Donald Trump potvrdil, že klid zbraní mezi Izraelem a Libanonem potrvá o tři týdny déle, než se původně plánovalo. Během setkání s novináři v Bílém domě uvedl, že tento čas navíc by měli lídři obou států využít k osobnímu setkání a vyjednávání.
Pokud jde o širší konflikt s Íránem a snahu o dosažení trvalého míru, prezident odmítl na dohodu tlačit. Jasně vzkázal, že si nenechá diktovat tempo a na konečné rozhodnutí hodlá nespěchat.
Současně však pokračují vojenské operace, kdy námořnictvo USA dostalo svolení k likvidaci íránských člunů pokládajících miny v oblasti Hormuzského průlivu. Trump prohlásil, že americké síly již v této klíčové námořní tepně zahájily odminování. Další eskalaci v regionu vyvolal zásah amerických speciálních jednotek proti tankeru bez státní příslušnosti, který v Indickém oceánu údajně převážel íránskou ropu.
Prezident také odhadl, že americká armáda již v Íránu zlikvidovala zhruba tři čtvrtiny plánovaných cílů. Absenci mírové dohody přičítá údajnému rozvratu uvnitř íránské politické špičky.
Teherán však interpretaci o vnitřních sporech důrazně popírá. Íránský prezident Masúd Pezeškiján prohlásil, že tamní režim není rozdělen na žádné názorové tábory. Také šéf diplomacie Sejed Abbás Araghčí ujistil, že veškeré íránské instituce postupují v naprosté shodě a disciplíně.
Americká strana mezitím stupňuje tlak i v Iráku, kde nabídla deset milionů dolarů za informace o Hašímu Finjánu Rahímu al-Sarádžím. Ten vede šíitské milice, které Washington oficiálně označuje za teroristické uskupení.
Vlnu mezinárodní kritiky vyvolala smrt libanonské novinářky Amal Chalílové, která nepřežila izraelský nálet. Libanonský premiér útok označil za válečný zločin. Svědci z místa tragédie navíc tvrdí, že izraelské jednotky úmyslně bránily záchranářům v pomoci obětem v troskách.
Pozitivní zprávou bylo propuštění americké novinářky Shelly Kittlesonové, která strávila týden v zajetí iráckých milic. Po svém návratu na svobodu veřejně poděkovala všem, kteří se o její záchranu z rukou ozbrojenců zasadili.
Do situace se vložil i papež Lev, který apeloval na Washington a Teherán, aby válku ukončili skrze diplomatická jednání. Kromě výzvy k zastavení bojů se vyslovil také proti trestu smrti a vyzval k budování světa založeného na míru místo násilí.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.
Ruský prezident Vladimir Putin sdělil zvláštnímu vyslanci Spojených států Stevu Witkoffovi, že Ruská federace je v principu připravena obnovit třístranná jednání s Ukrajinou a USA. Schůzka by se podle vyjádření Kremlu mohla uskutečnit zhruba v polovině nadcházejícího měsíce listopadu.
Online tržiště zaměřené na prodej použitého zboží Vinted muselo začít urychleně mazat inzeráty nabízející luxusní a značkové předměty, které byly ukradeny během nedávných násilných nepokojů ve Francii. Platforma reaguje na sílící tlak ze strany francouzských úřadů, které se snaží zabránit tomu, aby se rozsáhlá kořist z vypleněných obchodů hromadně objevovala na internetu.