Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Počet únosů Jihokorejců v Kambodži v posledních měsících prudce vzrostl. To vedlo poradce pro národní bezpečnost Wi Sung-lac k sestavení nouzové pracovní skupiny pro rychlou repatriaci občanů postižených podvody. Podle více zdrojů, včetně Yonhap News, jsou oběti podvodů obvykle lákány sliby o vysoce placených pracovních místech, než jsou uvězněny v komplexech. Tam jsou nuceny podílet se na on-line podvodných operacích, zejména na podvodech typu „voice phishing“ (hlasový phishing).
Podle zachráněných obětí, které hovořily se zákonodárcem Park Chan-dae, hrozí těm, kteří odmítnou, bití trubkami a elektrickými šokovými zařízeními. Tělo údajné oběti, 22letého Park Min-ho, zůstává v Kambodži více než dva měsíce po jeho smrti. Členové rodiny v rozhovoru pro média popsali situaci jako „zabíjení dvakrát“, jelikož jeho ostatky jsou stále v chladírně. Jižní Korea usiluje o provedení společné pitvy.
V souvislosti se smrtí Parka byli kambodžskými prokurátory obviněni ze spiknutí a on-line podvodu tři čínští státní příslušníci. Další dva podezřelí jsou stále na útěku. Rodina Parka ho viděla naposledy v polovině července, kdy odešel z domova s tím, že se během letních prázdnin zúčastní výstavy. O týden později obdržela rodina požadavek na výkupné ve výši 50 milionů wonů (asi 890 tisíc Kč). Volající tvrdil, že Park „způsobil potíže.“
Kontakt s volajícím přestal po několika dnech a o dva týdny později bylo jeho tělo nalezeno poblíž hory Bokor v provincii Kampot. Tato oblast je známá kriminálními komplexy a obchodováním s lidmi. Podle kambodžského ministerstva vnitra student zemřel na „těžké mučení“ a vykazoval modřiny na mnoha místech těla.
Svědek, který byl uvězněn s Parkem a později byl zachráněn, sdělil kanceláři demokratického zákonodárce Park Chan-daeho, že student byl tak silně zbit, že nemohl chodit ani dýchat. Údajně zemřel ve vozidle, když byl převážen do nemocnice. Uprostřed rostoucího diplomatického napětí mezi oběma zeměmi se Jižní Korea snaží vyslat policii do Kambodže, aby zřídila „korejský pult“. Policisté by tak mohli spolupracovat přímo s kambodžskou policií, namísto prostřednictvím pracovníků velvyslanectví. Obě strany se mají setkat příští týden.
Kambodžské ministerstvo vnitra zpochybnilo některé mediální zprávy. Uvedlo, že neobdrželo stížnosti od rodiny Parka ani od korejského velvyslanectví předtím, než policie objevila jeho tělo ve vozidle během hlídky. Ministerstvo uvedlo, že při vyšetřování spolupracuje s korejskými úředníky. Lee Un-ju, vysoký zákonodárce Demokratické strany, napsal na Facebooku, že pokud Kambodža zareaguje nedostatečně, „měla by být zvážena“ silná akce na ochranu korejských občanů.
Tento případ odhalil explozi únosů týkajících se Korejců v Kambodži. Hlášené případy se podle údajů ministerstva zahraničních věcí poskytnutých parlamentu vyšplhaly ze 17 v roce 2023 na 220 loni. K srpnu tohoto roku jich bylo zaznamenáno již 330. Jižní Korea zvýšila cestovní varování pro Phnompenh a oblasti, včetně Sihanoukville a hory Bokor, na zvláštní doporučení. Vyzývá občany, aby zrušili nebo odložili nepodstatné cesty. Amnesty International nedávno identifikovala 53 velkých podvodných komplexů v Kambodži a obvinila vládu, že tyto operace umožňuje svou nečinností.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Globální obavy z vypuknutí rozsáhlého válečného konfliktu dnes dosáhly kritické úrovně. Podle vysokých úředníků a diplomatických zdrojů webu Express se americký prezident Donald Trump chystá v nejbližších čtyřiadvaceti hodinách zahájit vojenský úder proti Íránu. Situace na Blízkém východě je natolik vážná, že Spojené státy začaly s narychlo organizovanou evakuací stovek vojáků ze své největší základny v regionu, katarské Al-Udeid, kde běžně pobývá kolem 10 000 příslušníků armády.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.