Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Následovat bude liturgické obřady vedené kardinálem Kevinem Josephem Farrellem, který jako komoří oznámil papežovu smrt. Po skončení obřadu bude bazilika otevřena poutníkům z celého světa, kteří budou moci přijít uctít památku zesnulého papeže.
V sobotu se pak uskuteční samotný pohřeb a už nyní se začíná spekulovat o tom, kdo se jej zúčastní. Čínské ministerstvo zahraničí zatím podle The Guardian neupřesnilo, kdo za Čínu dorazí na pohřeb. Mluvčí ministerstva Guo Jiakun pouze uvedl, že Peking a Vatikán v posledních letech udržují konstruktivní kontakt.
K seznamu potvrzených hostů papežova pohřbu v sobotu se kromě dříve ohlášených Donalda Trumpa, Emmanuela Macrona a Volodymyra Zelenského nově přidali i argentinský prezident Javier Milei, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Odcházející německý kancléř Olaf Scholz je dalším státníkem, který potvrdil svou účast na sobotním pohřbu papeže Františka. Připojí se k němu i polský prezident Andrzej Duda, který navrhl vyhlásit sobotu, den pohřbu, jako den státního smutku v Polsku.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rovněž zúčastní. Podle italských médií kvůli tomu zrušila plánované zahraniční cesty do Uzbekistánu a Kazachstánu a rozhodla se zůstat v Římě.
Naopak Kreml dnes potvrdil, že ruský prezident Vladimir Putin se pohřbu nezúčastní. Naopak Trump už svoji přítomnost potvrdil. Šlo by o jejich první osobní setkání od Trumpova návratu do úřadu, kdy slíbil ukončení ruské invaze na Ukrajinu.
Putin podle webu Newsweek zatím nerozhodl, kdo bude Rusko na pohřbu 26. dubna zastupovat. Přímou účast by však komplikovala skutečnost, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na Putina zatykač kvůli údajným válečným zločinům spojeným s invazí na Ukrajinu.
Přesto ICC závisí na ochotě členských států k vymáhání zatýkacích rozkazů – například Maďarsko nedávno umožnilo státní návštěvu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, i když na něj ICC rovněž vydal zatykač.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
