Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
Celá série prohlášení odstartovala již necelý měsíc po začátku války, konkrétně 23. března. Tehdy šéf Bílého domu novinářům tvrdil, že obě strany dosáhly shody téměř ve všech hlavních bodech, přestože íránská strana jakákoliv vyjednávání popřela. Hned následující den Trump poprvé použil argument o íránské naléhavé potřebě dohodnout se. V dalších dnech pak před členy svého kabinetu prohlašoval, že Írán o smír doslova prosí, a na konci března potvrdil, že dohodu v horizontu příštího týdne vidí jako reálnou.
V dubnu intenzita prezidentových předpovědí ještě zesílila, když po krátkém útlumu oznámil dosažení příměří za účelem doladění textu smlouvy. V polovině měsíce pak v televizi Fox Business opakoval, že celá záležitost je téměř u konce. Během několika následujících dnů Trump veřejnost ujišťoval, že vývoj vypadá velmi slibně, a v polovině dubna dokonce během tří různých vystoupení tvrdil, že Írán přistoupil na všechny podmínky a k dohodě dojde během jednoho či dvou dnů. Na své sociální síti Truth Social následně avizoval, že se vše odehraje relativně rychle.
Ačkoliv se tyto předpoklady nenaplnily, na konci dubna a začátkem května Trump opětovně prohlašoval, že druhá strana po dohodě umírá a konec války nenastane za dlouho. Po krátké odmlce pak v polovině května oznámil odklad vojenských úderů o dva až tři dny na žádost blízkovýchodních zemí, které podle něj věřily v brzký úspěch jednání. Sám prezident tehdy připustil, že předchozí nadějné momenty selhaly, nicméně dodal, že nynější situace je odlišná. O den později na kongresovém pikniku znovu sliboval velmi rychlé ukončení konfliktu.
Ke konci května se opakovala situace s hromadnými přísliby, kdy Trump mluvil o podstatném přiblížení se k cíli a o tom, že finální parametry jsou již předmětem diskuse. V rozhovoru se svou snachou Larou Trump označil dohodu za velmi blízkou, což potvrdil i uplynulou neděli. V rozhovoru pro Axios nicméně podotkl, že konečné ujednání s Íránem aktuálně ohrožují vedlejší střety mezi Íránem a Izraelem. V pondělí pak během hovoru s příznivci senátora Lindseyho Grahama opět předpověděl úplné vítězství do dvou týdnů s tím, že Íránci jsou ochotni splnit veškeré požadavky.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
