Indie ostře kritizovala příspěvek Donalda Trumpa na sociální síti Truth Social, ve kterém americký prezident sdílel hanlivé výroky označující tuto jihoasijskou zemi za „pekelnou díru“. Tento incident přichází v citlivé době těsně před plánovanou návštěvou amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který se má pokusit zmírnit nedávné napětí mezi oběma státy.
Trump ve středu zveřejnil obsáhlý text, který byl zřejmě přepisem poznámek konzervativního moderátora podcastů Michaela Savage. Ten v příspěvku nevybíravě útočil na ústavní právo na občanství pro každého, kdo se na území Spojených států narodí.
Příspěvek, který Trump doplnil i videozáznamem Savageových projevů, bez jakýchkoli důkazů obviňoval indické imigranty v technologickém průmyslu z diskriminace rodilých Američanů při náboru zaměstnanců. Dále nepravdivě tvrdil, že tito přistěhovalci postrádají dostatečnou znalost angličtiny.
V textu zaznělo tvrzení, že dítě narozené ve Spojených státech získává okamžitě občanství, načež si rodiny přivádějí příbuzné z Číny, Indie nebo jiných míst, která autor označil jako „pekelné díry“. Tato rétorika vyvolala v Dillí okamžitou reakci.
Mluvčí indického ministerstva zahraničí Randhir Džaisval prohlásil, že tyto výroky jsou očividně neinformované, nevhodné a nevkusné. Zdůraznil, že rozhodně neodrážejí realitu vztahů mezi Indií a USA, které jsou dlouhodobě založeny na vzájemném respektu a společných zájmech.
Kritika přišla také z amerických politických kruhů, konkrétně od demokrata Amiho Bery, jehož rodiče jsou indičtí imigranti. Označil Trumpův příspěvek za urážlivý, ignorantský a nedůstojný úřadu, který zastává.
Bera dále poukázal na to, že prezident Trump, který se narodil do bohatství a privilegií, nikdy nemusel čelit takovým životním výzvám jako mnoho rodin imigrantů. Jeho slova podtrhují širší nespokojenost s prezidentovým vystupováním v této záležitosti.
Organizace Hindu American Foundation, která se zabývá obhajobou práv, vyjádřila znepokojení nad nenávistným a rasistickým projevem. Na platformě X uvedla, že schvalování takových tirád americkým prezidentem dále podněcuje nenávist a ohrožuje komunity v době, kdy jsou xenofobie a rasismus na historickém maximu.
Trump, který učinil z tvrdého zásahu proti imigraci jeden ze svých hlavních politických bodů, se zaměřuje i na víza často využívaná indickými technickými pracovníky. Již dříve také uvalil na Indii významná cla poté, co ho rozzlobilo, že premiér Naréndra Módí bagatelizoval jeho snahy o mediaci v konfliktu mezi Indií a Pákistánem.
Tyto Trumpovy útoky kontrastují s desetiletími úsilí předchozích amerických prezidentů, kteří se snažili třenicím vyhýbat a budovat vztahy s největší demokracií světa. Tvůrci americké politiky totiž Indii dlouhodobě vnímali jako důležitou protiváhu vůči rivalské Číně.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.