Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dál zostřují svůj obchodní kurz vůči Číně. V úterý večer Bílý dům oznámil dramatické zvýšení cel na čínské zboží, a to až na 245 %, což je oproti dřívějším 145 % výrazný nárůst. Podle administrativy jde o reakci na čínská odvetná opatření i rostoucí obavy o národní bezpečnost. Opatření byla zveřejněna v rámci nového dekretu, který také zahajuje vyšetřování závislosti Spojených států na dovozu zpracovaných kritických surovin.
Nová opatření přicházejí ve chvíli, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami nebezpečně stupňuje. Podle expertů mohou mít zvýšená cla závažné dopady na globální trhy, ohrozit dodavatelské řetězce, zvýšit ceny spotřebního zboží a zasáhnout americké podniky, které jsou závislé na čínské výrobě.
Trump však tvrdí, že jeho cílem je pravý opak – posílit domácí průmysl, snížit závislost na Číně a přilákat výrobní kapacity zpět do Spojených států. Tvrdý kurz vůči Pekingu má podle něj vytvořit tlak, který přiměje investory obrátit svou pozornost k americké ekonomice.
Pro čínské exportéry představuje ztráta amerického trhu vážnou hrozbu. Čínská ekonomika, postavená do značné míry na vývozu, již nyní čelí zpomalování a hledá alternativní trhy, zejména v rámci Evropské unie. Zároveň se snaží omezit svou vlastní závislost na amerických technologiích a výrobcích.
Prezident Trump mezitím stupňuje tlak i na další země. Vyzývá své spojence, aby se rozhodli, zda budou obchodovat s Čínou, nebo s USA. Administrativa také připravuje bilaterální jednání s patnácti státy, včetně Kanady, Japonska a některých zemí Evropské unie, a snaží se vytvořit novou obchodní architekturu.
Peking odpověděl zpřísněním vývozních omezení na strategické suroviny, včetně vzácných zemin, klíčových pro výrobu elektroniky, zbraní i letecké techniky. Podle čínského ministerstva zahraničí jde o legitimní reakci na americkou „ekonomickou agresi“. Mluvčí Lin Ťien připomněl, že obchodní válku zahájily Spojené státy a že Čína má právo se bránit.
Čína zároveň jmenovala nového hlavního vyjednavače, kterým se stal Li Čcheng-kang, bývalý velvyslanec při Světové obchodní organizaci. Jeho příchod by mohl naznačovat snahu o změnu postoje – Li je známý jako zastánce volného trhu a konstruktivního dialogu.
Přesto však analytici neočekávají rychlý posun směrem k dohodě. Naopak – vyhlídky naznačují další kolo tarifních opatření a hospodářských protiúderů. Prezident Trump v příspěvku na síti Truth Social varoval, že nikdo nebude ušetřen, pokud se bude snažit využívat USA prostřednictvím neférových obchodních praktik.
Trumpova vláda zároveň zahájila nové vyšetřování týkající se závislosti na polovodičích a elektronice, které jsou považovány za klíčové pro národní bezpečnost. Vyšetřování by mohlo vést k dalším zásahům do globálních řetězců.
Napětí se ještě více zvýšilo, když Čína oznámila zavedení odvetných cel ve výši 125 % na americké výrobky. Dopady byly okamžité – narušily se obchodní toky, zvýšily se náklady na dopravu i výrobu a ohrozila se dostupnost některých produktů na obou stranách.
Vzájemná ekonomická provázanost přitom činí konflikt mimořádně rizikovým. USA jsou závislé na dovozu čínských technologií, vzácných kovů a léčiv, zatímco americké zemědělské produkty, například sója, patří k hlavním vývozním artiklům do Číny. Vzájemné sankce tak mohou mít ničivé dopady na celé sektory.
Trump se však i přes rostoucí nejistotu snaží situaci zlehčit. Tvrdí, že Čína drží v ruce jen „slabé karty“, protože USA dovážejí mnohem více, než samy vyvážejí. Podle ministra financí Scotta Bessenta má Peking pouze „dvojky“, zatímco americká ekonomika prý drží „trumfy“.
Přesto Trump minulý týden dočasně ustoupil, když pozastavil reciprocitní cla pro několik desítek zemí. Podle analytiků šlo o snahu uklidnit nervózní finanční trhy. Tento krok však následně kompenzoval tvrdším přístupem k Číně, aby si zachoval obraz silného lídra.
Zmatek způsobil i Bílý dům, když během jednoho víkendu oznámil výjimku z cel na čínské smartphony a počítače – jen aby ji o den později částečně odvolal. Podle Trumpa byla zařízení přeřazena do jiné kategorie s 20% clem, která byla původně určena pro látky jako fentanyl.
Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Stephen Miller tento přístup obhajoval jako součást promyšlené strategie, která má vrátit klíčovou výrobu zpět do Spojených států. Podle něj již došlo k několika konkrétním návrhům obchodních dohod s jinými státy.
Hospodářský poradce Kevin Hassett tvrdí, že nová strategie funguje, protože jiné země přicházejí s „výbornými nabídkami“. V případě Číny však optimismus chybí – prezident Si Ťin-pching se zatím ukazuje jako neústupný a tlak z Washingtonu může být v Pekingu vnímán jako pokračování historických ponížení.
Přestože Trump stále tvrdí, že jeho vztah s čínským lídrem je „skvělý“, konkrétní kroky ke zmírnění napětí zatím nepodniká. CNN uvádí, že obě strany se sice formálně hlásí k ochotě jednat, ale praktické kroky zatím chybí.
Domácí podpora Trumpovy hospodářské politiky přitom klesá. Průzkum televize CBS ukazuje, že s prezidentovým ekonomickým vedením je spokojeno jen 44 % Američanů, zatímco 56 % vyjadřuje nespokojenost. V otázce inflace jsou čísla ještě horší – pouze 40 % respondentů věří, že Trump zvládá růst cen.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.