Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Ukrajina tajila detaily výměny do poslední chvíle – místo setkání bylo pečlivě zvoleno na hranici s Běloruskem, kde se v pátek odehrála první fáze předávky. Mezitím v severoukrajinském Černihivu stovky rodin netrpělivě čekaly na návrat svých blízkých.
Situaci ale narušil samotný Trump, když na své platformě Truth Social napsal: „Právě byla dokončena významná výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Brzy vstoupí v platnost. Gratuluji oběma stranám. Může to vést k něčemu většímu???“ Ve skutečnosti ale v té chvíli výměna ještě ani nezačala.
„[Trump] chtěl být tím, kdo tu zprávu zveřejní jako první,“ uvedl pro server Politico jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity. „Naštěstí jeho unáhlený příspěvek neměl žádný dopad. Ale běžně o probíhajících výměnách neinformujeme – s Rusy nikdy nevíte. Naši chlapci byli příliš blízko nepříteli.“
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov i přes komplikace Trumpovi za jeho pomoc poděkoval. Kyjev se nadále snaží amerického prezidenta udržet v roli prostředníka mírových rozhovorů.
Zatímco Trumpova administrativa dosáhla dílčího úspěchu v podobě této výměny, atmosféra zůstává křehká. Jen několik hodin po výměně Rusko zaútočilo na Ukrajinu 250 drony a 14 balistickými raketami, přičemž zároveň oznámilo, že připravuje vlastní návrh mírového plánu. Ukrajina reagovala útokem 94 dronů.
Přesto výměna přinesla silné emoce. „Děkujeme, hrdinové!“ volali lidé, když do města dorazily první autobusy. Mezi davem vlály ukrajinské vlajky a někteří lidé v slzách poznávali své blízké. Jiní naopak zoufale ukazovali vojákům fotografie pohřešovaných, doufajíce, že alespoň někdo je zahlédl v ruských věznicích.
„Už téměř šest měsíců ticho. Přijeli jsme s nadějí, že někdo mého muže možná viděl. Možná ho pozná na fotce nebo slyšel jeho jméno,“ řekla Liubov Zabrodina, jejíž manžel zmizel na frontě v prosinci 2024.
Jedním z vojáků byl i Vitalij, příslušník Národní gardy, který strávil v ruských věznicích 22 měsíců. Když dorazil na místo výměny, nevěřil, že je skutečně na cestě domů. „Dali nám nové oblečení, koupel trvala 20 minut místo obvyklých pěti. Ale stále jsem nevěřil, dokud jsme nepřistáli v běloruském Gomelu,“ řekl s cigaretou v ruce.
Většina propuštěných Ukrajinců byla ihned po příjezdu převezena do nemocnic. Jiní se však zdrželi, aby pomohli hledat informace o nezvěstných spolubojovnících. Rusko nadále tají přesný počet ukrajinských zajatců, které drží.
Mezitím Ukrajina připravuje druhou a třetí fázi výměny, které by měly proběhnout během víkendu. Do Černihivu znovu přijdou stovky matek, dcer a manželek – s nadějí, že mezi navrátilci poznají svého muže, otce nebo syna.
Přestože se jedná o největší výměnu zajatců během války, stále více než 8 000 Ukrajinců zůstává podle odhadů v ruských vězeních. Jejich rodiny nepřestávají doufat, že se jednou vrátí. A že možná příští vlna přinese i jejich šťastné shledání.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.