Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dál zostřují svůj obchodní kurz vůči Číně. V úterý večer Bílý dům oznámil dramatické zvýšení cel na čínské zboží, a to až na 245 %, což je oproti dřívějším 145 % výrazný nárůst. Podle administrativy jde o reakci na čínská odvetná opatření i rostoucí obavy o národní bezpečnost. Opatření byla zveřejněna v rámci nového dekretu, který také zahajuje vyšetřování závislosti Spojených států na dovozu zpracovaných kritických surovin.
Nová opatření přicházejí ve chvíli, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami nebezpečně stupňuje. Podle expertů mohou mít zvýšená cla závažné dopady na globální trhy, ohrozit dodavatelské řetězce, zvýšit ceny spotřebního zboží a zasáhnout americké podniky, které jsou závislé na čínské výrobě.
Trump však tvrdí, že jeho cílem je pravý opak – posílit domácí průmysl, snížit závislost na Číně a přilákat výrobní kapacity zpět do Spojených států. Tvrdý kurz vůči Pekingu má podle něj vytvořit tlak, který přiměje investory obrátit svou pozornost k americké ekonomice.
Pro čínské exportéry představuje ztráta amerického trhu vážnou hrozbu. Čínská ekonomika, postavená do značné míry na vývozu, již nyní čelí zpomalování a hledá alternativní trhy, zejména v rámci Evropské unie. Zároveň se snaží omezit svou vlastní závislost na amerických technologiích a výrobcích.
Prezident Trump mezitím stupňuje tlak i na další země. Vyzývá své spojence, aby se rozhodli, zda budou obchodovat s Čínou, nebo s USA. Administrativa také připravuje bilaterální jednání s patnácti státy, včetně Kanady, Japonska a některých zemí Evropské unie, a snaží se vytvořit novou obchodní architekturu.
Peking odpověděl zpřísněním vývozních omezení na strategické suroviny, včetně vzácných zemin, klíčových pro výrobu elektroniky, zbraní i letecké techniky. Podle čínského ministerstva zahraničí jde o legitimní reakci na americkou „ekonomickou agresi“. Mluvčí Lin Ťien připomněl, že obchodní válku zahájily Spojené státy a že Čína má právo se bránit.
Čína zároveň jmenovala nového hlavního vyjednavače, kterým se stal Li Čcheng-kang, bývalý velvyslanec při Světové obchodní organizaci. Jeho příchod by mohl naznačovat snahu o změnu postoje – Li je známý jako zastánce volného trhu a konstruktivního dialogu.
Přesto však analytici neočekávají rychlý posun směrem k dohodě. Naopak – vyhlídky naznačují další kolo tarifních opatření a hospodářských protiúderů. Prezident Trump v příspěvku na síti Truth Social varoval, že nikdo nebude ušetřen, pokud se bude snažit využívat USA prostřednictvím neférových obchodních praktik.
Trumpova vláda zároveň zahájila nové vyšetřování týkající se závislosti na polovodičích a elektronice, které jsou považovány za klíčové pro národní bezpečnost. Vyšetřování by mohlo vést k dalším zásahům do globálních řetězců.
Napětí se ještě více zvýšilo, když Čína oznámila zavedení odvetných cel ve výši 125 % na americké výrobky. Dopady byly okamžité – narušily se obchodní toky, zvýšily se náklady na dopravu i výrobu a ohrozila se dostupnost některých produktů na obou stranách.
Vzájemná ekonomická provázanost přitom činí konflikt mimořádně rizikovým. USA jsou závislé na dovozu čínských technologií, vzácných kovů a léčiv, zatímco americké zemědělské produkty, například sója, patří k hlavním vývozním artiklům do Číny. Vzájemné sankce tak mohou mít ničivé dopady na celé sektory.
Trump se však i přes rostoucí nejistotu snaží situaci zlehčit. Tvrdí, že Čína drží v ruce jen „slabé karty“, protože USA dovážejí mnohem více, než samy vyvážejí. Podle ministra financí Scotta Bessenta má Peking pouze „dvojky“, zatímco americká ekonomika prý drží „trumfy“.
Přesto Trump minulý týden dočasně ustoupil, když pozastavil reciprocitní cla pro několik desítek zemí. Podle analytiků šlo o snahu uklidnit nervózní finanční trhy. Tento krok však následně kompenzoval tvrdším přístupem k Číně, aby si zachoval obraz silného lídra.
Zmatek způsobil i Bílý dům, když během jednoho víkendu oznámil výjimku z cel na čínské smartphony a počítače – jen aby ji o den později částečně odvolal. Podle Trumpa byla zařízení přeřazena do jiné kategorie s 20% clem, která byla původně určena pro látky jako fentanyl.
Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Stephen Miller tento přístup obhajoval jako součást promyšlené strategie, která má vrátit klíčovou výrobu zpět do Spojených států. Podle něj již došlo k několika konkrétním návrhům obchodních dohod s jinými státy.
Hospodářský poradce Kevin Hassett tvrdí, že nová strategie funguje, protože jiné země přicházejí s „výbornými nabídkami“. V případě Číny však optimismus chybí – prezident Si Ťin-pching se zatím ukazuje jako neústupný a tlak z Washingtonu může být v Pekingu vnímán jako pokračování historických ponížení.
Přestože Trump stále tvrdí, že jeho vztah s čínským lídrem je „skvělý“, konkrétní kroky ke zmírnění napětí zatím nepodniká. CNN uvádí, že obě strany se sice formálně hlásí k ochotě jednat, ale praktické kroky zatím chybí.
Domácí podpora Trumpovy hospodářské politiky přitom klesá. Průzkum televize CBS ukazuje, že s prezidentovým ekonomickým vedením je spokojeno jen 44 % Američanů, zatímco 56 % vyjadřuje nespokojenost. V otázce inflace jsou čísla ještě horší – pouze 40 % respondentů věří, že Trump zvládá růst cen.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
Rozchod mezi Elonem Muskem a Donaldem Trumpem rozhodně neprobíhá v klidu. Oba muži jsou silné osobnosti zvyklé na to, že vše jde podle jejich vůle – dva „alfa samci“, chcete-li. Jejich spolupráce – nyní už minulost – se rozpadá přímo před očima veřejnosti.
Velká Británie čelí historicky zásadní geopolitické výzvě – je pod rostoucím tlakem ze strany Ruska a zároveň se nemůže nadále bezvýhradně spoléhat na Spojené státy, varuje vládní obranná poradkyně Fiona Hill. Britská expertka na Rusko a bývalá poradkyně Donalda Trumpa v Bílém domě poskytla exkluzivní rozhovor deníku The Guardian, v němž popsala současnou situaci jako „vážné nebezpečí“.
Jiřina Bohdalová v uplynulých dnech vyděsila fanoušky, protože ji po čase zase potrápilo zdraví. Dokonce vynechala dvě akce, na nichž by za běžných okolností nechyběla. Jak mluví o jejím aktuálním stavu lidé z okolí slavné herečky?
S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu.
Kolem osoby Veroniky Žilkové se v posledních dnech objevily spekulace ohledně možné nové lásky, ačkoliv to před časem vypadalo, že na muže definitivně zanevřela. Herečka každopádně mlží, takže jejím posledním známým partnerem zůstává hudebník Josef Holomáč. Ten se nyní rozhodl říct svou pravdu o jejich rozchodu.