Americký prezident Donald Trump pohrozil ropnému gigantu ExxonMobil, že mu zakáže budoucí investice ve Venezuele. Rozbuškou se stal postoj generálního ředitele společnosti Darrena Woodse, který během nedávného setkání v Bílém domě označil tuto jihoamerickou zemi za „neinvestovatelnou“. Trumpa, který se snaží o rychlou obnovu venezuelského ropného průmyslu po nedávném sesazení prezidenta Nicoláse Madura, tato slova značně rozladila.
Během schůzky s představiteli sedmnácti nejvýznamnějších energetických firem prezident naléhal na investice v celkové výši 100 miliard dolarů. Cílem bylo vdechnout nový život zdevastovanému ropnému sektoru krátce poté, co americké síly při noční razii dopadly a odstranily Madura z čela státu. Skeptické poznámky šéfa Exxonu však podle Trumpa narušily snahy Washingtonu o budování optimismu mezi světovými investory.
Trump na adresu ropné společnosti nešetřil kritikou při nedělním rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Prohlásil, že se mu reakce Exxonu vůbec nelíbila a že firma se snaží být „až příliš chytrá“. Dodal, že je silně nakloněn tomu, aby tuto konkrétní korporaci z budoucích projektů ve Venezuele zcela vyloučil, protože neprojevila dostatečnou ochotu ke spolupráci na vládních plánech.
Šéf ExxonMobilu Darren Woods argumentoval především historickou zkušeností a špatným právním prostředím v zemi. Upozornil, že společnosti byl ve Venezuele již dvakrát zkonfiskován majetek, a proto by k návratu bylo zapotřebí radikálních změn v zákonech. Podle něj jsou současné obchodní a právní rámce natolik nefunkční, že pro soukromý kapitál nepředstavují žádnou jistotu.
Kritika směřovala především k nutnosti reformovat venezuelský zákon o uhlovodících a zavést trvalou ochranu investic. Woods zdůraznil, že bez těchto záruk je pro firmu riskantní se do regionu vracet. Exxon spolu s dalšími americkými těžaři opustil Venezuelu před lety poté, co tehdejší prezident Hugo Chávez odvětví znárodnil. Od té doby vede společnost s venezuelským státem vleklé právní spory o miliardové náhrady škod.
Na schůzce se vyjádřil i Ryan Lance, generální ředitel společnosti ConocoPhillips, který připomněl, že jeho firma je největším soukromým věřitelem Venezuely. Požadoval proto celkovou restrukturalizaci státního dluhu i energetického gigantu PDVSA. Trump sice slíbil, že se firmy ke svým penězům dostanou, ale zároveň jasně řekl, že hodlá začít s čistým štítem a nebude se ohlížet na minulé ztráty firem, které považuje za jejich vlastní chybu.
Prezident Trump dal ropným magnátům najevo, že veškerá budoucí povolení k těžbě budou v rukou jeho administrativy. Společnosti budou podle jeho slov jednat přímo s Washingtonem, nikoliv s venezuelskými úřady, se kterými si kontakt vysloveně nepřeje. Tímto krokem chce Bílý dům získat absolutní kontrolu nad tím, kdo a za jakých podmínek bude mít k bohatým venezuelským nalezištím přístup.
V rámci upevňování moci nad venezuelskými zdroji podepsal Trump také exekutivní příkaz, který má zabránit soudům a věřitelům v zabavování příjmů z prodeje ropy. Tyto prostředky jsou v současnosti deponovány na účtech ministerstva financí USA. Washington se tak snaží zajistit, aby peníze z ropy sloužily k rekonstrukci země pod jeho dohledem a nebyly okamžitě vyčerpány na úhradu starých dluhů.
Ruské okupační úřady na územích Ukrajiny systematicky zabavují nemovitosti civilistů, kteří před válkou uprchli do bezpečí. Rozsáhlá investigativní analýza BBC Verify a BBC Russian odhalila, že od roku 2024 bylo identifikováno k zabavení nebo již přímo zkonfiskováno přes 34 tisíc domů a bytů.
Hudební svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 80 let zemřela legendární písničkářka a ikona country hudby Dolly Parton. Smrt slavné umělkyně oznámil její synovec Brian Seaver prostřednictvím videa zveřejněného 25. srpna na sociální síti Instagram.
Bývalý šéf izraelské tajné služby Mossad Jossi Kohen prohlásil, že izraelští agenti v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo. Cílem těchto tajných misí bylo detailně prozkoumat a pochopit strukturu i fungování tohoto klíčového objektu. Kohen, který stál v čele rozvědky v letech 2015 až 2021, to uvedl podle Times of Israel během svého vystoupení na konferenci místních samospráv v Izraeli.
Spojené státy americké dále vyostřují obchodní spor se svým severním sousedem. Americký prezident Donald Trump oznámil, že od 1. ledna 2027 zvýší cla na veškerá kanadská auta, nákladní vozy, automobilové součástky a ocel na 50 procent. Reagoval tak na krach nedávných obchodních jednání a prohlásil, že Spojené státy Kanadu „nepotřebují“.
Cizí vlády a státem podporovaní hackeři se pokusili proniknout do účtů vysoko postavených představitelů Evropské unie v aplikaci WhatsApp. Vyplývá to z interní prezentace obranné kybernetické jednotky EU, kterou získal server Politico.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přejmenování Ontarijského jezera na „Americké jezero“. Tento krok přichází v době vyhrocující se obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.