Americký prezident Donald Trump se během rozhovoru pro Fox News, kde se řešil růst cen kávy, nepřímo fakticky opravil v otázce, kdo nese náklady na jím uvalená dovozní cla. Zatímco dlouhodobě trvá na tom, že cla platí výhradně zahraniční země nebo společnosti, tentokrát navrhl snížení cel, aby se snížily ceny kávy pro americké spotřebitele.
Tato nečekaná poznámka přišla v reakci na dotaz moderátorky Laury Ingrahamové ohledně vysokých cen kávy. Trump reagoval slovy: „Káva: Snížíme některá cla, necháme sem přijít nějakou kávu. Postaráme se o všechny tyhle věci velice rychle, velice snadno.“
Tento Trumpův výrok v podstatě uznává zřejmou pravdu, kterou ekonomické studie a americké podniky neustále potvrzují: dovozní cla zvyšují ceny pro americké spotřebitele. Cla jsou totiž placena americkým dovozcem, který je pak často promítá do konečné ceny pro zákazníky.
Prezident však celá léta tuto ekonomickou realitu popíral, když tvrdil, že cla platí v plné výši zahraniční země, nebo nanejvýš jen zahraniční země a americké korporace. Například v roce 2024 prohlašoval, že „nebudou znamenat náklady pro vás, budou znamenat náklady pro jinou zemi“.
Index spotřebitelských cen ukazuje, že v září byla káva v průměru asi o 15 % dražší než v lednu, kdy se Trump vrátil do úřadu. Káva je produkt, který se ve Spojených státech téměř výhradně dováží, stejně jako banány, u kterých ceny vzrostly v průměru o 8 %.
Tato cla, včetně 50% cla na kávu z Brazílie, největšího dodavatele, jsou podle analytiků a podniků hlavní příčinou růstu cen. Erica York, viceprezidentka z think tanku Tax Foundation, uvedla, že Trumpovo navržení snížit cla pro snížení cen je faktické přiznání břemena, které cla vytváří pro americké spotřebitele.
Ministr financí Scott Bessent ve středu potvrdil, že administrativa očekává pokles cen poté, co učiní „zásadní oznámení během příštích několika dnů“ týkající se kávy, banánů a dalších produktů, které se ve Spojených státech nepěstují. Bessent uvedl, že to „velice rychle srazí ceny dolů“.
Zda dojde k rychlému poklesu cen, ukáže čas. Společnosti, které zvýšily ceny kvůli clům, by mohly být neochotné je rychle snižovat. Růst cen navíc částečně ovlivňují i globální faktory, jako jsou vyšší ceny kávových zrn a celková inflace v USA, která rostla pět po sobě jdoucích měsíců.
Velká Británie by mohla čelit nedostatku léků již během několika týdnů, pokud bude pokračovat válečný konflikt s Íránem. Odborníci varují, že narušení dodavatelských řetězců může zasáhnout vše od běžných léků na bolest až po náročnou léčbu rakoviny. Vedle horší dostupnosti hrozí také citelné zdražování medikamentů.
Světová meteorologická organizace (WMO) vydala nejnovější varovnou zprávu, která vykresluje stav naší planety v temných barvách. Podle odborníků se klimatický systém Země ocitl v největší nerovnováze, jakou kdy historie zaznamenala. Planeta v současnosti pohlcuje mnohem větší množství tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru, což vytváří nebezpečný přebytek tepla.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.