Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Následovat bude liturgické obřady vedené kardinálem Kevinem Josephem Farrellem, který jako komoří oznámil papežovu smrt. Po skončení obřadu bude bazilika otevřena poutníkům z celého světa, kteří budou moci přijít uctít památku zesnulého papeže.
V sobotu se pak uskuteční samotný pohřeb a už nyní se začíná spekulovat o tom, kdo se jej zúčastní. Čínské ministerstvo zahraničí zatím podle The Guardian neupřesnilo, kdo za Čínu dorazí na pohřeb. Mluvčí ministerstva Guo Jiakun pouze uvedl, že Peking a Vatikán v posledních letech udržují konstruktivní kontakt.
K seznamu potvrzených hostů papežova pohřbu v sobotu se kromě dříve ohlášených Donalda Trumpa, Emmanuela Macrona a Volodymyra Zelenského nově přidali i argentinský prezident Javier Milei, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Odcházející německý kancléř Olaf Scholz je dalším státníkem, který potvrdil svou účast na sobotním pohřbu papeže Františka. Připojí se k němu i polský prezident Andrzej Duda, který navrhl vyhlásit sobotu, den pohřbu, jako den státního smutku v Polsku.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rovněž zúčastní. Podle italských médií kvůli tomu zrušila plánované zahraniční cesty do Uzbekistánu a Kazachstánu a rozhodla se zůstat v Římě.
Naopak Kreml dnes potvrdil, že ruský prezident Vladimir Putin se pohřbu nezúčastní. Naopak Trump už svoji přítomnost potvrdil. Šlo by o jejich první osobní setkání od Trumpova návratu do úřadu, kdy slíbil ukončení ruské invaze na Ukrajinu.
Putin podle webu Newsweek zatím nerozhodl, kdo bude Rusko na pohřbu 26. dubna zastupovat. Přímou účast by však komplikovala skutečnost, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na Putina zatykač kvůli údajným válečným zločinům spojeným s invazí na Ukrajinu.
Přesto ICC závisí na ochotě členských států k vymáhání zatýkacích rozkazů – například Maďarsko nedávno umožnilo státní návštěvu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, i když na něj ICC rovněž vydal zatykač.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
