Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Reevesová zdůraznila, že Británie pod jejím vedením zůstává neochvějným zastáncem volného a spravedlivého obchodu. Zatímco jiní staví bariéry pro investice, obchod a talenty, Spojené království chce tyto překážky bourat. Ministryně připomněla stávající obchodní dohody s USA, které vedly ke snížení cel, a poukázala na probíhající jednání s Indií či Jižní Koreou. Přestože je americko-britská dohoda od prosince fakticky zmrazená, Reevesová věří v sílu otevřených ekonomik.
Kromě mezinárodního obchodu se ministryně vyjádřila i k útokům Donalda Trumpa na nezávislost amerického Fedu. Ujistila, že britská vláda chová hluboký respekt k nezávislým institucím, jako je britská centrální banka nebo Úřad pro rozpočtovou odpovědnost (OBR). V narážce na katastrofální „mini-rozpočet“ Liz Trussové z roku 2022 dodala, že minulé vlády tyto instituce podkopávaly, což už se nesmí opakovat.
Klíčovým úkolem pro Londýn zůstává náprava obchodních vztahů s nejbližšími sousedy v Evropě. Reevesová otevřeně přiznala, že vztahy byly po brexitu před téměř deseti lety poškozeny, a prohlásila, že současná vláda se nyní snaží „tento nepořádek napravit“. Na otázku, zda by se Británie mohla vrátit do celní unie, však odpověděla záporně s tím, že postoj labouristů byl v této věci v předvolebním manifestu jasný.
Jako symbol sbližování s Evropou uvedla Reevesová návrat k programu Erasmus, který britským studentům opět usnadní studium na kontinentu. Přestože odborníci namítají, že tento krok nevyřeší obchodní bariéry na hranicích, pro mladé lidi jde o zásadní zprávu. Ministryně zůstává optimistická i ohledně domácí politiky a věří, že lidé brzy pocítí přínosy vládního plánu na oživení ekonomiky a pokles inflace.
Ekonomická realita je však neúprosná. Andrei Danescu, šéf logistické firmy Dexory, v Davosu varoval, že už samotná hrozba nových cel kvůli grónské krizi deformuje globální dodavatelské řetězce. Dovoz do USA se zpomaluje, firmy pozastavují objednávky nebo se naopak snaží předzásobit kritickými komponenty. To vede k ucpávání skladů nevhodnými zásobami a k celním průtahům.
Podle Danescua geopolitika v současnosti vítězí nad efektivitou. Britským výrobcům v automobilovém průmyslu a v sektoru spotřebního zboží hrozí okamžité dopady. Model „just-in-time“ (přesně včas) se mění na „just-in-case“ (pro každý případ), což vázne hotovost i skladové kapacity. Nejistota se tak stává jakousi „vlastní daní“, která destabilizuje ekonomiku už tak zatíženou vysokými náklady.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.