Směs výhružek a arogantních komentářů Donalda Trumpa představuje podle mnoha analýz v předních světových médiích pro mírové rozhovory s Íránem stejně velkou překážku jako samotná americká námořní blokáda. Prezidentův nevypočitatelný styl komunikace ztěžuje snahy pákistánských prostředníků o dosažení shody v Islámábádu.
Íránské ministerstvo zahraničí se sice snaží na každé Trumpovo vyjádření na sociálních sítích nereagovat, což bývá někdy i sedm příspěvků denně, ale ignorovat je zcela nelze. Tato veřejná prohlášení totiž často odporují tomu, co je Íráncům sdělováno v soukromých diplomatických kanálech o skutečných záměrech amerického prezidenta.
Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf varoval, že Trump se snaží prostřednictvím obležení a porušování příměří vnutit Íránu kapitulaci. Zdůraznil, že Teherán nepřistoupí na jednání vedená pod hrozbou nátlaku. Írán se podle něj připravil na odhalení nových karet na bojišti.
Íránský velvyslanec v Pákistánu Reza Amiri Moghadam situaci přirovnal k literární klasice Jane Austenové. Podotkl, že je všeobecně uznávanou pravdou, že země s hlubokou civilizační tradicí nebude vyjednávat pod nátlakem a silou.
Obě strany se potýkají s tlakem vlastního domácího publika, což znemožňuje rychlou shodu. Zatímco Trump musí čelit své politické základně a vývoji na akciových trzích, íránské vedení musí vyvracet prezidentova tvrzení o ponížení a zoufalství země.
Trumpův přístup často vyvolává dojem, že podceňuje odhodlání Teheránu. Když například minulý pátek oslavoval údajnou íránskou porážku ohledně omezení v Hormuzském průlivu, Írán jej o den později uzavřel. Prezident přitom tvrdil, že se s Íránem dohodl na všem, včetně toho, že průliv již nikdy nezavře.
Íránský diplomatický úřad v Ghaně na sociálních sítích ironicky shrnul Trumpův chaos. Během čtyřiadvaceti hodin prezident podle nich stihl Íránu poděkovat za uzavření průlivu, vyhrožovat mu, vinit i chválit Čínu a slibovat bombové útoky. Označili jej za „jednu osobu jako skupinový chat na WhatsAppu“.
Kritika Trumpova stylu se objevuje i přímo z íránských vládních kruhů. Náměstek ministra zahraničí Saeed Khatibzadeh na adresu amerického prezidenta stručně a výstižně uvedl, že „mluví příliš mnoho“.
Zmatenost Trumpových vyjádření dokresluje i fakt, že v úterý dokázal v krátkém sledu vyhrožovat bombardováním, protože vojsko je podle něj připraveno k akci, a zároveň potvrdit účast Íránců na středečních rozhovorech. Tento kontrast v jediném sdělení působí protichůdně a nekonzistentně.
Ve svých projevech navíc často mísí pochvalu íránského lidu s útoky na jeho vedení. Írán označil za úžasný národ, aby vzápětí dodal, že ho vedou „krevžízniví lidé“. Tvrdí, že USA jsou mnohem tvrdší, a vyzývá Írán k rozumu.
Výsledkem těchto eskapád je nedůvěra Teheránu. Írán je nyní mnohem obezřetnější a trvá na tom, že jakákoliv konečná dohoda musí obsahovat jasné, nezvratné a vymahatelné mechanismy. Teherán se chce pojistit proti tomu, aby Trump od případného ujednání neustoupil.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
