Americký prezident Donald Trump v neděli znovu rozvířil hladinu mezinárodní politiky, když pohrozil Venezuele dalším vojenským úderem, pokud nová prozatímní vláda nebude plnit požadavky Washingtonu. Přestože se zdá, že bezprostřední hrozba úplného převzetí správy země Spojenými státy mírně ustoupila, Bílý dům dává jasně najevo, že prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nemá jinou možnost než spolupracovat. Washington si navíc v Karibiku ponechává patnáctitisícový vojenský kontingent jako pojistku pro případ, že by Caracas brzdil americké cíle.
Delcy Rodríguezová, kterou Trumpova administrativa považuje za pragmatičtější postavu s vazbami na ropný průmysl, zvolila po víkendovém zajetí Nicoláse Madura opatrnou strategii. Zatímco v sobotu označila únos Madura za „zvěrstvo“, v neděli už mluvila o nutnosti budovat „vyvážené a uctivé vztahy“ s USA. Podle Trumpa Rodríguezová během rozhovoru s ministrem zahraničí Marcem Rubiem údajně prohlásila, že udělají cokoli, co bude Washington potřebovat.
V samotném Caracasu však situace zůstává napjatá. Ministr obrany Vladimir Padrino López vyzval obyvatele k návratu do práce a škol, zatímco Madurovi věrní požadují jeho návrat. Madurovův syn prohlásil, že příznivci jeho otce jsou nyní odhodlanější než kdy dříve a hodlají se sjednotit v ulicích. Nejistota v hlavním městě vyhnala lidi k supermarketům, kde se tvoří dlouhé fronty na základní potraviny v obavě z avizované „druhé vlny“ útoků.
Prezident Trump navíc v rozhovoru na palubě Air Force One rozšířil své hrozby i na sousední Kolumbii a Mexiko. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za „nemocného muže“, který profituje z výroby kokainu, a na přímý dotaz ohledně možné vojenské operace v Kolumbii odpověděl, že mu to „zní dobře“. Petro tyto útoky označil za pomluvy a v reakci na napjatou situaci vyslal k hranicím s Venezuelou 30 000 vojáků.
Co se týče Kuby, Trump předpovídá, že režim v Havaně se bez venezuelské podpory zhroutí sám od sebe i bez vojenského zásahu. Kubánská vláda mezitím potvrdila, že při sobotní americké razii v Caracasu zahynulo 32 jejích důstojníků, kteří působili v Madurově ochrance. Španělsko, Brazílie, Mexiko a další země mezitím ve společném prohlášení varovaly, že americký postup vytváří nebezpečný precedent pro regionální bezpečnost a ohrožuje civilní obyvatelstvo.
Mezinárodní společenství je v reakcích rozděleno. Zatímco většina zemí EU volá po zdrženlivosti a obnově demokracie, britský premiér Keir Starmer se odmítl k útoku vyjádřit a akci neodsoudil. Marco Rubio mezitím v amerických médiích mírnil obavy z plnohodnotné války s tím, že jde o operaci proti drogovým kartelům, nikoliv proti venezuelskému lidu. USA hodlají kolem Venezuely udržovat „karanténu“ a blokovat ropné tankery, aby si udržely vliv na další kroky tamního vedení.
Nyní se pozornost přesouvá do New Yorku, kde má být Nicolás Maduro v pondělí v poledne místního času předveden před federální soud na Manhattanu. Čelí obviněním z narkoterorismu a spiknutí za účelem dovozu kokainu. Záběry z jeho převozu do brooklynské věznice prohloubily ponížení jeho stoupenců a upevnily obraz nové éry amerického intervencionismu, ve které se zdá být v sázce osud celé západní polokoule.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.