Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Počet únosů Jihokorejců v Kambodži v posledních měsících prudce vzrostl. To vedlo poradce pro národní bezpečnost Wi Sung-lac k sestavení nouzové pracovní skupiny pro rychlou repatriaci občanů postižených podvody. Podle více zdrojů, včetně Yonhap News, jsou oběti podvodů obvykle lákány sliby o vysoce placených pracovních místech, než jsou uvězněny v komplexech. Tam jsou nuceny podílet se na on-line podvodných operacích, zejména na podvodech typu „voice phishing“ (hlasový phishing).
Podle zachráněných obětí, které hovořily se zákonodárcem Park Chan-dae, hrozí těm, kteří odmítnou, bití trubkami a elektrickými šokovými zařízeními. Tělo údajné oběti, 22letého Park Min-ho, zůstává v Kambodži více než dva měsíce po jeho smrti. Členové rodiny v rozhovoru pro média popsali situaci jako „zabíjení dvakrát“, jelikož jeho ostatky jsou stále v chladírně. Jižní Korea usiluje o provedení společné pitvy.
V souvislosti se smrtí Parka byli kambodžskými prokurátory obviněni ze spiknutí a on-line podvodu tři čínští státní příslušníci. Další dva podezřelí jsou stále na útěku. Rodina Parka ho viděla naposledy v polovině července, kdy odešel z domova s tím, že se během letních prázdnin zúčastní výstavy. O týden později obdržela rodina požadavek na výkupné ve výši 50 milionů wonů (asi 890 tisíc Kč). Volající tvrdil, že Park „způsobil potíže.“
Kontakt s volajícím přestal po několika dnech a o dva týdny později bylo jeho tělo nalezeno poblíž hory Bokor v provincii Kampot. Tato oblast je známá kriminálními komplexy a obchodováním s lidmi. Podle kambodžského ministerstva vnitra student zemřel na „těžké mučení“ a vykazoval modřiny na mnoha místech těla.
Svědek, který byl uvězněn s Parkem a později byl zachráněn, sdělil kanceláři demokratického zákonodárce Park Chan-daeho, že student byl tak silně zbit, že nemohl chodit ani dýchat. Údajně zemřel ve vozidle, když byl převážen do nemocnice. Uprostřed rostoucího diplomatického napětí mezi oběma zeměmi se Jižní Korea snaží vyslat policii do Kambodže, aby zřídila „korejský pult“. Policisté by tak mohli spolupracovat přímo s kambodžskou policií, namísto prostřednictvím pracovníků velvyslanectví. Obě strany se mají setkat příští týden.
Kambodžské ministerstvo vnitra zpochybnilo některé mediální zprávy. Uvedlo, že neobdrželo stížnosti od rodiny Parka ani od korejského velvyslanectví předtím, než policie objevila jeho tělo ve vozidle během hlídky. Ministerstvo uvedlo, že při vyšetřování spolupracuje s korejskými úředníky. Lee Un-ju, vysoký zákonodárce Demokratické strany, napsal na Facebooku, že pokud Kambodža zareaguje nedostatečně, „měla by být zvážena“ silná akce na ochranu korejských občanů.
Tento případ odhalil explozi únosů týkajících se Korejců v Kambodži. Hlášené případy se podle údajů ministerstva zahraničních věcí poskytnutých parlamentu vyšplhaly ze 17 v roce 2023 na 220 loni. K srpnu tohoto roku jich bylo zaznamenáno již 330. Jižní Korea zvýšila cestovní varování pro Phnompenh a oblasti, včetně Sihanoukville a hory Bokor, na zvláštní doporučení. Vyzývá občany, aby zrušili nebo odložili nepodstatné cesty. Amnesty International nedávno identifikovala 53 velkých podvodných komplexů v Kambodži a obvinila vládu, že tyto operace umožňuje svou nečinností.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.