Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dál zostřují svůj obchodní kurz vůči Číně. V úterý večer Bílý dům oznámil dramatické zvýšení cel na čínské zboží, a to až na 245 %, což je oproti dřívějším 145 % výrazný nárůst. Podle administrativy jde o reakci na čínská odvetná opatření i rostoucí obavy o národní bezpečnost. Opatření byla zveřejněna v rámci nového dekretu, který také zahajuje vyšetřování závislosti Spojených států na dovozu zpracovaných kritických surovin.
Nová opatření přicházejí ve chvíli, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami nebezpečně stupňuje. Podle expertů mohou mít zvýšená cla závažné dopady na globální trhy, ohrozit dodavatelské řetězce, zvýšit ceny spotřebního zboží a zasáhnout americké podniky, které jsou závislé na čínské výrobě.
Trump však tvrdí, že jeho cílem je pravý opak – posílit domácí průmysl, snížit závislost na Číně a přilákat výrobní kapacity zpět do Spojených států. Tvrdý kurz vůči Pekingu má podle něj vytvořit tlak, který přiměje investory obrátit svou pozornost k americké ekonomice.
Pro čínské exportéry představuje ztráta amerického trhu vážnou hrozbu. Čínská ekonomika, postavená do značné míry na vývozu, již nyní čelí zpomalování a hledá alternativní trhy, zejména v rámci Evropské unie. Zároveň se snaží omezit svou vlastní závislost na amerických technologiích a výrobcích.
Prezident Trump mezitím stupňuje tlak i na další země. Vyzývá své spojence, aby se rozhodli, zda budou obchodovat s Čínou, nebo s USA. Administrativa také připravuje bilaterální jednání s patnácti státy, včetně Kanady, Japonska a některých zemí Evropské unie, a snaží se vytvořit novou obchodní architekturu.
Peking odpověděl zpřísněním vývozních omezení na strategické suroviny, včetně vzácných zemin, klíčových pro výrobu elektroniky, zbraní i letecké techniky. Podle čínského ministerstva zahraničí jde o legitimní reakci na americkou „ekonomickou agresi“. Mluvčí Lin Ťien připomněl, že obchodní válku zahájily Spojené státy a že Čína má právo se bránit.
Čína zároveň jmenovala nového hlavního vyjednavače, kterým se stal Li Čcheng-kang, bývalý velvyslanec při Světové obchodní organizaci. Jeho příchod by mohl naznačovat snahu o změnu postoje – Li je známý jako zastánce volného trhu a konstruktivního dialogu.
Přesto však analytici neočekávají rychlý posun směrem k dohodě. Naopak – vyhlídky naznačují další kolo tarifních opatření a hospodářských protiúderů. Prezident Trump v příspěvku na síti Truth Social varoval, že nikdo nebude ušetřen, pokud se bude snažit využívat USA prostřednictvím neférových obchodních praktik.
Trumpova vláda zároveň zahájila nové vyšetřování týkající se závislosti na polovodičích a elektronice, které jsou považovány za klíčové pro národní bezpečnost. Vyšetřování by mohlo vést k dalším zásahům do globálních řetězců.
Napětí se ještě více zvýšilo, když Čína oznámila zavedení odvetných cel ve výši 125 % na americké výrobky. Dopady byly okamžité – narušily se obchodní toky, zvýšily se náklady na dopravu i výrobu a ohrozila se dostupnost některých produktů na obou stranách.
Vzájemná ekonomická provázanost přitom činí konflikt mimořádně rizikovým. USA jsou závislé na dovozu čínských technologií, vzácných kovů a léčiv, zatímco americké zemědělské produkty, například sója, patří k hlavním vývozním artiklům do Číny. Vzájemné sankce tak mohou mít ničivé dopady na celé sektory.
Trump se však i přes rostoucí nejistotu snaží situaci zlehčit. Tvrdí, že Čína drží v ruce jen „slabé karty“, protože USA dovážejí mnohem více, než samy vyvážejí. Podle ministra financí Scotta Bessenta má Peking pouze „dvojky“, zatímco americká ekonomika prý drží „trumfy“.
Přesto Trump minulý týden dočasně ustoupil, když pozastavil reciprocitní cla pro několik desítek zemí. Podle analytiků šlo o snahu uklidnit nervózní finanční trhy. Tento krok však následně kompenzoval tvrdším přístupem k Číně, aby si zachoval obraz silného lídra.
Zmatek způsobil i Bílý dům, když během jednoho víkendu oznámil výjimku z cel na čínské smartphony a počítače – jen aby ji o den později částečně odvolal. Podle Trumpa byla zařízení přeřazena do jiné kategorie s 20% clem, která byla původně určena pro látky jako fentanyl.
Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Stephen Miller tento přístup obhajoval jako součást promyšlené strategie, která má vrátit klíčovou výrobu zpět do Spojených států. Podle něj již došlo k několika konkrétním návrhům obchodních dohod s jinými státy.
Hospodářský poradce Kevin Hassett tvrdí, že nová strategie funguje, protože jiné země přicházejí s „výbornými nabídkami“. V případě Číny však optimismus chybí – prezident Si Ťin-pching se zatím ukazuje jako neústupný a tlak z Washingtonu může být v Pekingu vnímán jako pokračování historických ponížení.
Přestože Trump stále tvrdí, že jeho vztah s čínským lídrem je „skvělý“, konkrétní kroky ke zmírnění napětí zatím nepodniká. CNN uvádí, že obě strany se sice formálně hlásí k ochotě jednat, ale praktické kroky zatím chybí.
Domácí podpora Trumpovy hospodářské politiky přitom klesá. Průzkum televize CBS ukazuje, že s prezidentovým ekonomickým vedením je spokojeno jen 44 % Američanů, zatímco 56 % vyjadřuje nespokojenost. V otázce inflace jsou čísla ještě horší – pouze 40 % respondentů věří, že Trump zvládá růst cen.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.