Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
V rámci probíhající kampaně se šéf Bílého domu opírá o ostré slovní útoky na politické oponenty, mezi nimiž figurují demokratičtí kandidáti do Senátu jako Adam Hamilton nebo Abdul El-Sayed. Prezident přitom neváhá využívat náboženské stereotypy a kontroverzní výrazy, které mají podkopat legitimitu jeho oponentů a vymezit, koho považuje za autentického Američana. Tyto výroky vyvolaly ostrou kritiku napříč politickým spektrem.
Trump se opakovaně vrací také k citlivým kulturním tématům, když na mítincích varuje před údajnými zákroky a změnami pohlaví u dětí ve školách bez vědomí rodičů. Současně straší veřejnost hrozbou přenesení pouličních nepokojů z Evropy do Spojených států a kritizuje některé naturalizované zákonodárce, čímž vyvolává obavy z dalšího prohlubování společenských a rasových napětí.
Někteří komentátoři a političtí pozorovatelé však upozorňují, že tato agresivní strategie slouží především jako snaha odvést pozornost od reálných problémů, které voliče trápí nejvíce. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Američané se primárně obávají vysokých životních nákladů, inflace, cen potravin a pohonných hmot. Výraznou zátěží pro současnou administrativu jsou navíc i dopady válečného konfliktu v Íránu na domácí ekonomiku.
Zatímco Bílý dům spoléhá na to, že tato rétorika dokáže zmobilizovat tradiční konzervativní základnu, někteří představitelé Republikánské strany vyjadřují skepsi. Bývalý guvernér Jižní Karolíny Mark Sanford v této souvislosti podle CNN poznamenal, že soustředění se na kulturní spory a nepodložené příběhy neodpovídá tomu, co lidé v terénu skutečně řeší. Podle jeho názoru taková taktika voliče ve středu politického spektra nepřesvědčí.
Strategie se odvíjí také od faktu, že republikáni čelí v nadcházejících volbách značným výzvám a obavám o udržení kontroly nad oběma komorami Kongresu. Využití radikálních motivů a snaha vykreslit zemi jako ohroženou vnějšími silami tak představuje riskantní sázku na aktivaci voličů. Část voličů se totiž za běžných okolností volebních místností neúčastní.
Zda tato vyhrocená kampaň dokáže zvrátit nepříznivé trendy a zachránit pozici vládní strany, zůstává otázkou, na kterou odpoví nadcházející volební den. Republikánští stratégové však sledují vývoj s rostoucí nervozitou. Nespokojenost občanů s ekonomickým směřováním země totiž nadále dominují celkovému politickému obrazu před volbami.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
