Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Zároveň však von der Leyenová vyzvala také ostatní mezinárodní partnery, aby se do finanční pomoci aktivně zapojili a převzali svůj díl odpovědnosti. Ocenila přitom, že ukrajinský národ projevuje obrovskou touhu po míru, a dodala, že povinností unie je podpořit Kyjev při hledání spravedlivého a trvalého řešení. Tyto závazky zazněly v kontextu intenzivních jednání o zajištění stability a obranných schopností napadeného státu.
Šéfka Evropské komise se rovněž zastala návrhů týkajících se příštího dlouhodobého rozpočtu unie a reagovala na skutečnost, že představitelé členských států se neustále obracejí na Evropskou unii s žádostmi o řešení aktuálních krizí. Upozornila, že uplynulých sedm let ukázalo, že svět je velmi proměnlivý a nestabilní, což s sebou nese riziko vzniku dalších nečekaných událostí. Kriticky poznamenala, že nové návrhy rozpočtu obsahují ještě méně rozpočtové flexibility, což komisi příliš nenaplňuje spokojeností.
V souvislosti s energetickou situací zmínila von der Leyenová prudký růst cen energií, který souvisí s probíhajícím konfliktem a situací v širším regionu. Unijní státy podle ní disponují velmi odlišnými energetickými mixy, a proto neexistuje jediné univerzální a okamžité řešení tohoto problému. Přesto by určité ulehčení mělo přinést uvolnění ropy a nafty dohodnuté v rámci skupiny G7 či prodloužení dočasného rámce pro státní podporu.
Z dlouhodobého hlediska je podle šéfky Evropské komise klíčové pokračovat v přechodu na cenově dostupné, čisté a domácí zdroje energie, jako jsou obnovitelné zdroje a jaderná energetika. Evropa totiž zůstává nadále závislá na dovozu ropy a plynů zvenčí, což její prosperitu vystavuje vlivům mimo vlastní kontrolu. Důraz je proto nutné klást také na modernizaci a zlepšení přenosových sítí napříč celým evropským prostorem.
Na tiskovém brífinku rovněž zazněla shoda v oblasti obchodní politiky, kde panovala pozoruhodná jednota ohledně nutnosti snížit neudržitelný bilaterální obchodní deficit s Čínou. Lidé z vedení unie potvrdili záměr pokračovat v diverzifikaci obchodních tras a posílit konkurenceschopnost evropského hospodářství. Tyto kroky mají pomoci ochránit unijní trh před vnějšími otřesy a zajistit stabilní dodavatelské řetězce.
Předseda Evropské rady António Costa ve svém vystoupení zhodnotil otázku migrace a konstatoval, že stávající systém sice funguje, ale vyžaduje další zlepšení a úpravy. Připustil, že migrace nadále zůstává vysoce citlivým politickým tématem, v němž existují odlišné politické vize jednotlivých členských zemí. Evropská rada hodlá v diskusích na toto téma nadále pokračovat s cílem nalézt vyvážená řešení.
Costa rovněž zdůraznil, že Ukrajina i nadále zůstává centrální prioritou pro celou Evropskou unii a odhodlání stát po boku ukrajinského lidu je pevnější než kdy dříve. Varoval před rostoucími hybridními kampaněmi Moskvy v Evropě, které se projevují četnými akty sabotáže a opakovaným porušováním vzdušného prostoru i výsostných vod členských států. Z toho důvodu vyzval k posílení tlaku na agresora a k navýšení finanční i materiální podpory pro Kyjev.
V závěru svého vyjádření předseda Evropské rady upozornil na současnou volatilitu cen energií, která vytváří silný tlak na domácnosti a podniky v celé unii. Současná krize sice pramení z událostí ležících daleko za hranicemi bloku, ale Evropa podle něj doplácí na svou dlouhodobou závislost na fosilních palivech a absenci jednotného trhu s energiemi. Lidé v čele unie se proto shodli na nutnosti jednotné a rázné evropské reakce na tyto palčivé výzvy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.