Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Zatímco v loňském roce vnímání Spojených států ve světě mírně kolísalo, letos se výrazně zhoršilo. Většina dotázaných uvedla, že mají na USA celkově negativní názor. Nejvýraznější propad zaznamenala americká reputace v zemích Evropské unie. Důvod? Mimo jiné i Trumpovy výroky na adresu EU, kterou opakovaně označil za „patetickou“, „hroznou“ a „založenou s cílem okrádat Spojené státy“.
„Nepřekvapuje mě, že globální obraz USA se tak prudce zhoršil,“ komentoval výsledky bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, zakladatel organizace Alliance of Democracies, která průzkum spoluorganizovala.
Zatímco Spojené státy ztrácejí důvěru, Čína posiluje. Poprvé v historii předstihla USA v celkovém globálním vnímání a získala převážně pozitivní hodnocení ve většině regionů světa — s výjimkou Evropy. Rusko, jehož pověst utrpěla kvůli invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává sice stále méně oblíbené než USA, ale i jeho image se podle dat mírně zlepšuje.
Donald Trump je ve světě vnímán stejně negativně jako jeho země. V rámci žebříčku oblíbenosti významných politických, kulturních a duchovních osobností si vede nejhůře ze všech. Překonali ho nejen jeho protějšci Vladimir Putin a Si Ťin-pching, ale i podnikatel Elon Musk, zakladatel Microsoftu Bill Gates, zesnulý papež František, popová hvězda Taylor Swift nebo celebrita Kim Kardashian.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že Izrael se stal vůbec nejneoblíbenější zemí z těch, které byly zahrnuty do šetření. Nejvíce negativních postojů k němu panuje na Blízkém východě a v jižní Asii, ale ztrácí i v tradičně spojeneckých evropských zemích, jako je Německo. Kritika se soustředí především na postup izraelské vlády v pásmu Gazy a na Západním břehu.
Napětí kolem izraelské politiky se zvýšilo i poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Tento krok přispěl k další polarizaci mezinárodního obrazu Izraele.
Průzkum tak odhaluje rostoucí geopolitickou roztříštěnost a měnící se postavení klíčových světových hráčů v očích veřejnosti. Spojené státy, které ještě nedávno platily za lídra demokratického světa, se dnes podle mínění mnoha lidí vzdalují ideálům, které samy prosazují.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.