Trump opět dokázal, že mu nejde věřit. Propálil největší událost od začátku války, Kyjev ji chtěl utajit

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 24. května 2025 14:08
Sdílej:

Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.

Ukrajina tajila detaily výměny do poslední chvíle – místo setkání bylo pečlivě zvoleno na hranici s Běloruskem, kde se v pátek odehrála první fáze předávky. Mezitím v severoukrajinském Černihivu stovky rodin netrpělivě čekaly na návrat svých blízkých.

Situaci ale narušil samotný Trump, když na své platformě Truth Social napsal: „Právě byla dokončena významná výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Brzy vstoupí v platnost. Gratuluji oběma stranám. Může to vést k něčemu většímu???“ Ve skutečnosti ale v té chvíli výměna ještě ani nezačala.

„[Trump] chtěl být tím, kdo tu zprávu zveřejní jako první,“ uvedl pro server Politico jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity. „Naštěstí jeho unáhlený příspěvek neměl žádný dopad. Ale běžně o probíhajících výměnách neinformujeme – s Rusy nikdy nevíte. Naši chlapci byli příliš blízko nepříteli.“

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov i přes komplikace Trumpovi za jeho pomoc poděkoval. Kyjev se nadále snaží amerického prezidenta udržet v roli prostředníka mírových rozhovorů.

Zatímco Trumpova administrativa dosáhla dílčího úspěchu v podobě této výměny, atmosféra zůstává křehká. Jen několik hodin po výměně Rusko zaútočilo na Ukrajinu 250 drony a 14 balistickými raketami, přičemž zároveň oznámilo, že připravuje vlastní návrh mírového plánu. Ukrajina reagovala útokem 94 dronů.

Přesto výměna přinesla silné emoce. „Děkujeme, hrdinové!“ volali lidé, když do města dorazily první autobusy. Mezi davem vlály ukrajinské vlajky a někteří lidé v slzách poznávali své blízké. Jiní naopak zoufale ukazovali vojákům fotografie pohřešovaných, doufajíce, že alespoň někdo je zahlédl v ruských věznicích.

„Už téměř šest měsíců ticho. Přijeli jsme s nadějí, že někdo mého muže možná viděl. Možná ho pozná na fotce nebo slyšel jeho jméno,“ řekla Liubov Zabrodina, jejíž manžel zmizel na frontě v prosinci 2024.

Jedním z vojáků byl i Vitalij, příslušník Národní gardy, který strávil v ruských věznicích 22 měsíců. Když dorazil na místo výměny, nevěřil, že je skutečně na cestě domů. „Dali nám nové oblečení, koupel trvala 20 minut místo obvyklých pěti. Ale stále jsem nevěřil, dokud jsme nepřistáli v běloruském Gomelu,“ řekl s cigaretou v ruce.

Většina propuštěných Ukrajinců byla ihned po příjezdu převezena do nemocnic. Jiní se však zdrželi, aby pomohli hledat informace o nezvěstných spolubojovnících. Rusko nadále tají přesný počet ukrajinských zajatců, které drží.

Mezitím Ukrajina připravuje druhou a třetí fázi výměny, které by měly proběhnout během víkendu. Do Černihivu znovu přijdou stovky matek, dcer a manželek – s nadějí, že mezi navrátilci poznají svého muže, otce nebo syna.

Přestože se jedná o největší výměnu zajatců během války, stále více než 8 000 Ukrajinců zůstává podle odhadů v ruských vězeních. Jejich rodiny nepřestávají doufat, že se jednou vrátí. A že možná příští vlna přinese i jejich šťastné shledání. 

Stalo se