Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Reevesová zdůraznila, že Británie pod jejím vedením zůstává neochvějným zastáncem volného a spravedlivého obchodu. Zatímco jiní staví bariéry pro investice, obchod a talenty, Spojené království chce tyto překážky bourat. Ministryně připomněla stávající obchodní dohody s USA, které vedly ke snížení cel, a poukázala na probíhající jednání s Indií či Jižní Koreou. Přestože je americko-britská dohoda od prosince fakticky zmrazená, Reevesová věří v sílu otevřených ekonomik.
Kromě mezinárodního obchodu se ministryně vyjádřila i k útokům Donalda Trumpa na nezávislost amerického Fedu. Ujistila, že britská vláda chová hluboký respekt k nezávislým institucím, jako je britská centrální banka nebo Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR). V narážce na katastrofální „mini-rozpočet“ Liz Trussové z roku 2022 dodala, že minulé vlády tyto instituce podkopávaly, což už se nesmí opakovat.
Klíčovým úkolem pro Londýn zůstává náprava obchodních vztahů s nejbližšími sousedy v Evropě. Reevesová otevřeně přiznala, že vztahy byly po brexitu před téměř deseti lety poškozeny, a prohlásila, že současná vláda se nyní snaží „tento nepořádek napravit“. Na otázku, zda by se Británie mohla vrátit do celní unie, však odpověděla záporně s tím, že postoj labouristů byl v této věci v předvolebním manifestu jasný.
Jako symbol sbližování s Evropou uvedla Reevesová návrat k programu Erasmus, který britským studentům opět usnadní studium na kontinentu. Přestože odborníci namítají, že tento krok nevyřeší obchodní bariéry na hranicích, pro mladé lidi jde o zásadní zprávu. Ministryně zůstává optimistická i ohledně domácí politiky a věří, že lidé brzy pocítí přínosy vládního plánu na oživení ekonomiky a pokles inflace.
Ekonomická realita je však neúprosná. Andrei Danescu, šéf logistické firmy Dexory, v Davosu varoval, že už samotná hrozba nových cel kvůli grónské krizi deformuje globální dodavatelské řetězce. Dovoz do USA se zpomaluje, firmy pozastavují objednávky nebo se naopak snaží předzásobit kritickými komponenty. To vede k ucpávání skladů nevhodnými zásobami a k celním průtahům.
Podle Danescua geopolitika v současnosti vítězí nad efektivitou. Britským výrobcům v automobilovém průmyslu a v sektoru spotřebního zboží hrozí okamžité dopady. Model „just-in-time“ (přesně včas) se mění na „just-in-case“ (pro každý případ), což vázne hotovost i skladové kapacity. Nejistota se tak stává jakousi „vlastní daní“, která destabilizuje ekonomiku už tak zatíženou vysokými náklady.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
Snaha Spojených států ovládnout Grónsko není jen aktuálním výstřelkem Donalda Trumpa, ale ambicí, která se historií USA táhne už od 19. století. Přestože Trumpova rétorika v lednu 2026, posílená úspěšnou operací ve Venezuele, nabývá na agresivitě, navazuje na dlouhou řadu neúspěšných pokusů svých předchůdců. Geopolitický význam tohoto největšího ostrova světa totiž pro Washington zůstává po staletí neměnný.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.