Donald Trump potvrdil, že klid zbraní mezi Izraelem a Libanonem potrvá o tři týdny déle, než se původně plánovalo. Během setkání s novináři v Bílém domě uvedl, že tento čas navíc by měli lídři obou států využít k osobnímu setkání a vyjednávání.
Pokud jde o širší konflikt s Íránem a snahu o dosažení trvalého míru, prezident odmítl na dohodu tlačit. Jasně vzkázal, že si nenechá diktovat tempo a na konečné rozhodnutí hodlá nespěchat.
Současně však pokračují vojenské operace, kdy námořnictvo USA dostalo svolení k likvidaci íránských člunů pokládajících miny v oblasti Hormuzského průlivu. Trump prohlásil, že americké síly již v této klíčové námořní tepně zahájily odminování. Další eskalaci v regionu vyvolal zásah amerických speciálních jednotek proti tankeru bez státní příslušnosti, který v Indickém oceánu údajně převážel íránskou ropu.
Prezident také odhadl, že americká armáda již v Íránu zlikvidovala zhruba tři čtvrtiny plánovaných cílů. Absenci mírové dohody přičítá údajnému rozvratu uvnitř íránské politické špičky.
Teherán však interpretaci o vnitřních sporech důrazně popírá. Íránský prezident Masúd Pezeškiján prohlásil, že tamní režim není rozdělen na žádné názorové tábory. Také šéf diplomacie Sejed Abbás Araghčí ujistil, že veškeré íránské instituce postupují v naprosté shodě a disciplíně.
Americká strana mezitím stupňuje tlak i v Iráku, kde nabídla deset milionů dolarů za informace o Hašímu Finjánu Rahímu al-Sarádžím. Ten vede šíitské milice, které Washington oficiálně označuje za teroristické uskupení.
Vlnu mezinárodní kritiky vyvolala smrt libanonské novinářky Amal Chalílové, která nepřežila izraelský nálet. Libanonský premiér útok označil za válečný zločin. Svědci z místa tragédie navíc tvrdí, že izraelské jednotky úmyslně bránily záchranářům v pomoci obětem v troskách.
Pozitivní zprávou bylo propuštění americké novinářky Shelly Kittlesonové, která strávila týden v zajetí iráckých milic. Po svém návratu na svobodu veřejně poděkovala všem, kteří se o její záchranu z rukou ozbrojenců zasadili.
Do situace se vložil i papež Lev, který apeloval na Washington a Teherán, aby válku ukončili skrze diplomatická jednání. Kromě výzvy k zastavení bojů se vyslovil také proti trestu smrti a vyzval k budování světa založeného na míru místo násilí.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.