Steve Witkoff, zvláštní vyslanec bývalého prezidenta Donalda Trumpa, přiletěl do Ruska, kde má v pátek jednat s prezidentem Vladimirem Putinem. Potvrdil to zdroj obeznámený s cestou i dostupná data ze služby FlightRadar, uvedl server Axios.
Půjde už o třetí osobní setkání mezi Witkoffem a ruským prezidentem, a to v době, kdy Trump vyvíjí tlak na uzavření příměří ve válce na Ukrajině.
Trump má podle informací z okolí vyjednávání rostoucí obavy z nedostatečného pokroku v rozhovorech a údajně ho rozladily i některé Putinovy výroky. Pokud se během několika týdnů nepodaří dosáhnout příměří, Trump zvažuje zavedení nových sankcí – buď prostřednictvím prezidentských pravomocí, nebo ve spolupráci s Kongresem.
„Během několika týdnů bude jasné, jestli to Rusko s mírovým řešením myslí vážně,“ uvedl ministr zahraničí Marco Rubio při nedávném summitu NATO v Bruselu.
Minulý týden Witkoff jednal ve Washingtonu s ruským zmocněncem Kirillem Dmitrijevem, aby rozhýbal dosud ustrnulá jednání. Ukrajina následně přijala návrh na okamžité zastavení palby a souhlasila také s omezeným námořním příměřím. Rusko však vzápětí přišlo s dalšími podmínkami, mimo jiné požadovalo uvolnění některých sankcí.
„Vidíme určitý posun. Věřím, že se blížíme dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou, která by vedla k ukončení bojů,“ řekl Trump během čtvrtečního zasedání vlády.
Ve čtvrtek také proběhla výměna vězňů mezi USA a Ruskem. Součástí dohody bylo i propuštění Ksenie Kareliny, která má americké i ruské občanství. Podle Trumpa se za ni přimlouval šéf UFC Dana White, protože je přítelkyní jednoho ze zápasníků této organizace.
Ve stejný den se v Istanbulu uskutečnila další jednání amerických a ruských diplomatů o možnostech zlepšení vzájemných vztahů.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.