Americký prezident Donald Trump se během rozhovoru pro Fox News, kde se řešil růst cen kávy, nepřímo fakticky opravil v otázce, kdo nese náklady na jím uvalená dovozní cla. Zatímco dlouhodobě trvá na tom, že cla platí výhradně zahraniční země nebo společnosti, tentokrát navrhl snížení cel, aby se snížily ceny kávy pro americké spotřebitele.
Tato nečekaná poznámka přišla v reakci na dotaz moderátorky Laury Ingrahamové ohledně vysokých cen kávy. Trump reagoval slovy: „Káva: Snížíme některá cla, necháme sem přijít nějakou kávu. Postaráme se o všechny tyhle věci velice rychle, velice snadno.“
Tento Trumpův výrok v podstatě uznává zřejmou pravdu, kterou ekonomické studie a americké podniky neustále potvrzují: dovozní cla zvyšují ceny pro americké spotřebitele. Cla jsou totiž placena americkým dovozcem, který je pak často promítá do konečné ceny pro zákazníky.
Prezident však celá léta tuto ekonomickou realitu popíral, když tvrdil, že cla platí v plné výši zahraniční země, nebo nanejvýš jen zahraniční země a americké korporace. Například v roce 2024 prohlašoval, že „nebudou znamenat náklady pro vás, budou znamenat náklady pro jinou zemi“.
Index spotřebitelských cen ukazuje, že v září byla káva v průměru asi o 15 % dražší než v lednu, kdy se Trump vrátil do úřadu. Káva je produkt, který se ve Spojených státech téměř výhradně dováží, stejně jako banány, u kterých ceny vzrostly v průměru o 8 %.
Tato cla, včetně 50% cla na kávu z Brazílie, největšího dodavatele, jsou podle analytiků a podniků hlavní příčinou růstu cen. Erica York, viceprezidentka z think tanku Tax Foundation, uvedla, že Trumpovo navržení snížit cla pro snížení cen je faktické přiznání břemena, které cla vytváří pro americké spotřebitele.
Ministr financí Scott Bessent ve středu potvrdil, že administrativa očekává pokles cen poté, co učiní „zásadní oznámení během příštích několika dnů“ týkající se kávy, banánů a dalších produktů, které se ve Spojených státech nepěstují. Bessent uvedl, že to „velice rychle srazí ceny dolů“.
Zda dojde k rychlému poklesu cen, ukáže čas. Společnosti, které zvýšily ceny kvůli clům, by mohly být neochotné je rychle snižovat. Růst cen navíc částečně ovlivňují i globální faktory, jako jsou vyšší ceny kávových zrn a celková inflace v USA, která rostla pět po sobě jdoucích měsíců.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.