Americký prezident Donald Trump pohrozil ropnému gigantu ExxonMobil, že mu zakáže budoucí investice ve Venezuele. Rozbuškou se stal postoj generálního ředitele společnosti Darrena Woodse, který během nedávného setkání v Bílém domě označil tuto jihoamerickou zemi za „neinvestovatelnou“. Trumpa, který se snaží o rychlou obnovu venezuelského ropného průmyslu po nedávném sesazení prezidenta Nicoláse Madura, tato slova značně rozladila.
Během schůzky s představiteli sedmnácti nejvýznamnějších energetických firem prezident naléhal na investice v celkové výši 100 miliard dolarů. Cílem bylo vdechnout nový život zdevastovanému ropnému sektoru krátce poté, co americké síly při noční razii dopadly a odstranily Madura z čela státu. Skeptické poznámky šéfa Exxonu však podle Trumpa narušily snahy Washingtonu o budování optimismu mezi světovými investory.
Trump na adresu ropné společnosti nešetřil kritikou při nedělním rozhovoru s novináři na palubě Air Force One. Prohlásil, že se mu reakce Exxonu vůbec nelíbila a že firma se snaží být „až příliš chytrá“. Dodal, že je silně nakloněn tomu, aby tuto konkrétní korporaci z budoucích projektů ve Venezuele zcela vyloučil, protože neprojevila dostatečnou ochotu ke spolupráci na vládních plánech.
Šéf ExxonMobilu Darren Woods argumentoval především historickou zkušeností a špatným právním prostředím v zemi. Upozornil, že společnosti byl ve Venezuele již dvakrát zkonfiskován majetek, a proto by k návratu bylo zapotřebí radikálních změn v zákonech. Podle něj jsou současné obchodní a právní rámce natolik nefunkční, že pro soukromý kapitál nepředstavují žádnou jistotu.
Kritika směřovala především k nutnosti reformovat venezuelský zákon o uhlovodících a zavést trvalou ochranu investic. Woods zdůraznil, že bez těchto záruk je pro firmu riskantní se do regionu vracet. Exxon spolu s dalšími americkými těžaři opustil Venezuelu před lety poté, co tehdejší prezident Hugo Chávez odvětví znárodnil. Od té doby vede společnost s venezuelským státem vleklé právní spory o miliardové náhrady škod.
Na schůzce se vyjádřil i Ryan Lance, generální ředitel společnosti ConocoPhillips, který připomněl, že jeho firma je největším soukromým věřitelem Venezuely. Požadoval proto celkovou restrukturalizaci státního dluhu i energetického gigantu PDVSA. Trump sice slíbil, že se firmy ke svým penězům dostanou, ale zároveň jasně řekl, že hodlá začít s čistým štítem a nebude se ohlížet na minulé ztráty firem, které považuje za jejich vlastní chybu.
Prezident Trump dal ropným magnátům najevo, že veškerá budoucí povolení k těžbě budou v rukou jeho administrativy. Společnosti budou podle jeho slov jednat přímo s Washingtonem, nikoliv s venezuelskými úřady, se kterými si kontakt vysloveně nepřeje. Tímto krokem chce Bílý dům získat absolutní kontrolu nad tím, kdo a za jakých podmínek bude mít k bohatým venezuelským nalezištím přístup.
V rámci upevňování moci nad venezuelskými zdroji podepsal Trump také exekutivní příkaz, který má zabránit soudům a věřitelům v zabavování příjmů z prodeje ropy. Tyto prostředky jsou v současnosti deponovány na účtech ministerstva financí USA. Washington se tak snaží zajistit, aby peníze z ropy sloužily k rekonstrukci země pod jeho dohledem a nebyly okamžitě vyčerpány na úhradu starých dluhů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.