Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že čínská strana odklad cesty pochopila. Prezident Si Ťin-pching podle jejích slov uznal, že je pro amerického prezidenta v současné době nezbytné setrvat ve Washingtonu a dohlížet na probíhající bojové operace. Peking sice konkrétní květnové datum zatím oficiálně nepotvrdil, ale již dříve avizoval, že o termínu s americkou stranou jedná.
Květnová cesta bude první návštěvou amerického prezidenta v Číně po téměř deseti letech. Naposledy tuto zemi navštívil právě Donald Trump během svého prvního funkčního období v listopadu 2017. Kromě jarní cesty do Asie se plánuje také reciproční návštěva čínského prezidenta ve Washingtonu, která by se měla uskutečnit později v tomto roce.
Zpoždění cesty zapříčinily rozsáhlé údery USA a Izraele proti Íránu, při nichž zahynul tamní nejvyšší vůdce. Írán v reakci na to zaútočil na cíle v Izraeli a v Perském zálivu a fakticky zablokoval Hormuzský průliv. Uzavření této klíčové tepny pro přepravu ropy a plynu vyvolalo celosvětovou palivovou krizi, kterou se Trumpova administrativa snaží řešit i za pomoci svých spojenců.
Bílý dům odhaduje, že aktivní fáze konfliktu s Íránem by mohla trvat přibližně čtyři až šest týdnů. Právě do tohoto časového rámce zapadá i nový termín květnové státní návštěvy. Vztahy mezi oběma mocnostmi jsou dlouhodobě napjaté kvůli obchodním sporům a technologické konkurenci, a proto bude toto setkání sledováno jako možný signál ke zmírnění vzájemné tenze.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.