Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Generál Caine zároveň potvrdil, že do regionu neustále proudí další americké posily, přičemž největší příliv sil se očekává během dnešního pondělí. Nasazení zahrnuje tisíce příslušníků všech složek ozbrojených sil a stovky moderních stíhaček čtvrté a páté generace. Součástí této masivní operace jsou také desítky tankovacích letounů a úderné skupiny letadlových lodí Abraham Lincoln a Gerald R. Ford včetně jejich leteckých křídel.
Celá operace je podporována nepřetržitým přísunem munice, paliva a zásob, což doplňuje rozsáhlá síť velení, řízení a zpravodajského průzkumu. Generál Caine uvedl, že velitel amerického centrálního velitelství, admirál Brad Cooper, přebírá další jednotky i v těchto hodinách. Cílem týdnů budování amerických pozic na Blízkém východě bylo podle Pentagonu Írán ochromit a uvést do stavu zmatku.
Snaha o vyřazení íránských vesmírných a kybernetických operací ponechala tamní režim bez schopnosti efektivně vidět, koordinovat postup nebo adekvátně reagovat. Zatímco probíhá vojenský nátlak, agentura OSN pro vzdělávání UNESCO vyjádřila hluboké znepokojení nad útoky na vzdělávací infrastrukturu. Podle íránských státních médií zahynulo při víkendovém bombardování dívčí základní školy v jižním Íránu nejméně 168 dětí.
UNESCO ve svém prohlášení zdůraznilo, že zabíjení žáků v místech určených k učení představuje závažné porušení ochrany, kterou školám přiznává mezinárodní humanitární právo. Útoky na tyto instituce ohrožují studenty i učitele a podkopávají právo na vzdělání. Íránská agentura IRNA uvedla, že při útoku na školu Šadžare Tajbe bylo zraněno dalších 95 lidí, přičemž izraelská armáda tyto zprávy aktuálně prověřuje.
K tragickým událostem došlo i v hlavním městě Teheránu a v severních částech země, kde byli podle dostupných informací zabiti další tři studenti. Mezinárodní nezisková organizace Save the Children v reakci na to zopakovala požadavky na ochranu civilistů a civilní infrastruktury. Výkonná ředitelka organizace Inger Ashing prohlásila, že svět nemůže jen nečinně přihlížet umírání dětí, protože každá válka je v konečném důsledku válkou proti nim.
Americký ministr obrany Pete Hegseth mezitím vyzval íránský lid, aby využil současné příležitosti ke změně režimu. Přestože uvedl, že cílem války není přímo svržení vlády v Teheránu, poznamenal, že svět je po odstranění části íránského vedení lepším místem. Hegseth připomněl dřívější protesty v Íránu a zdůraznil, že nyní nastal okamžik, kdy mohou Íránci vzít osud do vlastních rukou.
Americké a izraelské operace již vedly k eliminaci řady klíčových představitelů íránského režimu, včetně nejvyššího vůdce ajatolláha Chameneího. Prezident Donald Trump již dříve podpořil íránské občany v jejich snaze o změnu a přislíbil jim americkou podporu podloženou drtivou silou. Podle Hegsetha Spojené státy doufají, že obyvatelé Íránu tuto podle něj neuvěřitelnou příležitost ke transformaci své země skutečně využijí.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.