Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Předsedkyně tohoto pětičlenného soudu, federální soudkyně Joan Ericksenová, ve čtvrtek vedla neveřejné jednání a následně vydala jednostránkové rozhodnutí, v němž vládní orgány vyzvala k důkladnějšímu a promyšlenějšímu přepracování žádosti. Soudkyně, kterou do funkce jmenoval George W. Bush, uvedla, že má přetrvávající otázky ohledně kroků připisovaných dotyčné osobě a jejich přímé souvislosti s právními předpisy o vyhoštění osob označených za teroristy. Ministerstvo spravedlnosti má doplněné podklady předložit do středy.
Aktivace tohoto specializovaného institutu ukazuje snahu současné americké administrativy maximalizovat své deportační pravomoci bezprecedentním způsobem. Existence tohoto soudu se stala překážkou pro vládní kroky již v minulém roce, kdy se administrativa pokusila o okamžité vyhoštění více než stovky venezuelských státních příslušníků.
Tehdy je označila za členy nadnárodního gangu Tren de Aragua, který Trump prohlásil za teroristickou organizaci. Federální soudce James Boasberg v té době upozornil, že zřízení samotného ATRC jasně naznačuje, že exekutiva nemůže svévolně vyhošťovat osoby s nálepkou teroristů bez zapojení soudní moci. Vládní právník Drew Ensign tehdy oponoval, že samotná existence soudu nevylučuje možnost využití jiného nástroje – zákona o nepřátelských cizincích (Alien Enemies Act) –, který umožňuje deportace zcela bez soudního řízení.
Podle legislativy, která soud zřídila, musí každou žádost o vyhoštění schválit přímo ministr spravedlnosti nebo jeho náměstek – v tomto případě úřadující ministr spravedlnosti Todd Blanche – a musí obsahovat soupis faktů prokazujících, že přítomnost dané osoby ohrožuje národní bezpečnost.
Zákon definuje teroristickou činnost velmi široce; zahrnuje členství v zakázané organizaci, podporu či schvalování terorismu a vztahuje se i na manžele či děti takto označených osob. Ministr zahraničí má navíc pravomoc označit za hrozbu kohokoli, u koho existuje předpoklad, že by jeho činnost na území USA mohla ohrozit blaho, bezpečnost či obranyschopnost země. Pokud soudce žádost ministerstva schválí, má dotčená osoba právo na veřejné slyšení, kde může rozhodnutí napadnout, přičemž případné odvolání řeší odvolací soud ve Washingtonu.
Mnozí právní experti dlouhodobě poukazovali na to, že se soud nikdy nevyužíval kvůli pochybnostem o ústavnosti jeho procesů, které umožňují rozhodovat na základě utajovaných důkazů, k nimž samotný obviněný nemá přístup. I přes dlouhodobé nevyužívání má soud k dispozici pět soudců z různých koutů USA, které vybírá předseda Nejvyššího soudu John Roberts. Současné složení soudu vedle předsedkyně Ericksenové tvoří Timothy DeGiusti z Oklahomy, Karin Immergutová z Oregonu, Kenneth Karas z New Yorku a Sara Lioiová z Ohia. První informaci o podané žádosti zveřejnil Seamus Hughes, novinář a analytik projektu CourtWatch.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.