Administrativa prezidenta Donalda Trumpa očekává, že se íránská fotbalová reprezentace zúčastní nadcházejícího mistrovství světa a přicestuje přímo do Spojených států. Tento posun v postoji Bílého domu přichází po týdnech nejistoty a spekulací o tom, zda se Írán turnaje, který spolu s USA hostí Mexiko a Kanada, vůbec zúčastní. Informaci potvrdil Andrew Giuliani, výkonný ředitel pracovní skupiny Bílého domu pro mistrovství světa ve fotbale.
Podle Giulianiho američtí úředníci momentálně plánují účast Íránu jako hotovou věc, a to navzdory pokračujícímu válečnému konfliktu a absenci širší diplomatické dohody mezi Washingtonem a Teheránem. Giuliani v rozhovoru uvedl, že sám prezident Trump íránský tým pozval. Odkázal také na nedávné prohlášení prezidenta FIFA Gianniho Infantina, který potvrdil, že Íránci na šampionát dorazí.
Tato zpráva vnáší do příprav turnaje mírný optimismus, protože geopolitické napětí mezi oběma zeměmi v posledních měsících vyvolávalo vážné obavy. Írán se dříve pokoušel prosadit přesun svých zápasů na území Mexika, aby se vyhnul vstupu na půdu USA, tento požadavek však mezinárodní fotbalová federace FIFA zamítla. Účast Íránu má pro organizátory velký symbolický význam, neboť chtějí šampionát prezentovat jako globální událost schopnou spojovat lidi i v dobách krize.
Pracovní skupina Bílého domu již nastínila logistický plán cesty íránského týmu. Očekává se, že reprezentace dorazí do Spojených států do 10. června, kdy by měla zahájit tréninkový kemp v Tucsonu v Arizoně. Následně se tým přesune do Los Angeles, kde odehraje klíčová utkání proti Novému Zélandu a Belgii. Základní skupinu pak Íránci uzavřou v Seattlu zápasem proti Egyptu.
Postoj samotného Donalda Trumpa k této otázce byl v minulosti proměnlivý. Původně prohlásil, že je mu jedno, zda Írán nastoupí, a později naznačil, že by pro bezpečnost samotných hráčů bylo lepší, kdyby se turnaje neúčastnili. Výraznou roli v jednáních sehrál šéf FIFA Gianni Infantino, který jako Trumpův spojenec vedl tichou kyvadlovou diplomacii, aby zajistil hladký průběh šampionátu podle původních plánů.
Navzdory pozitivním signálům z Bílého domu však stále zbývá překonat řadu překážek. Spojené státy a Írán dosud nedosáhly trvalé mírové dohody a situace na bojišti se může v týdnech zbývajících do výkopu kdykoliv zhoršit. Bezpečnostní a logistické zajištění pobytu íránské výpravy tak zůstává pro americké úřady jednou z nejcitlivějších úloh v rámci celého mistrovství.
Kromě samotných turnajových zápasů sleduje pracovní skupina také plány na přátelské utkání mezi Íránem a Portorikem, které by se mělo uskutečnit ještě před zahájením mistrovství. Podle Giulianiho se na plánech pro tento zápas nic nezměnilo. Administrativa se nyní zaměřuje především na to, aby proces udělování víz a veškerá vstupní logistika proběhly bez komplikací.
Přípravy na mistrovství světa 2026 tak probíhají ve stínu jednoho z největších diplomatických a vojenských napětí moderní doby. Organizátoři i vládní činitelé doufají, že sportovní událost takového rozměru dokáže alespoň dočasně zastínit válečný konflikt a že se fotbalové trávníky v Los Angeles a Seattlu stanou místem soutěžení, nikoliv politických střetů. Jak se však ukazuje v celém průběhu roku 2026, hranice mezi vrcholovým sportem a globální politikou je momentálně velmi tenká.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.