Americký prezident Donald Trump v neděli znovu rozvířil hladinu mezinárodní politiky, když pohrozil Venezuele dalším vojenským úderem, pokud nová prozatímní vláda nebude plnit požadavky Washingtonu. Přestože se zdá, že bezprostřední hrozba úplného převzetí správy země Spojenými státy mírně ustoupila, Bílý dům dává jasně najevo, že prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nemá jinou možnost než spolupracovat. Washington si navíc v Karibiku ponechává patnáctitisícový vojenský kontingent jako pojistku pro případ, že by Caracas brzdil americké cíle.
Delcy Rodríguezová, kterou Trumpova administrativa považuje za pragmatičtější postavu s vazbami na ropný průmysl, zvolila po víkendovém zajetí Nicoláse Madura opatrnou strategii. Zatímco v sobotu označila únos Madura za „zvěrstvo“, v neděli už mluvila o nutnosti budovat „vyvážené a uctivé vztahy“ s USA. Podle Trumpa Rodríguezová během rozhovoru s ministrem zahraničí Marcem Rubiem údajně prohlásila, že udělají cokoli, co bude Washington potřebovat.
V samotném Caracasu však situace zůstává napjatá. Ministr obrany Vladimir Padrino López vyzval obyvatele k návratu do práce a škol, zatímco Madurovi věrní požadují jeho návrat. Madurovův syn prohlásil, že příznivci jeho otce jsou nyní odhodlanější než kdy dříve a hodlají se sjednotit v ulicích. Nejistota v hlavním městě vyhnala lidi k supermarketům, kde se tvoří dlouhé fronty na základní potraviny v obavě z avizované „druhé vlny“ útoků.
Prezident Trump navíc v rozhovoru na palubě Air Force One rozšířil své hrozby i na sousední Kolumbii a Mexiko. Kolumbijského prezidenta Gustava Petra označil za „nemocného muže“, který profituje z výroby kokainu, a na přímý dotaz ohledně možné vojenské operace v Kolumbii odpověděl, že mu to „zní dobře“. Petro tyto útoky označil za pomluvy a v reakci na napjatou situaci vyslal k hranicím s Venezuelou 30 000 vojáků.
Co se týče Kuby, Trump předpovídá, že režim v Havaně se bez venezuelské podpory zhroutí sám od sebe i bez vojenského zásahu. Kubánská vláda mezitím potvrdila, že při sobotní americké razii v Caracasu zahynulo 32 jejích důstojníků, kteří působili v Madurově ochrance. Španělsko, Brazílie, Mexiko a další země mezitím ve společném prohlášení varovaly, že americký postup vytváří nebezpečný precedent pro regionální bezpečnost a ohrožuje civilní obyvatelstvo.
Mezinárodní společenství je v reakcích rozděleno. Zatímco většina zemí EU volá po zdrženlivosti a obnově demokracie, britský premiér Keir Starmer se odmítl k útoku vyjádřit a akci neodsoudil. Marco Rubio mezitím v amerických médiích mírnil obavy z plnohodnotné války s tím, že jde o operaci proti drogovým kartelům, nikoliv proti venezuelskému lidu. USA hodlají kolem Venezuely udržovat „karanténu“ a blokovat ropné tankery, aby si udržely vliv na další kroky tamního vedení.
Nyní se pozornost přesouvá do New Yorku, kde má být Nicolás Maduro v pondělí v poledne místního času předveden před federální soud na Manhattanu. Čelí obviněním z narkoterorismu a spiknutí za účelem dovozu kokainu. Záběry z jeho převozu do brooklynské věznice prohloubily ponížení jeho stoupenců a upevnily obraz nové éry amerického intervencionismu, ve které se zdá být v sázce osud celé západní polokoule.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
Spojené státy znovu sází na osvědčený, ale hluboce problematický a systematicky neúspěšný recept. Po pokusech „stabilizovat“ Afghánistán a Irák nyní vstoupily do Venezuely, kde zadržely prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že zemi budou dočasně řídit. Vojenská správa cizího státu přitom zpochybňuje mezinárodní právo, posiluje antiamerikanismus a hrozí, že místo obnovy přinese regionu ještě hlubší chaos.
Donald Trump vystoupil před republikánskými zákonodárci ve Washingtonu a nešetřil chválou na adresu víkendové vojenské operace v Caracasu. Zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura, označil za „úžasný“, „brilantní“ a takticky naprosto neuvěřitelný. Prezident vyzdvihl zejména to, že na straně USA nedošlo k žádným ztrátám na životech, zatímco na straně obránců režimu zahynulo mnoho lidí, zejména Kubánců, kteří Madura chránili. Podle Trumpa se ukázalo, že americká armáda je nejmocnější silou na planetě, které se nikdo nemůže rovnat.
Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Venezuelská města se po bleskové operaci amerických speciálních sil, která vedla k zajetí Nicoláse Madura, ocitla v sevření strachu a nejistoty. Přestože byl oficiální stav nouze zrušen, obyvatelé Caracasu i dalších regionů zůstávají uvězněni ve svých domovech. Ulice hlavního města, které dříve tepaly životem, jsou nyní prakticky liduprázdné, lemované desítkami vojenských kontrolních stanovišť a hlídkami ozbrojených civilních skupin.
Svět, ve kterém žijeme, se dramaticky změnil. Pokud někdo pochyboval o tom, že druhý mandát Donalda Trumpa přinese fundamentální rozchod s poválečným uspořádáním, pondělní slova jeho klíčového poradce Stephena Millera ho musela vyvést z omylu. V rozhovoru pro CNN Miller popsal novou americkou misi s mrazivou upřímností: Spojené státy už nehodlají hrát roli laskavého ochránce mezinárodního práva, ale hodlají se chovat jako supervelmoc, která prosazuje svou vůli silou.
Pouhých 48 hodin poté, co americké speciální síly bleskovým úderem v Caracasu zajaly Nicoláse Madura, stanul svržený venezuelský vůdce před federálním soudem v New Yorku. V poutech a oranžových vězeňských pantoflích si vyslechl obžalobu čítající 25 stran, kterou americké ministerstvo spravedlnosti připravovalo více než deset let. Maduro, který se označil za „uneseného prezidenta“ a válečného zajatce, trvá na své nevině a legálnost celého procesu i svého únosu ostře zpochybňuje.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva v čele s Volkerem Türkem vydal ostré prohlášení, ve kterém označil víkendovou americkou vojenskou operaci ve Venezuele za jasné porušení základních principů mezinárodního práva. Podle OSN tento jednostranný zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura a jeho manželky, podkopává suverenitu států a vytváří nebezpečný precedens, jenž činí všechny země světa méně bezpečnými.
V Bruselu roste nervozita. Pondělní zásah amerických speciálních sil ve Venezuele a dopadení Nicoláse Madura oživilo téma, které si evropští diplomaté přáli nechat minulosti: hrozbu anexe Grónska.