Americký prezident Donald Trump v neděli znovu rozvířil hladinu mezinárodní politiky, když pohrozil Venezuele dalším vojenským úderem, pokud nová prozatímní vláda nebude plnit požadavky Washingtonu. Přestože se zdá, že bezprostřední hrozba úplného převzetí správy země Spojenými státy mírně ustoupila, Bílý dům dává jasně najevo, že prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nemá jinou možnost než spolupracovat. Washington si navíc v Karibiku ponechává patnáctitisícový vojenský kontingent jako pojistku pro případ, že by Caracas brzdil americké cíle.
Delcy Rodríguezová, kterou Trumpova administrativa považuje za pragmatičtější postavu s vazbami na ropný průmysl, zvolila po víkendovém zajetí Nicoláse Madura opatrnou strategii. Zatímco v sobotu označila únos Madura za „zvěrstvo“, v neděli už mluvila o nutnosti budovat „vyvážené a uctivé vztahy“ s USA. Podle Trumpa Rodríguezová během rozhovoru s ministrem zahraničí Marcem Rubiem údajně prohlásila, že udělají cokoli, co bude Washington potřebovat.
V samotném Caracasu však situace zůstává napjatá. Ministr obrany Vladimir Padrino López vyzval obyvatele k návratu do práce a škol, zatímco Madurovi věrní požadují jeho návrat. Madurovův syn prohlásil, že příznivci jeho otce jsou nyní odhodlanější než kdy dříve a hodlají se sjednotit v ulicích. Nejistota v hlavním městě vyhnala lidi k supermarketům, kde se tvoří dlouhé fronty na základní potraviny v obavě z avizované „druhé vlny“ útoků.
Prezident Trump navíc v rozhovoru na palubě Air Force One rozšířil své hrozby i na sousední Kolumbii a Mexiko. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za „nemocného muže“, který profituje z výroby kokainu, a na přímý dotaz ohledně možné vojenské operace v Kolumbii odpověděl, že mu to „zní dobře“. Petro tyto útoky označil za pomluvy a v reakci na napjatou situaci vyslal k hranicím s Venezuelou 30 000 vojáků.
Co se týče Kuby, Trump předpovídá, že režim v Havaně se bez venezuelské podpory zhroutí sám od sebe i bez vojenského zásahu. Kubánská vláda mezitím potvrdila, že při sobotní americké razii v Caracasu zahynulo 32 jejích důstojníků, kteří působili v Madurově ochrance. Španělsko, Brazílie, Mexiko a další země mezitím ve společném prohlášení varovaly, že americký postup vytváří nebezpečný precedent pro regionální bezpečnost a ohrožuje civilní obyvatelstvo.
Mezinárodní společenství je v reakcích rozděleno. Zatímco většina zemí EU volá po zdrženlivosti a obnově demokracie, britský premiér Keir Starmer se odmítl k útoku vyjádřit a akci neodsoudil. Marco Rubio mezitím v amerických médiích mírnil obavy z plnohodnotné války s tím, že jde o operaci proti drogovým kartelům, nikoliv proti venezuelskému lidu. USA hodlají kolem Venezuely udržovat „karanténu“ a blokovat ropné tankery, aby si udržely vliv na další kroky tamního vedení.
Nyní se pozornost přesouvá do New Yorku, kde má být Nicolás Maduro v pondělí v poledne místního času předveden před federální soud na Manhattanu. Čelí obviněním z narkoterorismu a spiknutí za účelem dovozu kokainu. Záběry z jeho převozu do brooklynské věznice prohloubily ponížení jeho stoupenců a upevnily obraz nové éry amerického intervencionismu, ve které se zdá být v sázce osud celé západní polokoule.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.