Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Ulrich dodal, že oba prezidenti si při podání rukou hleděli do očí a usmívali se na sebe. I v těchto chvílích je ale nutné si uvědomit, že podání ruky je „vyjednáváním, neustálým signálem moci“.
Trump se podle Ulricha pokusil ukázat svou dominanci, když po podání rukou chvíli vedl Putina a své poradce středem chodníku. Bylo to sice přátelské, ale podle analytika šlo o to „ukázat, že má vše pod kontrolou a že on je ten, kdo velí.“
„Trump je uprostřed a tak nějak se drží v čele. Mluví s prezidentem. Mluví s poradcem a stále je uprostřed. Je to srdečné, je to laskavé. Jsou otevření a nedávají se navzájem do očí,“ popsal Ulrich.
Po jednání za zavřenými dveřmi uspořádali oba lídři tiskovou konferenci, na které nebyly povoleny otázky. Podle Ulricha bylo jejich chování za pultíkem „velmi srdečné.“ „Mezi oběma panuje klid. Energie v místnosti je zcela jiná,“ dodal.
Kyjev si všiml i dalšího gesta. Šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu, Oleksandr Merežko, sdělil médiím, že nejvíce ho na summitu udivilo vřelé přijetí Vladimira Putina.
Merežko připomněl schůzku mezi Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, která proběhla v únoru. „Nemůžu si pomoct, ale v mysli se mi vrací ta nechutná scéna z Oválné pracovny – setkání se Zelenským,“ řekl.
Ukrajinský prezident podle něj čelil agresivnímu chování, zatímco Putin, který je nepřítelem Spojených států, byl na Aljašce přijat s vřelostí. Z pohledu Kyjeva vypadá Trumpův respekt k Putinovi jako ponížení pro USA. Merežko dodal, že se jedná také o ránu pro Ukrajinu.
„Spojené státy jsou náš spojenec. Putin je nepřítel, diktátor,“ prohlásil poslanec. „Znovu nám to připomíná, že se můžeme spolehnout jen sami na sebe.“
Merežko je také zaskočen tím, že teprve před dvěma měsíci byl v Kyjevě zabit ruským útokem americký občan. „Amerika byla vždy hrdá na to, že se prezident zastává svých občanů,“ řekl. „Nyní se prezident potřásá rukou s někým, kdo je zodpovědný za smrt amerického občana.“
Podle komentátora CNN Fareeda Zakarii signalizuje přivítání Vladimira Putina na Aljašce s červeným kobercem, že ho americký prezident Donald Trump „považuje za sobě rovného.“
Zakaria poznamenal, že Trump jednal s Putinem jako s „velkou osobností na světové scéně“, přestože ho zbytek Západu považuje za „vyvrhela“ kvůli zatykači vydanému Mezinárodním trestním soudem za válečné zločiny.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.