Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Současně se Spojené státy nacházejí v mnohem lepší vojenské kondici než před několika týdny, přičemž disponují výrazně většími zásobami munice. V minulosti Trump varoval, že pokud nedojde k dohodě, mohl by nařídit útoky na kritickou íránskou infrastrukturu, jako jsou elektrárny nebo vodárny. Tento záměr se však setkal s ostrým odsouzením mnoha právních expertů, kteří varují, že cílené bombardování civilních objektů by naplňovalo definici válečných zločinů.
Do konfliktu se navíc promítá podezření, že Íránu tajně pomáhá Čína. Trump jako důkaz zmínil nedávné zadržení nákladní lodi, která převážela íránský náklad s čínskou podporou. Ačkoliv prezident vyjádřil nad tímto počínáním překvapení s ohledem na své dobré vztahy s prezidentem Si Ťin-pchingem, celou situaci nakonec označil za běžnou součást válečného stavu. Pentagon své odhodlání potvrdil také zásahem v tichomořské oblasti, kde námořnictvo bez incidentu zajistilo tanker M/T Tifani, a vyslal tak jasný signál, že bude tvrdě postihovat sítě, které Teheránu materiálně pomáhají.
Diplomatické snahy o ukončení bojů zatím provází značná nejistota. Objevily se sice zprávy o možných jednáních v pákistánském Islámábádu, kde by se měli střetnout zástupci USA vedení viceprezidentem J. D. Vancem s íránskou delegací, ale Teherán tyto informace popírá. Íránští představitelé opakovaně zdůrazňují, že za stávajících vojenských hrozeb nejsou k dialogu připraveni.
Situace v regionu je komplikovaná i v případě Libanonu, jehož premiér Nawaf Salam usiluje o diplomatickou podporu Francie. Cílem je posílit pozici libanonské vlády při chystaných přímých jednáních s Izraelem. Paříž sice slíbila praktickou pomoc při posílení libanonské diplomacie, ale zároveň odmítla do samotných bilaterálních rozhovorů přímo zasahovat.
Ve Spojených státech se navíc na čtvrtek připravuje setkání na úrovni velvyslanců, kterého se zúčastní zástupci Izraele a Libanonu. Zatím není jasné, zda bude hlavní prioritou snaha o prodloužení křehkého příměří s hnutím Hizballáh, nebo zahájení hlubších mírových rozhovorů. Jednání se přitom odehrávají v napjaté atmosféře, kterou dále přiživuje přítomnost izraelských jednotek na jihu Libanonu, kde se armáda snaží udržet nárazníkové pásmo.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.