Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Zatímco v loňském roce vnímání Spojených států ve světě mírně kolísalo, letos se výrazně zhoršilo. Většina dotázaných uvedla, že mají na USA celkově negativní názor. Nejvýraznější propad zaznamenala americká reputace v zemích Evropské unie. Důvod? Mimo jiné i Trumpovy výroky na adresu EU, kterou opakovaně označil za „patetickou“, „hroznou“ a „založenou s cílem okrádat Spojené státy“.
„Nepřekvapuje mě, že globální obraz USA se tak prudce zhoršil,“ komentoval výsledky bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, zakladatel organizace Alliance of Democracies, která průzkum spoluorganizovala.
Zatímco Spojené státy ztrácejí důvěru, Čína posiluje. Poprvé v historii předstihla USA v celkovém globálním vnímání a získala převážně pozitivní hodnocení ve většině regionů světa — s výjimkou Evropy. Rusko, jehož pověst utrpěla kvůli invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává sice stále méně oblíbené než USA, ale i jeho image se podle dat mírně zlepšuje.
Donald Trump je ve světě vnímán stejně negativně jako jeho země. V rámci žebříčku oblíbenosti významných politických, kulturních a duchovních osobností si vede nejhůře ze všech. Překonali ho nejen jeho protějšci Vladimir Putin a Si Ťin-pching, ale i podnikatel Elon Musk, zakladatel Microsoftu Bill Gates, zesnulý papež František, popová hvězda Taylor Swift nebo celebrita Kim Kardashian.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že Izrael se stal vůbec nejneoblíbenější zemí z těch, které byly zahrnuty do šetření. Nejvíce negativních postojů k němu panuje na Blízkém východě a v jižní Asii, ale ztrácí i v tradičně spojeneckých evropských zemích, jako je Německo. Kritika se soustředí především na postup izraelské vlády v pásmu Gazy a na Západním břehu.
Napětí kolem izraelské politiky se zvýšilo i poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Tento krok přispěl k další polarizaci mezinárodního obrazu Izraele.
Průzkum tak odhaluje rostoucí geopolitickou roztříštěnost a měnící se postavení klíčových světových hráčů v očích veřejnosti. Spojené státy, které ještě nedávno platily za lídra demokratického světa, se dnes podle mínění mnoha lidí vzdalují ideálům, které samy prosazují.
Česko dnes večer po 24 hodinách od úvodního buly předchozího zápasu nastoupí do dalšího utkání na mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku. Hrozí však, že dva z hráčů národního týmu do utkání s domácí dánskou reprezentací nenastoupí. Už nyní je navíc jisté, že dojde ke změně na brankářském postu.
Chcete se rozloučit s Jiřím Bartoškou? Za osm dní budete mít možnost. Poslední rozloučení se uskuteční příští týden v úterý. Informovali o tom pořadatelé karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška zemřel ve čtvrtek, bylo mu 78 let.
Izraelský bezpečnostní kabinet oznámil záměr "dobýt" celý Pásmo Gazy. Premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že izraelská armáda (IDF) zůstane na území neurčitě dlouho a převezme i distribuci humanitární pomoci. Tato tzv. „intenzivní operace“ podle mnoha indicií směřuje k faktické okupaci celé Gazy a obsazení i Západního břehu Jordánu, což může vyústit v totální odsun Palestinců.
Let Turkish Airlines z Istanbulu do Prahy se proměnil v dramatickou situaci, když letoun při přistání narazil ocasem do ranveje. Airbus A321 se musel vrátit do vzduchu, zatímco pilot v zoufalé situaci vyzval cestující: „Zkusíme to znovu – modlete se.“ Po dramatickém kroužení nad Prahou se podařilo přistát až napodruhé.
Robert Fico sice popřel účast na přehlídce na Rudém náměstí, ale to je v této chvíli podružné. Samotnou cestou na Den vítězství do Moskvy totiž spláchl do kanálu nejen svou osobní důvěryhodnost, ale vážně poškodil i mezinárodní pověst Slovenska. Symbolický akt, který nelze omluvit výmluvami – Fico tím dal jasně najevo, kam patří. A kde bere inspiraci.
Po dobu zhruba 30 hodin se zdálo, že Evropa, Spojené státy a Ukrajina vystupují jednotně vůči Rusku. Evropské státy tlačily na přijetí bezpodmínečného třicetidenního příměří, které navrhla administrativa Donalda Trumpa už před dvěma měsíci. Podle evropských lídrů Trump během sobotního telefonátu z Kyjeva návrh podpořil a souhlasil s případnými sankcemi vůči Moskvě, pokud by Rusko odmítlo přistoupit na dohodu do pondělního večera.
Napětí kolem snah o dosažení příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se dále stupňuje. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí označil požadavky některých lídrů Evropské unie, aby Rusko do pondělní půlnoci souhlasilo s příměřím, za „nepřijatelné ultimátum“.
Zatímco mnozí demokraté vítají zvolení amerického papeže Lva XIV. jako jasný signál proti Donaldu Trumpovi, v jeho nejbližší rodině panují poněkud smíšené pocity. Louis Prevost, papežův starší bratr žijící na Floridě, se v posledních dnech dostal do středu pozornosti poté, co se ukázalo, že na svém facebookovém profilu dlouhodobě sdílí extrémně konzervativní, často vulgární a dezinformacemi nabité příspěvky.
Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Americký prezident Donald Trump ostře vyzval Ukrajinu a Rusko k okamžitému zahájení přímých mírových rozhovorů. Ve svém příspěvku na platformě Truth Social Trump podpořil návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat jednání v Turecku – a to i přesto, že Moskva dosud odmítala západní návrh na bezpodmínečné příměří. Podle Trumpa by Ukrajina měla s nabídkou okamžitě souhlasit, protože by rozhovory mohly ukázat, zda je dosažení míru vůbec možné. Pokud by se to nepodařilo, západní země by podle něj měly alespoň jasno, jak dále postupovat.
Zpráva investigativní novinářky Lilie Japarovové pro server Meduza odhaluje nelítostnou realitu ruských vojáků i civilistů, kteří ve snaze vyhnout se účasti na válce na Ukrajině utrácejí statisíce rublů, riskují zdraví nebo dokonce život. Od podplacených lékařů přes simulované nemoci až po černý trh s falešnými dokumenty – metody, jak se vyhnout vojenské službě, jsou četné, ale čím dál nákladnější a nebezpečnější.
Max Tegmark, fyzik a přední zastánce bezpečnosti umělé inteligence, přichází s vážným varováním: technologické firmy vyvíjející superinteligentní AI musí začít přistupovat k vyhodnocování rizik stejně zodpovědně, jako to učinili vědci před prvním testem atomové bomby. Jinak podle něj hrozí, že se vývoj vymkne kontrole a lidstvo se ocitne tváří v tvář existenční hrozbě, na kterou nebude připraveno.