Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Podle Giulianiho američtí úředníci momentálně plánují účast Íránu jako hotovou věc, a to navzdory pokračujícímu válečnému konfliktu a absenci širší diplomatické dohody mezi Washingtonem a Teheránem. Giuliani v rozhovoru uvedl, že sám prezident Trump íránský tým pozval. Odkázal také na nedávné prohlášení prezidenta FIFA Gianniho Infantina, který potvrdil, že Íránci na šampionát dorazí.
Tato zpráva vnáší do příprav turnaje mírný optimismus, protože geopolitické napětí mezi oběma zeměmi v posledních měsících vyvolávalo vážné obavy. Írán se dříve pokoušel prosadit přesun svých zápasů na území Mexika, aby se vyhnul vstupu na půdu USA, tento požadavek však mezinárodní fotbalová federace FIFA zamítla. Účast Íránu má pro organizátory velký symbolický význam, neboť chtějí šampionát prezentovat jako globální událost schopnou spojovat lidi i v dobách krize.
Pracovní skupina Bílého domu již nastínila logistický plán cesty íránského týmu. Očekává se, že reprezentace dorazí do Spojených států do 10. června, kdy by měla zahájit tréninkový kemp v Tucsonu v Arizoně. Následně se tým přesune do Los Angeles, kde odehraje klíčová utkání proti Novému Zélandu a Belgii. Základní skupinu pak Íránci uzavřou v Seattlu zápasem proti Egyptu.
Postoj samotného Donalda Trumpa k této otázce byl v minulosti proměnlivý. Původně prohlásil, že je mu jedno, zda Írán nastoupí, a později naznačil, že by pro bezpečnost samotných hráčů bylo lepší, kdyby se turnaje neúčastnili. Výraznou roli v jednáních sehrál šéf FIFA Gianni Infantino, který jako Trumpův spojenec vedl tichou kyvadlovou diplomacii, aby zajistil hladký průběh šampionátu podle původních plánů.
Navzdory pozitivním signálům z Bílého domu však stále zbývá překonat řadu překážek. Spojené státy a Írán dosud nedosáhly trvalé mírové dohody a situace na bojišti se může v týdnech zbývajících do výkopu kdykoliv zhoršit. Bezpečnostní a logistické zajištění pobytu íránské výpravy tak zůstává pro americké úřady jednou z nejcitlivějších úloh v rámci celého mistrovství.
Kromě samotných turnajových zápasů sleduje pracovní skupina také plány na přátelské utkání mezi Íránem a Portorikem, které by se mělo uskutečnit ještě před zahájením mistrovství. Podle Giulianiho se na plánech pro tento zápas nic nezměnilo. Administrativa se nyní zaměřuje především na to, aby proces udělování víz a veškerá vstupní logistika proběhly bez komplikací.
Přípravy na mistrovství světa 2026 tak probíhají ve stínu jednoho z největších diplomatických a vojenských napětí moderní doby. Organizátoři i vládní činitelé doufají, že sportovní událost takového rozměru dokáže alespoň dočasně zastínit válečný konflikt a že se fotbalové trávníky v Los Angeles a Seattlu stanou místem soutěžení, nikoliv politických střetů. Jak se však ukazuje v celém průběhu roku 2026, hranice mezi vrcholovým sportem a globální politikou je momentálně velmi tenká.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
