Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle informací webu The Guardian připravili vojenští poradci Spojených států podrobný seznam cílů pro novou společnou operaci proti Íránu. K tomuto úderu by mohlo dojít po amerických kongresových volbách, které se konají třetího listopadu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno jednali v Izraeli o načasování a účelu chystaného útoku.
Spojené státy plánují dokončit posilování svých vojenských sil na Blízkém východě do začátku listopadu. Do regionu mají být rozmístěny tři letadlové lodě, tisíce příslušníků námořní pěchoty, stíhací letouny a jednotky pro speciální operace. Prezident Donald Trump přitom v uplynulých čtyřech měsících již sedmkrát ustoupil od plánovaného úderu na Írán.
Námořní složky íránských Revolučních gard mezitím oznámily, že současně zasáhly čtyři komerční lodě v Hormuzském průlivu a další tři plavidla narazila na miny. Cena ropy Brent v důsledku těchto zpráv a obav z hrozícího útoku vzrostla na sto třináct dolarů a čtyřicet centů za barel. Nezávislé ověření těchto útoků na lodě však v současnosti neexistuje.
V oblasti se konala rozsáhlá společná cvičení Spojených států a Izraele včetně přeletů nad Irákem a blízko íránských hranic. V íránském městě Arák navíc došlo k rozsáhlému požáru v hliníkárně, což vyvolalo spekulace o probíhajících sabotážních operacích uvnitř země. Íránská tisková agentura Fars dodala, že v případě zabíjení civilistů nebo představitelů státu se reakce země rozšíří také na politické cíle.
Mezinárodní právník Rezá Nasri varoval před globálními dopady případné třetí vlnové války v regionu. Podle jeho vyjádření by došlo k úplnému uzavření Hormuzského průlivu, prudkému růstu cen ropy a propadu světové ekonomiky do recese. Zasaženy by byly také rozvodny elektrické energie, odsolovací zařízení, rafinérie a přístavy napříč regionem.
Ministři zahraničí tří evropských zemí, Turecka, Saúdské Arábie, Pákistánu a Egypta se sejdou v Istanbulu k jednání o spojených krizích v Íránu, Jemenu a Palestině. Diplomatické vyjednávání v předchozích týdnech uvízlo na mrtvém bodě, což zvyšuje obavy z ozbrojeného konfliktu. Pákistánští a íránští mediátoři rovněž projednávali možnosti případného příměří.
Návrhy na zastavení bojů zahrnují uvolnění miliard dolarů ze zmrazených aktiv výměnou za ukončení blokády Hormuzského průlivu. Írán by také musel umožnit vstup zbranovým inspektorům OSN do svých bombardovaných jaderných zařízení a vyvézt zásoby vysoce obohaceného uranu do třetí země. Teherán nabídl ukončení blokády do sedmi dnů a zahájení rozhovorů o jaderném programu za podmínky zrušení amerických sankcí.
Íránští představitelé vnímají hrozbu dalším konfliktem jako přímé ohrožení vlastní existence. Poradce Mehdi Mohammadi uvedl, že Donald Trump a Benjamin Netanjahu se na útoku předběžně shodli, avšak nemohou zaručit jeho úspěšný výsledek. Vláda ve Washingtonu dříve čelila zprávám o sestavování seznamu cílů pro případnou společnou vojenskou kampaň.
Íránští představitelé varovali, že v případě nového americko-izraelského útoku zaútočí na ropná zařízení, podmořské kabely, datová centra a infrastrukturu umělé inteligence v až sedmi zemích zálivu. Podle vyjádření Mohsena Rezáího, tajemníka íránské nejvyšší rady pro národní bezpečnost, nebudou v takovém případě platit žádné červené linie. Íránská strana rovněž uvedla, že rozšíří geografický i časový rozsah případného konfliktu.
Podle nového vědeckého výzkumu si letošní letní vlny veder v Evropě vyžádaly odhadem více než padesát tisíc lidských životů. Celoevropský počet nadměrných úmrtí tak dosáhl historického maxima a překonal předchozí rekord z roku 2022. Výsledky této studie byly publikovány v odborném časopise Nature Health.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
