Americký prezident Donald Trump oznámil, že obdržel pozitivní zprávy o příměří, přičemž zdůraznil, že další osud dohody závisí na postoji Ruska. Jak uvedl, americká delegace se již chystá na cestu do Ruska. Trump zároveň varoval, že pokud Rusko s dohodou nesouhlasí, USA jsou připraveny uvalit "zničující" finanční sankce.
Spojené státy navrhly 30denní okamžité příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž Kyjev s návrhem souhlasil. Nyní je na Moskvě, aby se k dohodě připojila.
"Obdržel jsem několik pozitivních zpráv o příměří," řekl prezident Donald Trump během setkání s irským premiérem Michaelem Martinem v Bílém domě. Trump vyjádřil naději, že dohoda bude podepsána brzy, a dodal: "To závisí pouze na Rusech." Uvedl server Polsatnews.
V současné době je americká delegace na cestě do Ruska, kde budou probíhat jednání o podrobnostech příměří.
Prezident Donald Trump byl dotázán na možnost vyvíjení tlaku na Rusko, aby souhlasilo s příměřím.
"Ano, jsou věci, které se dají dělat a které by z finančního hlediska nebyly příjemné... Bylo by to velmi špatné pro Rusko," řekl. Zdůraznil, že i když je připraven použít finanční tlak, "nechce to udělat, protože usiluje o mír." Trump upozornil, že takové kroky by pro Rusko byly "zničující," ale doufá, že k tomu nebude muset dojít. Podle něj má pro Rusko přijetí amerického návrhu na příměří smysl a zmínil, že s Ruskem diskutoval i o otázce půdy.
Neoficiální rozhovory mezi agenturou Reuters a vysokými představiteli Kremlu naznačují, že dosažení dohody o příměří nebude snadné. Očekává se, že Vladimir Putin bude mít silnou vyjednávací pozici díky úspěchům ruských sil na frontě. Podle jednoho ze zdrojů se návrh na příměří může pro Moskvu jevit jako "past," protože pro Putina bude obtížné ukončit válku bez konkrétních záruk a slibů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím uvedl, že ukrajinsko-americká dohoda, která byla uzavřena v Saúdské Arábii, není pro Kreml výhodná. "Věřím, že samotná schůzka v Saúdské Arábii ničí ruské plány na eskalaci vztahů mezi Ukrajinou a Amerikou," řekl Zelenskyj, a dodal, že došlo k deeskalaci, což je pozitivní pro vztahy mezi partnery.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.