Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová úspěšně přežila hned dvě hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Získala dokonce větší podporu, než očekávali její kritici i zastánci. O jejím setrvání ve funkci se hlasovalo ve čtvrtek o dvou návrzích, které podaly krajně pravicová frakce (Patrioti pro Evropu) a Levicová frakce (The Left).
Ačkoliv jen málokdo seriózně předpovídal její pád, rozhodnost vítězství posílila její pozici. Návrh krajní pravice podpořilo 179 poslanců, proti jich bylo 378 a 37 se zdrželo hlasování.
Návrh Levice dopadl ještě hůře, když pro něj hlasovalo pouze 133 poslanců, proti bylo 383 a 78 se zdrželo. Výsledky jasně ukázaly, že centrističtí oponenti von der Leyenové, kteří ji původně podpořili, se za ni v kritickém okamžiku znovu postavili.
Prohra v kterémkoli z hlasování by vedla k pádu celé Komise a uvrhla EU do chaosu. To se děje v době, kdy se Evropská unie potýká s populisty v mnoha členských státech a s válkou na Ukrajině. Předsedkyně Komise krátce po hlasování na sociální síti X napsala, že si hluboce váží silné podpory.
Výsledek je považován za katastrofální pro tábor proti von der Leyenové. Návrh krajní pravice získal jen o čtyři hlasy více než podobný pokus v červenci. Návrh Levice dopadl dokonce hůře, než skupina považovala za přijatelný výsledek. Ukázalo se také, že Socialisté si i nadále zachovali svou podporu pro von der Leyenovou.
Tento výsledek může znamenat konec krátké éry opakovaných návrhů na nedůvěru. Majorita, která von der Leyenovou znovuzvolila v červenci 2024, ji podpořila potřetí v řadě, což dělá budoucí pokusy spíše symbolickými.
Někteří poslanci sice uvedli, že důvodů k vyslovení nedůvěry je mnoho a mohli by tak činit klidně každý měsíc, ale zároveň uznali, že již dokázali svůj záměr. Mluvčí Levicové frakce také prohlásil, že v dohledné době již nebudou podávat žádné další návrhy.
Socialisté a Liberálové nyní čekají, zda splní sliby, které von der Leyenová učinila výměnou za jejich podporu. Významný německý socialista René Repasi uvedl, že předsedkyně Komise „musí plnit“ své sliby. Dodal, že pokud za půl roku neuvidí implementaci priorit Socialistů, kritické hlasy by mohly znovu zesílit a mohl by přijít další návrh na nedůvěru.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.