump tento postup označil za spravedlivý krok, který má vyvodit přímou finanční odpovědnost vůči Teheránu.
Íránská diplomacie na prohlášení reagovala varováním před důsledky konfiskace státních financí. Šéf íránské diplomacie upozornil, že pokud vlády legalizují zabavování majetku, nebudou aktiva žádné země v bezpečí. Dodal také, že chaos, který z takového jednání vzejde, nebude mírový ani přijatelný pro mezinárodní společenství.
Současná eskalace definitivně pohřbila červnové memorandum o porozumění, ve kterém se USA a Írán dohodly na zastavení vojenských operací a opětovném otevření Hormuzského průlivu. Dohoda rovněž počítala s tím, že Washington uvolní zmrazené íránské fondy a aktiva. O tři týdny později však Donald Trump prohlásil příměří za skončené poté, co došlo k novým útokům na plavidla a následným americkým odvetným úderům.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.