Americký prezident Donald Trump v neděli znovu rozvířil hladinu mezinárodní politiky, když pohrozil Venezuele dalším vojenským úderem, pokud nová prozatímní vláda nebude plnit požadavky Washingtonu. Přestože se zdá, že bezprostřední hrozba úplného převzetí správy země Spojenými státy mírně ustoupila, Bílý dům dává jasně najevo, že prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nemá jinou možnost než spolupracovat. Washington si navíc v Karibiku ponechává patnáctitisícový vojenský kontingent jako pojistku pro případ, že by Caracas brzdil americké cíle.
Delcy Rodríguezová, kterou Trumpova administrativa považuje za pragmatičtější postavu s vazbami na ropný průmysl, zvolila po víkendovém zajetí Nicoláse Madura opatrnou strategii. Zatímco v sobotu označila únos Madura za „zvěrstvo“, v neděli už mluvila o nutnosti budovat „vyvážené a uctivé vztahy“ s USA. Podle Trumpa Rodríguezová během rozhovoru s ministrem zahraničí Marcem Rubiem údajně prohlásila, že udělají cokoli, co bude Washington potřebovat.
V samotném Caracasu však situace zůstává napjatá. Ministr obrany Vladimir Padrino López vyzval obyvatele k návratu do práce a škol, zatímco Madurovi věrní požadují jeho návrat. Madurovův syn prohlásil, že příznivci jeho otce jsou nyní odhodlanější než kdy dříve a hodlají se sjednotit v ulicích. Nejistota v hlavním městě vyhnala lidi k supermarketům, kde se tvoří dlouhé fronty na základní potraviny v obavě z avizované „druhé vlny“ útoků.
Prezident Trump navíc v rozhovoru na palubě Air Force One rozšířil své hrozby i na sousední Kolumbii a Mexiko. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za „nemocného muže“, který profituje z výroby kokainu, a na přímý dotaz ohledně možné vojenské operace v Kolumbii odpověděl, že mu to „zní dobře“. Petro tyto útoky označil za pomluvy a v reakci na napjatou situaci vyslal k hranicím s Venezuelou 30 000 vojáků.
Co se týče Kuby, Trump předpovídá, že režim v Havaně se bez venezuelské podpory zhroutí sám od sebe i bez vojenského zásahu. Kubánská vláda mezitím potvrdila, že při sobotní americké razii v Caracasu zahynulo 32 jejích důstojníků, kteří působili v Madurově ochrance. Španělsko, Brazílie, Mexiko a další země mezitím ve společném prohlášení varovaly, že americký postup vytváří nebezpečný precedent pro regionální bezpečnost a ohrožuje civilní obyvatelstvo.
Mezinárodní společenství je v reakcích rozděleno. Zatímco většina zemí EU volá po zdrženlivosti a obnově demokracie, britský premiér Keir Starmer se odmítl k útoku vyjádřit a akci neodsoudil. Marco Rubio mezitím v amerických médiích mírnil obavy z plnohodnotné války s tím, že jde o operaci proti drogovým kartelům, nikoliv proti venezuelskému lidu. USA hodlají kolem Venezuely udržovat „karanténu“ a blokovat ropné tankery, aby si udržely vliv na další kroky tamního vedení.
Nyní se pozornost přesouvá do New Yorku, kde má být Nicolás Maduro v pondělí v poledne místního času předveden před federální soud na Manhattanu. Čelí obviněním z narkoterorismu a spiknutí za účelem dovozu kokainu. Záběry z jeho převozu do brooklynské věznice prohloubily ponížení jeho stoupenců a upevnily obraz nové éry amerického intervencionismu, ve které se zdá být v sázce osud celé západní polokoule.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.