Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Ukrajina tajila detaily výměny do poslední chvíle – místo setkání bylo pečlivě zvoleno na hranici s Běloruskem, kde se v pátek odehrála první fáze předávky. Mezitím v severoukrajinském Černihivu stovky rodin netrpělivě čekaly na návrat svých blízkých.
Situaci ale narušil samotný Trump, když na své platformě Truth Social napsal: „Právě byla dokončena významná výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Brzy vstoupí v platnost. Gratuluji oběma stranám. Může to vést k něčemu většímu???“ Ve skutečnosti ale v té chvíli výměna ještě ani nezačala.
„[Trump] chtěl být tím, kdo tu zprávu zveřejní jako první,“ uvedl pro server Politico jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity. „Naštěstí jeho unáhlený příspěvek neměl žádný dopad. Ale běžně o probíhajících výměnách neinformujeme – s Rusy nikdy nevíte. Naši chlapci byli příliš blízko nepříteli.“
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov i přes komplikace Trumpovi za jeho pomoc poděkoval. Kyjev se nadále snaží amerického prezidenta udržet v roli prostředníka mírových rozhovorů.
Zatímco Trumpova administrativa dosáhla dílčího úspěchu v podobě této výměny, atmosféra zůstává křehká. Jen několik hodin po výměně Rusko zaútočilo na Ukrajinu 250 drony a 14 balistickými raketami, přičemž zároveň oznámilo, že připravuje vlastní návrh mírového plánu. Ukrajina reagovala útokem 94 dronů.
Přesto výměna přinesla silné emoce. „Děkujeme, hrdinové!“ volali lidé, když do města dorazily první autobusy. Mezi davem vlály ukrajinské vlajky a někteří lidé v slzách poznávali své blízké. Jiní naopak zoufale ukazovali vojákům fotografie pohřešovaných, doufajíce, že alespoň někdo je zahlédl v ruských věznicích.
„Už téměř šest měsíců ticho. Přijeli jsme s nadějí, že někdo mého muže možná viděl. Možná ho pozná na fotce nebo slyšel jeho jméno,“ řekla Liubov Zabrodina, jejíž manžel zmizel na frontě v prosinci 2024.
Jedním z vojáků byl i Vitalij, příslušník Národní gardy, který strávil v ruských věznicích 22 měsíců. Když dorazil na místo výměny, nevěřil, že je skutečně na cestě domů. „Dali nám nové oblečení, koupel trvala 20 minut místo obvyklých pěti. Ale stále jsem nevěřil, dokud jsme nepřistáli v běloruském Gomelu,“ řekl s cigaretou v ruce.
Většina propuštěných Ukrajinců byla ihned po příjezdu převezena do nemocnic. Jiní se však zdrželi, aby pomohli hledat informace o nezvěstných spolubojovnících. Rusko nadále tají přesný počet ukrajinských zajatců, které drží.
Mezitím Ukrajina připravuje druhou a třetí fázi výměny, které by měly proběhnout během víkendu. Do Černihivu znovu přijdou stovky matek, dcer a manželek – s nadějí, že mezi navrátilci poznají svého muže, otce nebo syna.
Přestože se jedná o největší výměnu zajatců během války, stále více než 8 000 Ukrajinců zůstává podle odhadů v ruských vězeních. Jejich rodiny nepřestávají doufat, že se jednou vrátí. A že možná příští vlna přinese i jejich šťastné shledání.
Netrpělivě očekávaný okamžik se stal realitou. Libor Bouček se v pondělí poprvé představil jako Žolík v oblíbené televizní vědomostní show Na lovu. Na Nově se nově objevuje navzdory tomu, že jinak spolupracuje především s konkurenční Primou.
Přesně měsíc po posledním rozloučení s Jiřím Krampolem proběhla zádušní mše, kterou uspořádal jeho manažer Miloš Schmiedberger. Ten ignoroval srpnový smuteční obřad. Na tom se ale sešlo o poznání více lidí.
Princ Harry přijede během druhého zářijového týdne na krátkou návštěvu do Velké Británie. Informovala o tom CNN, která upozornila na spekulace ohledně možného setkání se svým otcem, britským králem Karlem III.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.