Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Následovat bude liturgické obřady vedené kardinálem Kevinem Josephem Farrellem, který jako komoří oznámil papežovu smrt. Po skončení obřadu bude bazilika otevřena poutníkům z celého světa, kteří budou moci přijít uctít památku zesnulého papeže.
V sobotu se pak uskuteční samotný pohřeb a už nyní se začíná spekulovat o tom, kdo se jej zúčastní. Čínské ministerstvo zahraničí zatím podle The Guardian neupřesnilo, kdo za Čínu dorazí na pohřeb. Mluvčí ministerstva Guo Jiakun pouze uvedl, že Peking a Vatikán v posledních letech udržují konstruktivní kontakt.
K seznamu potvrzených hostů papežova pohřbu v sobotu se kromě dříve ohlášených Donalda Trumpa, Emmanuela Macrona a Volodymyra Zelenského nově přidali i argentinský prezident Javier Milei, brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
Odcházející německý kancléř Olaf Scholz je dalším státníkem, který potvrdil svou účast na sobotním pohřbu papeže Františka. Připojí se k němu i polský prezident Andrzej Duda, který navrhl vyhlásit sobotu, den pohřbu, jako den státního smutku v Polsku.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rovněž zúčastní. Podle italských médií kvůli tomu zrušila plánované zahraniční cesty do Uzbekistánu a Kazachstánu a rozhodla se zůstat v Římě.
Naopak Kreml dnes potvrdil, že ruský prezident Vladimir Putin se pohřbu nezúčastní. Naopak Trump už svoji přítomnost potvrdil. Šlo by o jejich první osobní setkání od Trumpova návratu do úřadu, kdy slíbil ukončení ruské invaze na Ukrajinu.
Putin podle webu Newsweek zatím nerozhodl, kdo bude Rusko na pohřbu 26. dubna zastupovat. Přímou účast by však komplikovala skutečnost, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal na Putina zatykač kvůli údajným válečným zločinům spojeným s invazí na Ukrajinu.
Přesto ICC závisí na ochotě členských států k vymáhání zatýkacích rozkazů – například Maďarsko nedávno umožnilo státní návštěvu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, i když na něj ICC rovněž vydal zatykač.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
