Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Na Trumpovy výroky reagovali také někteří republikánští zákonodárci, kteří navrhují zavedení sankcí proti Kanadě za údajně zanedbanou správu tamních lesů. Kouř z téměř tisícovky požárů totiž v posledních týdnech zahalil oblohu nad řadou amerických i kanadských měst, což vedlo ke zhoršení kvality ovzduší v oblastech od New Yorku až po Detroit.
Odborníci na klimatologii a ekologii však takové požadavky striktně odmítají a označují je za fakticky nepodložené. Podle vědecké komunity je současná vlna požárů přímým důsledkem celosvětového růstu teplot a extrémních vln hader, nikoliv selháním kanadských lesníků. Výrazné sucho a vysoké teploty výrazně zvyšují pravděpodobnost vzniku i šíření rozsáhlých požárů.
Experti navíc upozorňují na zásadní odlišnosti v charakteru kanadských lesních porostů. Kanadská severní tajga pokrývá obrovská, převážně neobydlená území bez silniční sítě, kde převládají smrky a jedle rostoucí na rašelinovém podloží. Za extrémně suchého počasí se hořlavým stává i samotný lesní substrát, což činí jakékoliv manuální čištění porostů nerealizovatelným.
Odborníci z University of Pennsylvania a Stanford University podle webu The Guardian zdůrazňují, že zásahy do rozsáhlých severských ekosystémů jsou logisticky i fyzicky nemožné. Podle nich tak trestání Kanady ničemu nepomůže, neboť požáry nejsou důsledkem lidské nečinnosti v místě, ale globálních změn klimatu.
Ekologové zároveň poukazují na to, že kouř z lesních požárů běžně přechází přes hranice oběma směry. V minulosti americké požáry opakovaně zasahovaly kanadské území a při nedávném hašení rozsáhlých požárů v amerických státech Colorado a Utah zahynul i kanadský pilot.
Lékaři připomínají, že jemný prach z kouře představuje vážné zdravotní riziko pro dýchací a oběhovou soustavu obyvatel i ve vzdálenostech stovek kilometrů od ohnisek. Obyvatelům v zasažených oblastech se proto doporučuje využívat vnitřní prostory s filtrací vzduchu.
Podle vědeckých dat se Kanada otepluje přibližně dvakrát rychleji než celosvětový průměr. Současný výskyt masivních požárů v severských lesích je tak podle odborníků přímým ukazatelem toho, jak oteplování planety mění celé přírodní systémy a zvyšuje četnost živelních pohrom.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.