Trumpův paradox: Svět činí zelenějším, i když o to vůbec nestál

Takový vývoj by byl neuvěřitelnou ironií osudu, neboť Trump dlouhodobě popírá globální oteplování, čistou energetiku označuje za podvod a během svého úřadování systematicky ruší ekologická a klimatická nařízení. Jak se však konflikt prodlužuje a vstupuje do svého osmého měsíce, odhaluje obrovskou zranitelnost fosilních paliv vůči geopolitické nestabilitě a dává do pohybu globální snahy o přechod k zelené energetice.

Samotný počátek vojenské akce Spojených států a Izraele proti Íránu v únoru letošního roku vyvolal největší ropný šok v historii. Íránská armáda zablokovala Hormuzský průliv, kudy obvykle proudí přibližně pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, což vyhnalo cenu barelu ropy nad hranici sta dolarů.

Přestože řada analytiků podle CNN předpovídala pouze krátkodobý cenový výkyv, vysoké ceny přetrvávají i přes částečné oslabení íránské kontroly nad touto klíčovou námořní tepnou. Situaci navíc zhoršují nové fronty konfliktu, včetně útoků povstalců podpořených Íránem na saúdskoarabská ropná zařízení a tankery, což neustále tlačí nahoru náklady na přepravu energií.

Tento vývoj má zásadní dopad na celkovou poptávku po fosilních palivech, jejíž růst byl původně předpokládán. Mezinárodní agentura pro energii nyní v důsledku patové situace v jednáních mezi Washingtonem a Teheránem prognózuje znatelný pokles denní spotřeby ropy, což přímo omezuje množství planetu oteplujících emisí.

Globální emise skleníkových plynů tak podle odhadů neziskové organizace Carbon Brief směřují k letošnímu poklesu zhruba o půl procenta, což by představovalo první celkový pokles od roku 2020. Omezení se projevuje také v oblasti dopravy, kde lidé kvůli vysokým cenám paliv omezují jízdy autem a lety, přičemž největší nárůst zaznamenávají prodeje elektromobilů.

Globální prodeje elektrických vozidel vzrostly ve druhém čtvrtletí tohoto roku o čtyři procenta, neboť krize na Blízkém východě jasně podtrhla význam elektromobility pro zajištění energetické bezpečnosti. K prudkému rozmachu elektromobility došlo v Austrálii, v Asii i v Evropě, kde ceny pohonných hmot, zejména nafty, dosáhly extrémních hodnot.

Spojené státy se ovšem tomuto globálnímu trendu vymykají, protože administrativa prezidenta Trumpa omezila finanční podporu a prakticky znemožnila dovoz levnějších čínských elektromobilů. Prodeje elektrických vozů na domácím americkém trhu v letošním roce výrazně klesly, což ukazuje na hluboký rozdíl mezi domácí politikou Bílého domu a děním ve světě.

Kromě ropy zasáhl konflikt rovněž trhy se zemním plynem, kde globální poptávka rovněž klesá, protože státy hledají spolehlivější alternativy. Desítky zemí začaly urychleně zavádět politiky na podporu čisté energie ze slunce a větru, které nejsou závislé na úzkých a nestabilních tranzitních bodech.

Investice do solárních kapacit například v jihovýchodní Asii se v prvních dvou čtvrtletích tohoto roku zhruba zčtyřnásobily, protože region musel rychle zareagovat na výpadek dodávek z Perského zálivu. Odborníci přitom upozorňují, že přechod na alternativní zdroje vyžaduje čas a v některých případech vedl také k dočasnému návratu k uhlí.

Zda budou tyto změny v energetice trvalé, závisí především na celkové délce trvání konfliktu a na tom, jak rychle se trhy dokážou přizpůsobit. Analýzy naznačují, že pokud válka potrvá několik let, pokles poptávky po ropě může být nevratný a světová energetika se natrvalo vydá jiným směrem.

Zatímco někteří vědci doufají, že krize urychlí celosvětový odklon od fosilních paliv, označují myšlenku Trumpa jako „klimatického prezidenta“ za přehnanou. Sám americký prezident totiž doma zelenou energetiku systematicky tlumí, avšak globální síly usilující o čistší a levnější paliva mohou navzdory jeho snahám nakonec převládnout.