Americký prezident Donald Trump oznámil, že cítí „povinnost“ žalovat britskou mediální společnost BBC kvůli způsobu, jakým byla v dokumentárním pořadu Panorama upravena část jeho projevu ze 6. ledna 2021. V rozhovoru pro Fox News uvedl, že jeho projev byl „zmasakrován“ a způsob jeho prezentace „podvedl“ diváky. Jde o první veřejné vyjádření Trumpa od chvíle, kdy jeho právníci zaslali BBC dopis, ve kterém požadují odškodné ve výši jedné miliardy dolarů (přibližně 759 milionů liber), stažení dokumentu a omluvu.
Prezident Trump na dotaz ohledně podání žaloby řekl: „No, myslím, že musím, víte, proč ne, protože podvedli veřejnost a sami to přiznali.“ Dodal, že BBC „změnila můj projev ze 6. ledna, což byl nádherný projev, velmi uklidňující projev, a udělali z něj radikální projev.“ Dopis od Trumpových právníků byl doručen BBC v neděli a stanovuje termín pro odpověď do pátku 22:00 GMT.
Předseda BBC, Samir Shah, se již dříve omluvil za „chybu v úsudku“ ohledně editace. Mluvčí BBC uvedl, že se „dopisem zabývají a v dohledné době odpoví přímo“. Celá kauza vyvolala značnou pozornost poté, co minulý týden uniklo interní memorandum. V něm bývalý nezávislý externí poradce pro redakční standardy BBC upozornil na obavy z úpravy, která naznačovala, že prezident explicitně podněcoval k útoku na Kapitol v lednu 2021.
Původně Trump v projevu řekl: „Půjdeme dolů ke Kapitolu a budeme povzbuzovat naše statečné senátory a kongresmany a kongresmanky.“ V upravené verzi Panoramy ale byly spojeny dvě pasáže, které byly v původním projevu vzdáleny přes 50 minut.
Zaznělo tak: „Půjdeme dolů ke Kapitolu… a budu tam s vámi. A budeme bojovat. Budeme bojovat jako o život.“ Následkem kontroverze rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová.
Tato kauza se objevuje v citlivé době pro BBC, jelikož ke konci roku 2027 vyprší její královská charta (dohoda, která upravuje její správu a financování). Ministryně kultury Lisa Nandy uvedla, že jednání o jejím prodloužení „obnoví její poslání pro moderní věk“ a zajistí „skutečně odpovědnou“ organizaci.
Downing Street se k věci vyjádřil zdrženlivě, s tím, že jde o „záležitost BBC“ a nikoli vlády. Strana Reform UK mezitím potvrdila, že ukončuje spolupráci na dokumentu o jejím vzestupu, který si BBC objednala, a jako důvod uvedla právě skandál s Trumpem.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.
Ruská armáda se poprvé ve své historii dostala do situace, kdy není schopna pokračovat ve válečném tažení bez přímé vojenské pomoci Severní Koreje. V pravidelném večerním proslovu to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Moskva podle něj zcela vyčerpala své strategické rezervy, a proto spoléhá na dodávky severokorejských balistických raket i vysílání dalších vojenských jednotek z Pchjongjangu.
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Snaha o diplomatické vyřešení konfliktu na Blízkém východě a obnovení plynulé dopravy skrze Hormuzský průliv narazila na další výraznou překážku. Americký prezident Donald Trump vyostřil rétoriku vůči Teheránu a oznámil, že od Íránu bude požadovat finanční kompenzace za úmrtí tisícovek amerických vojáků i obětí z řad civilistů za poslední desetiletí. Tento krok je přímou reakcí na íránské vyjednávače, kteří jako podmínku pro zprůchodnění klíčové námořní cesty sami vznesli nárok na odškodnění za škody způsobené pět měsíců trvajícími boji.
Americký prezident Donald Trump opustil minulý měsíc summit NATO v Turecku za zcela mimořádných bezpečnostních opatření. Jak odhalil deník The Washington Post, šéf Bílého domu byl kvůli bezprostřední hrozbě atentátu ze strany Íránu tajně přemístěn do jiného vojenského letadla. Celá operace proběhla v utajení a využívala propracovaný zastírací manévr, který měl přesvědčit okolí i veřejnost, že prezident cestuje na palubě svého obvyklého speciálu.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.