Svět byl v pátek svědkem historického momentu, když Ukrajina a Rusko zahájily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Dohromady si mají během tří dnů vyměnit až 1 000 osob, přičemž první vlna zahrnovala 270 ukrajinských vojáků a 120 civilistů. Ačkoliv Kyjev chtěl celý proces držet v přísném utajení kvůli bezpečnosti zajatců, americký prezident Donald Trump vše předčasně zveřejnil na sociálních sítích.
Ukrajina tajila detaily výměny do poslední chvíle – místo setkání bylo pečlivě zvoleno na hranici s Běloruskem, kde se v pátek odehrála první fáze předávky. Mezitím v severoukrajinském Černihivu stovky rodin netrpělivě čekaly na návrat svých blízkých.
Situaci ale narušil samotný Trump, když na své platformě Truth Social napsal: „Právě byla dokončena významná výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Brzy vstoupí v platnost. Gratuluji oběma stranám. Může to vést k něčemu většímu???“ Ve skutečnosti ale v té chvíli výměna ještě ani nezačala.
„[Trump] chtěl být tím, kdo tu zprávu zveřejní jako první,“ uvedl pro server Politico jeden z ukrajinských představitelů pod podmínkou anonymity. „Naštěstí jeho unáhlený příspěvek neměl žádný dopad. Ale běžně o probíhajících výměnách neinformujeme – s Rusy nikdy nevíte. Naši chlapci byli příliš blízko nepříteli.“
Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov i přes komplikace Trumpovi za jeho pomoc poděkoval. Kyjev se nadále snaží amerického prezidenta udržet v roli prostředníka mírových rozhovorů.
Zatímco Trumpova administrativa dosáhla dílčího úspěchu v podobě této výměny, atmosféra zůstává křehká. Jen několik hodin po výměně Rusko zaútočilo na Ukrajinu 250 drony a 14 balistickými raketami, přičemž zároveň oznámilo, že připravuje vlastní návrh mírového plánu. Ukrajina reagovala útokem 94 dronů.
Přesto výměna přinesla silné emoce. „Děkujeme, hrdinové!“ volali lidé, když do města dorazily první autobusy. Mezi davem vlály ukrajinské vlajky a někteří lidé v slzách poznávali své blízké. Jiní naopak zoufale ukazovali vojákům fotografie pohřešovaných, doufajíce, že alespoň někdo je zahlédl v ruských věznicích.
„Už téměř šest měsíců ticho. Přijeli jsme s nadějí, že někdo mého muže možná viděl. Možná ho pozná na fotce nebo slyšel jeho jméno,“ řekla Liubov Zabrodina, jejíž manžel zmizel na frontě v prosinci 2024.
Jedním z vojáků byl i Vitalij, příslušník Národní gardy, který strávil v ruských věznicích 22 měsíců. Když dorazil na místo výměny, nevěřil, že je skutečně na cestě domů. „Dali nám nové oblečení, koupel trvala 20 minut místo obvyklých pěti. Ale stále jsem nevěřil, dokud jsme nepřistáli v běloruském Gomelu,“ řekl s cigaretou v ruce.
Většina propuštěných Ukrajinců byla ihned po příjezdu převezena do nemocnic. Jiní se však zdrželi, aby pomohli hledat informace o nezvěstných spolubojovnících. Rusko nadále tají přesný počet ukrajinských zajatců, které drží.
Mezitím Ukrajina připravuje druhou a třetí fázi výměny, které by měly proběhnout během víkendu. Do Černihivu znovu přijdou stovky matek, dcer a manželek – s nadějí, že mezi navrátilci poznají svého muže, otce nebo syna.
Přestože se jedná o největší výměnu zajatců během války, stále více než 8 000 Ukrajinců zůstává podle odhadů v ruských vězeních. Jejich rodiny nepřestávají doufat, že se jednou vrátí. A že možná příští vlna přinese i jejich šťastné shledání.
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.