Spojené státy ztrácejí ve světě sympatie — a podle nejnovějších dat se tento trend dramaticky zrychlil po návratu Donalda Trumpa do prezidentské funkce. Ukazují to výsledky mezinárodního průzkumu Democracy Perception Index 2025, který zkoumá postoje k demokracii, světovým mocnostem a geopolitice. Zúčastnilo se ho více než 110 tisíc lidí ze 100 zemí světa.
Zatímco v loňském roce vnímání Spojených států ve světě mírně kolísalo, letos se výrazně zhoršilo. Většina dotázaných uvedla, že mají na USA celkově negativní názor. Nejvýraznější propad zaznamenala americká reputace v zemích Evropské unie. Důvod? Mimo jiné i Trumpovy výroky na adresu EU, kterou opakovaně označil za „patetickou“, „hroznou“ a „založenou s cílem okrádat Spojené státy“.
„Nepřekvapuje mě, že globální obraz USA se tak prudce zhoršil,“ komentoval výsledky bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen, zakladatel organizace Alliance of Democracies, která průzkum spoluorganizovala.
Zatímco Spojené státy ztrácejí důvěru, Čína posiluje. Poprvé v historii předstihla USA v celkovém globálním vnímání a získala převážně pozitivní hodnocení ve většině regionů světa — s výjimkou Evropy. Rusko, jehož pověst utrpěla kvůli invazi na Ukrajinu v roce 2022, zůstává sice stále méně oblíbené než USA, ale i jeho image se podle dat mírně zlepšuje.
Donald Trump je ve světě vnímán stejně negativně jako jeho země. V rámci žebříčku oblíbenosti významných politických, kulturních a duchovních osobností si vede nejhůře ze všech. Překonali ho nejen jeho protějšci Vladimir Putin a Si Ťin-pching, ale i podnikatel Elon Musk, zakladatel Microsoftu Bill Gates, zesnulý papež František, popová hvězda Taylor Swift nebo celebrita Kim Kardashian.
Z průzkumu rovněž vyplynulo, že Izrael se stal vůbec nejneoblíbenější zemí z těch, které byly zahrnuty do šetření. Nejvíce negativních postojů k němu panuje na Blízkém východě a v jižní Asii, ale ztrácí i v tradičně spojeneckých evropských zemích, jako je Německo. Kritika se soustředí především na postup izraelské vlády v pásmu Gazy a na Západním břehu.
Napětí kolem izraelské politiky se zvýšilo i poté, co Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Tento krok přispěl k další polarizaci mezinárodního obrazu Izraele.
Průzkum tak odhaluje rostoucí geopolitickou roztříštěnost a měnící se postavení klíčových světových hráčů v očích veřejnosti. Spojené státy, které ještě nedávno platily za lídra demokratického světa, se dnes podle mínění mnoha lidí vzdalují ideálům, které samy prosazují.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.