Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Trumpovu reputaci na evropském kontinentu narušily obchodní války spojené s cly, hrozby směřované k ovládnutí Grónska i válečný střet v Íránu, který způsobil zdražení energií. Zásahy ze strany šéfa Bílého domu do evropského dění jsou proto tamními pravicovými reprezentanty vnímány jako hrozba, jež by mohla odradit umírněnou část voličstva a vyvolat rozkol v jejich vlastní voličské základně.
Tento posun dokládá postoj italské premiérky Giorgie Meloniové, dříve považované za významnou Trumpovu spojenkyni. Poté, co americký prezident prohlásil, že ho na summitu G7 žádala o společné foto, a označil její domácí popularitu za nízkou, předsedkyně italské vlády uvedla, že jí vazby na něj nijak nepomohly, a doporučila mu řešit vlastní oblibu.
Ke zhoršení vztahů přispělo i to, že Meloniová zakázala americkým vojenským strojům zapojeným do konfliktu v Íránu využívat italské základny. Podobně se distancuje Jordan Bardella, předseda francouzského Národního sdružení a favorit prezidentských voleb, který Trumpovu podporu odmítl a jeho jednání označil za nepředvídatelné.
Průzkumy agentury Cluster17 navíc ukazují, že Trumpa vnímá jako přítele Evropy jen menšina pravicových voličů – konkrétně 18 procent příznivců Národního sdružení, 23 procent voličů Bratrů Itálie a čtvrtina stoupenců Alternativy pro Německo. Problémy s Trumpovou osobností řeší u nejistých voličů i britská strana Reform UK Nigela Farage.
Ke změně dochází v době, kdy se Washington snažil evropské vlastenecké formace podporovat, což ilustrovala návštěva viceprezidenta JD Vance v Maďarsku na pomoc Viktoru Orbánovi. Orbánova vláda však v dubnu po letech skončila porážkou, což ostatní evropské nacionalisty varovalo.
V Německu pak krize důvěry vedla vedení AfD k doporučení, aby její představitelé před regionálními volbami omezili cesty do USA. Americká administrativa v reakci pouze poukázala na svou bezpečnostní doktrínu vyjadřující podporu evropským partnerům hrdým na vlastní identitu a historii.
Výjimku v tomto vývoji představuje Polsko, kde si opoziční strana Právo a spravedlnost s Trumpem udržuje úzké vazby. Země, kterou příští rok čekají parlamentní volby, zůstává velkým odběratelem amerických zbraní. Polský prezident Karol Nawrocki, mající podporu této strany, využívá své kontakty na Bílý dům v souboji s premiérem Donaldem Tuskem.
Lídři Práva a spravedlnosti v čele s Jarosławem Kaczyńským vyzvedávají Nawrockého vazby na Trumpa i údajné úspěchy při jednáních o vybudování stálé americké základny na polském území, neboť tamní veřejnost považuje přítomnost amerických sil za zásadní záruku své bezpečnosti.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.