Trump vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení vlády Chameneího

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 18. ledna 2026 09:52
Sdílej:

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

Během posledních tří týdnů přišly v Íránu o život tisíce demonstrantů, což vyvolalo ostrou reakci Bílého domu. Trump v průběhu nepokojů opakovaně hrozil vojenským zásahem a povzbuzoval Íránce, aby obsadili státní instituce s příslibem, že pomoc je na cestě. Situace se však náhle změnila, když prezident v polovině týdne oznámil, že byl informován o zastavení poprav.

Rozbuškou pro nejnovější slovní přestřelku se stala série příspěvků na síti X, ve kterých Chameneí obvinil Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí a škody v zemi. Íránský vůdce označil Trumpova slova za pomluvy a prohlásil, že prezident pouze zneužívá násilné skupiny k očerňování íránského národa. Trump na tato obvinění reagoval velmi nevybíravě a označil Chameneího za člověka, který je vinen totální destrukcí své vlastní země.

Podle Trumpa se teheránští vládci spoléhají výhradně na represe a násilí v míře, která nemá obdoby. V rozhovoru zdůraznil, že skutečné vedení státu je založeno na respektu, nikoli na strachu a smrti. Írán pod současným vedením označil za nejhorší místo k životu na světě a vyzval tamní představitele, aby se namísto zabíjení tisíců lidí raději soustředili na řádnou správu země.

Tato ostrá rétorika mezi Washingtonem a Teheránem přichází jen krátce poté, co Chameneí ve veřejném projevu prohlásil, že íránský národ nad Amerikou zvítězil. Trump naopak tvrdí, že Chameneí je „nemocný muž“, který by měl okamžitě přestat s násilím vůči vlastním občanům. Napětí v regionu tak dosahuje kritických hodnot a diplomatické řešení se zdá být v nedohlednu.

Zatímco Trump oslavuje údajné zastavení poprav jako vítězství své nátlakové politiky, íránští představitelé na jeho poslední výzvy k výměně vedení zatím oficiálně nereagovali.  

Témata:
Stalo se
Novinky
Brazílie

Brazílie podlehla tlaku ze sociálních sítí. Zavedla 40hodinový pracovní týden

Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj obvinil SpaceX z úmyslného omezení Starlinku přímo během rozsáhlých ruských útoků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.

Novinky
Rada míru

Izrael odmítá Trumpově Radě míru povolit realizaci klíčového projektu v Gaze

Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.

Novinky
Život na Ukrajině

Zhoršuje se počasí i ruské útoky. Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou

Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.