Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Ukrajina tajila detaily výměny do poslední chvíle – místo setkání bylo pečlivě zvoleno na hranici s Běloruskem, kde se v pátek odehrála první fáze předávky. Mezitím v severoukrajinském Černihivu stovky rodin netrpělivě čekaly na návrat svých blízkých.
Situaci ale narušil samotný Trump, když na své platformě Truth Social napsal: „Právě byla dokončena významná výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Brzy vstoupí v platnost. Gratuluji oběma stranám. Může to vést k něčemu většímu???“ Ve skutečnosti ale v té chvíli výměna ještě ani nezačala.
„[Trump] chtěl být tím, kdo tu zprávu zveřejní jako první,“ uvedl pro server Politico jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity. „Naštěstí jeho unáhlený příspěvek neměl žádný dopad. Ale běžně o probíhajících výměnách neinformujeme – s Rusy nikdy nevíte. Naši chlapci byli příliš blízko nepříteli.“
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov i přes komplikace Trumpovi za jeho pomoc poděkoval. Kyjev se nadále snaží amerického prezidenta udržet v roli prostředníka mírových rozhovorů.
Zatímco Trumpova administrativa dosáhla dílčího úspěchu v podobě této výměny, atmosféra zůstává křehká. Jen několik hodin po výměně Rusko zaútočilo na Ukrajinu 250 drony a 14 balistickými raketami, přičemž zároveň oznámilo, že připravuje vlastní návrh mírového plánu. Ukrajina reagovala útokem 94 dronů.
Přesto výměna přinesla silné emoce. „Děkujeme, hrdinové!“ volali lidé, když do města dorazily první autobusy. Mezi davem vlály ukrajinské vlajky a někteří lidé v slzách poznávali své blízké. Jiní naopak zoufale ukazovali vojákům fotografie pohřešovaných, doufajíce, že alespoň někdo je zahlédl v ruských věznicích.
„Už téměř šest měsíců ticho. Přijeli jsme s nadějí, že někdo mého muže možná viděl. Možná ho pozná na fotce nebo slyšel jeho jméno,“ řekla Liubov Zabrodina, jejíž manžel zmizel na frontě v prosinci 2024.
Jedním z vojáků byl i Vitalij, příslušník Národní gardy, který strávil v ruských věznicích 22 měsíců. Když dorazil na místo výměny, nevěřil, že je skutečně na cestě domů. „Dali nám nové oblečení, koupel trvala 20 minut místo obvyklých pěti. Ale stále jsem nevěřil, dokud jsme nepřistáli v běloruském Gomelu,“ řekl s cigaretou v ruce.
Většina propuštěných Ukrajinců byla ihned po příjezdu převezena do nemocnic. Jiní se však zdrželi, aby pomohli hledat informace o nezvěstných spolubojovnících. Rusko nadále tají přesný počet ukrajinských zajatců, které drží.
Mezitím Ukrajina připravuje druhou a třetí fázi výměny, které by měly proběhnout během víkendu. Do Černihivu znovu přijdou stovky matek, dcer a manželek – s nadějí, že mezi navrátilci poznají svého muže, otce nebo syna.
Přestože se jedná o největší výměnu zajatců během války, stále více než 8 000 Ukrajinců zůstává podle odhadů v ruských vězeních. Jejich rodiny nepřestávají doufat, že se jednou vrátí. A že možná příští vlna přinese i jejich šťastné shledání.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.