Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová úspěšně přežila hned dvě hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Získala dokonce větší podporu, než očekávali její kritici i zastánci. O jejím setrvání ve funkci se hlasovalo ve čtvrtek o dvou návrzích, které podaly krajně pravicová frakce (Patrioti pro Evropu) a Levicová frakce (The Left).
Ačkoliv jen málokdo seriózně předpovídal její pád, rozhodnost vítězství posílila její pozici. Návrh krajní pravice podpořilo 179 poslanců, proti jich bylo 378 a 37 se zdrželo hlasování.
Návrh Levice dopadl ještě hůře, když pro něj hlasovalo pouze 133 poslanců, proti bylo 383 a 78 se zdrželo. Výsledky jasně ukázaly, že centrističtí oponenti von der Leyenové, kteří ji původně podpořili, se za ni v kritickém okamžiku znovu postavili.
Prohra v kterémkoli z hlasování by vedla k pádu celé Komise a uvrhla EU do chaosu. To se děje v době, kdy se Evropská unie potýká s populisty v mnoha členských státech a s válkou na Ukrajině. Předsedkyně Komise krátce po hlasování na sociální síti X napsala, že si hluboce váží silné podpory.
Výsledek je považován za katastrofální pro tábor proti von der Leyenové. Návrh krajní pravice získal jen o čtyři hlasy více než podobný pokus v červenci. Návrh Levice dopadl dokonce hůře, než skupina považovala za přijatelný výsledek. Ukázalo se také, že Socialisté si i nadále zachovali svou podporu pro von der Leyenovou.
Tento výsledek může znamenat konec krátké éry opakovaných návrhů na nedůvěru. Majorita, která von der Leyenovou znovuzvolila v červenci 2024, ji podpořila potřetí v řadě, což dělá budoucí pokusy spíše symbolickými.
Někteří poslanci sice uvedli, že důvodů k vyslovení nedůvěry je mnoho a mohli by tak činit klidně každý měsíc, ale zároveň uznali, že již dokázali svůj záměr. Mluvčí Levicové frakce také prohlásil, že v dohledné době již nebudou podávat žádné další návrhy.
Socialisté a Liberálové nyní čekají, zda splní sliby, které von der Leyenová učinila výměnou za jejich podporu. Významný německý socialista René Repasi uvedl, že předsedkyně Komise „musí plnit“ své sliby. Dodal, že pokud za půl roku neuvidí implementaci priorit Socialistů, kritické hlasy by mohly znovu zesílit a mohl by přijít další návrh na nedůvěru.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
