Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Trumpovu reputaci na evropském kontinentu narušily obchodní války spojené s cly, hrozby směřované k ovládnutí Grónska i válečný střet v Íránu, který způsobil zdražení energií. Zásahy ze strany šéfa Bílého domu do evropského dění jsou proto tamními pravicovými reprezentanty vnímány jako hrozba, jež by mohla odradit umírněnou část voličstva a vyvolat rozkol v jejich vlastní voličské základně.
Tento posun dokládá postoj italské premiérky Giorgie Meloniové, dříve považované za významnou Trumpovu spojenkyni. Poté, co americký prezident prohlásil, že ho na summitu G7 žádala o společné foto, a označil její domácí popularitu za nízkou, předsedkyně italské vlády uvedla, že jí vazby na něj nijak nepomohly, a doporučila mu řešit vlastní oblibu.
Ke zhoršení vztahů přispělo i to, že Meloniová zakázala americkým vojenským strojům zapojeným do konfliktu v Íránu využívat italské základny. Podobně se distancuje Jordan Bardella, předseda francouzského Národního sdružení a favorit prezidentských voleb, který Trumpovu podporu odmítl a jeho jednání označil za nepředvídatelné.
Průzkumy agentury Cluster17 navíc ukazují, že Trumpa vnímá jako přítele Evropy jen menšina pravicových voličů – konkrétně 18 procent příznivců Národního sdružení, 23 procent voličů Bratrů Itálie a čtvrtina stoupenců Alternativy pro Německo. Problémy s Trumpovou osobností řeší u nejistých voličů i britská strana Reform UK Nigela Farage.
Ke změně dochází v době, kdy se Washington snažil evropské vlastenecké formace podporovat, což ilustrovala návštěva viceprezidenta JD Vance v Maďarsku na pomoc Viktoru Orbánovi. Orbánova vláda však v dubnu po letech skončila porážkou, což ostatní evropské nacionalisty varovalo.
V Německu pak krize důvěry vedla vedení AfD k doporučení, aby její představitelé před regionálními volbami omezili cesty do USA. Americká administrativa v reakci pouze poukázala na svou bezpečnostní doktrínu vyjadřující podporu evropským partnerům hrdým na vlastní identitu a historii.
Výjimku v tomto vývoji představuje Polsko, kde si opoziční strana Právo a spravedlnost s Trumpem udržuje úzké vazby. Země, kterou příští rok čekají parlamentní volby, zůstává velkým odběratelem amerických zbraní. Polský prezident Karol Nawrocki, mající podporu této strany, využívá své kontakty na Bílý dům v souboji s premiérem Donaldem Tuskem.
Lídři Práva a spravedlnosti v čele s Jarosławem Kaczyńským vyzvedávají Nawrockého vazby na Trumpa i údajné úspěchy při jednáních o vybudování stálé americké základny na polském území, neboť tamní veřejnost považuje přítomnost amerických sil za zásadní záruku své bezpečnosti.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.