Americký prezident Donald Trump pohrozil ropnému gigantu ExxonMobil, že mu zakáže budoucí investice ve Venezuele. Rozbuškou se stal postoj generálního ředitele společnosti Darrena Woodse, který během nedávného setkání v Bílém domě označil tuto jihoamerickou zemi za „neinvestovatelnou“. Trumpa, který se snaží o rychlou obnovu venezuelského ropného průmyslu po nedávném sesazení prezidenta Nicoláse Madura, tato slova značně rozladila.
Během schůzky s představiteli sedmnácti nejvýznamnějších energetických firem prezident naléhal na investice v celkové výši 100 miliard dolarů. Cílem bylo vdechnout nový život zdevastovanému ropnému sektoru krátce poté, co americké síly při noční razii dopadly a odstranily Madura z čela státu. Skeptické poznámky šéfa Exxonu však podle Trumpa narušily snahy Washingtonu o budování optimismu mezi světovými investory.
Trump na adresu ropné společnosti nešetřil kritikou při nedělním rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Prohlásil, že se mu reakce Exxonu vůbec nelíbila a že firma se snaží být „až příliš chytrá“. Dodal, že je silně nakloněn tomu, aby tuto konkrétní korporaci z budoucích projektů ve Venezuele zcela vyloučil, protože neprojevila dostatečnou ochotu ke spolupráci na vládních plánech.
Šéf ExxonMobilu Darren Woods argumentoval především historickou zkušeností a špatným právním prostředím v zemi. Upozornil, že společnosti byl ve Venezuele již dvakrát zkonfiskován majetek, a proto by k návratu bylo zapotřebí radikálních změn v zákonech. Podle něj jsou současné obchodní a právní rámce natolik nefunkční, že pro soukromý kapitál nepředstavují žádnou jistotu.
Kritika směřovala především k nutnosti reformovat venezuelský zákon o uhlovodících a zavést trvalou ochranu investic. Woods zdůraznil, že bez těchto záruk je pro firmu riskantní se do regionu vracet. Exxon spolu s dalšími americkými těžaři opustil Venezuelu před lety poté, co tehdejší prezident Hugo Chávez odvětví znárodnil. Od té doby vede společnost s venezuelským státem vleklé právní spory o miliardové náhrady škod.
Na schůzce se vyjádřil i Ryan Lance, generální ředitel společnosti ConocoPhillips, který připomněl, že jeho firma je největším soukromým věřitelem Venezuely. Požadoval proto celkovou restrukturalizaci státního dluhu i energetického gigantu PDVSA. Trump sice slíbil, že se firmy ke svým penězům dostanou, ale zároveň jasně řekl, že hodlá začít s čistým štítem a nebude se ohlížet na minulé ztráty firem, které považuje za jejich vlastní chybu.
Prezident Trump dal ropným magnátům najevo, že veškerá budoucí povolení k těžbě budou v rukou jeho administrativy. Společnosti budou podle jeho slov jednat přímo s Washingtonem, nikoliv s venezuelskými úřady, se kterými si kontakt vysloveně nepřeje. Tímto krokem chce Bílý dům získat absolutní kontrolu nad tím, kdo a za jakých podmínek bude mít k bohatým venezuelským nalezištím přístup.
V rámci upevňování moci nad venezuelskými zdroji podepsal Trump také exekutivní příkaz, který má zabránit soudům a věřitelům v zabavování příjmů z prodeje ropy. Tyto prostředky jsou v současnosti deponovány na účtech ministerstva financí USA. Washington se tak snaží zajistit, aby peníze z ropy sloužily k rekonstrukci země pod jeho dohledem a nebyly okamžitě vyčerpány na úhradu starých dluhů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.
Spojené království v současnosti čelí nejvážnějším bezpečnostním hrozbám za poslední desetiletí, na které však jeho armáda není ani zdaleka připravena. Generál sir Richard Barrons, spoluautor vládního strategického obranného přezkumu, varuje, že britské ozbrojené síly jsou chronicky podfinancované a postrádají potřebné kapacity. Události posledních týdnů, zejména válka v Íránu a neutuchající ruská agrese, by měly být pro celou zemi naléhavým budíčkem, než bude na nápravu příliš pozdě.
Krach maratonských jednání mezi Spojenými státy a Íránem v pákistánském Islámábádu zasadil tvrdou ránu nadějím na diplomatické řešení současné hluboké krize. Rozhovory, které probíhaly celou noc až do svítání, skončily bez uzavření dohody. Šlo přitom o schůzku mimořádného významu – historicky nejvyšší úroveň přímého kontaktu mezi americkými a íránskými představiteli od vzniku islámské republiky v roce 1979.
Maďarsko dnes čekají parlamentní volby, které jsou označovány za nejtěžší zkoušku pro dlouholetého premiéra Viktora Orbána a jeho stranu Fidesz. Orbán, který usiluje o páté funkční období v řadě, během šestnácti let u moci přetvořil zemi v neliberální demokracii, jež se stala modelem pro pravicové populisty po celém světě. Volební místnosti se otevřely v neděli ráno a uzavřou se v 19 hodin místního času, přičemž průzkumy naznačují, že výsledek by mohl být velmi těsný.
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zahájit válku s Íránem pramení především z jeho odmítání jakéhokoli uceleného postupu při tvorbě zahraniční politiky. Novináři Maggie Haberman a Jonathan Swan přinesli podrobný pohled na jednání administrativy, která ke konfliktu vedla.
Mise Artemis II skončila absolutním triumfem. Čtyři astronauti úspěšně obletěli odvrácenou stranu Měsíce a bezpečně se vrátili na Zemi. Kosmická loď Orion fungovala na jedničku a úchvatné záběry, které posádka pořídila, nadchly novou generaci pro myšlenku vesmírného cestování. Navzdory tomuto úspěchu však odborníci varují: obletět Měsíc byla ta lehčí část. Skutečné výzvy na nás teprve čekají.