Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Zatímco v loňském roce vnímání Spojených států ve světě mírně kolísalo, letos se výrazně zhoršilo. Většina dotázaných uvedla, že mají na USA celkově negativní názor. Nejvýraznější propad zaznamenala americká reputace v zemích Evropské unie. Důvod? Mimo jiné i Trumpovy výroky na adresu EU, kterou opakovaně označil za „patetickou“, „hroznou“ a „založenou s cílem okrádat Spojené státy“.
„Nepřekvapuje mě, že globální obraz USA se tak prudce zhoršil,“ komentoval výsledky bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, zakladatel organizace Alliance of Democracies, která průzkum spoluorganizovala.
Zatímco Spojené státy ztrácejí důvěru, Čína posiluje. Poprvé v historii předstihla USA v celkovém globálním vnímání a získala převážně pozitivní hodnocení ve většině regionů světa — s výjimkou Evropy. Rusko, jehož pověst utrpěla kvůli invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává sice stále méně oblíbené než USA, ale i jeho image se podle dat mírně zlepšuje.
Donald Trump je ve světě vnímán stejně negativně jako jeho země. V rámci žebříčku oblíbenosti významných politických, kulturních a duchovních osobností si vede nejhůře ze všech. Překonali ho nejen jeho protějšci Vladimir Putin a Si Ťin-pching, ale i podnikatel Elon Musk, zakladatel Microsoftu Bill Gates, zesnulý papež František, popová hvězda Taylor Swift nebo celebrita Kim Kardashian.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že Izrael se stal vůbec nejneoblíbenější zemí z těch, které byly zahrnuty do šetření. Nejvíce negativních postojů k němu panuje na Blízkém východě a v jižní Asii, ale ztrácí i v tradičně spojeneckých evropských zemích, jako je Německo. Kritika se soustředí především na postup izraelské vlády v pásmu Gazy a na Západním břehu.
Napětí kolem izraelské politiky se zvýšilo i poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Tento krok přispěl k další polarizaci mezinárodního obrazu Izraele.
Průzkum tak odhaluje rostoucí geopolitickou roztříštěnost a měnící se postavení klíčových světových hráčů v očích veřejnosti. Spojené státy, které ještě nedávno platily za lídra demokratického světa, se dnes podle mínění mnoha lidí vzdalují ideálům, které samy prosazují.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.