Rodinný podnik amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámil spuštění nové mobilní služby a zlatého smartphonu nesoucího jméno Trump. Trump Organization, kterou řídí Trumpovi synové, plánuje prodávat zařízení za 499 dolarů (cca 11 500 Kč) a měsíční tarif za 47,45 dolaru – odkazující na to, že Trump byl 45. i 47. prezidentem USA.
Etické organizace a odborníci ale upozorňují, že jde o další způsob, jak zneužít prezidentský úřad k osobnímu obohacení, a varují před potenciální korupcí a střetem zájmů.
„Je neuvěřitelné, že Trumpova rodina opět našla cestu, jak profitovat z prezidentovy funkce,“ uvedla Meghan Faulknerová z neziskové organizace Citizens for Responsibility and Ethics in Washington (CREW). Dodala, že i když Trump tvrdí, že své podniky převedl do svěřenského fondu spravovaného jeho dětmi, nový byznys vyvolává staré otázky – včetně rizika ovlivňování prezidentovy politiky ve prospěch vlastního podnikání.
Trump Organization slibuje, že telefon bude „vyroben v USA“, což však podle odborníků není technologicky ani logisticky reálné. „Je to extrémně nepravděpodobné. Neexistuje ani funkční prototyp,“ uvedl profesor Tinglong Dai z Carey Business School při Johns Hopkins University. Podle něj USA momentálně nemají potřebný dodavatelský řetězec pro plnohodnotnou výrobu chytrých telefonů.
Analytik Leo Gebbie z CCS Insight dodává, že je pravděpodobnější, že zařízení bude pouze smontováno v USA z dovezených dílů, čímž by se dalo formálně opřít o tvrzení o „americkém původu“.
Trump Organization nezveřejnila jméno technologického partnera, který službu provozuje, ani další detaily o výrobě. Společnost pouze uvedla, že cílem je nabídnout „dostupnou a kvalitní mobilní službu pro tvrdě pracující Američany“, a slíbila například slevy na mezinárodní hovory pro rodiny amerických vojáků.
Kromě zlatého telefonu, který je již možné předobjednat, má služba nabízet i zákaznickou podporu sídlící výhradně v USA.
Trumpův podnikatelský model stavící na licencování jeho jména není nový. Od vstupu do politiky však jeho značka dramaticky získala na hodnotě. Podle posledního finančního výkazu Trump loni vydělal přes 600 milionů dolarů, včetně zisků z prodeje produktů jako Bible, hodinky, tenisky nebo parfémy nesoucí jeho jméno.
Magazín Forbes v březnu odhadl Trumpův majetek na 5,1 miliardy dolarů – více než dvojnásobek oproti předchozímu roku. Zásluhu na tom má mimo jiné i jeho sociální síť Truth Social, která tvoří přibližně polovinu jeho aktuálního bohatství.
Americký trh s mobilními službami ovládají tři hlavní hráči – AT&T, Verizon a T-Mobile – kteří nabízejí základní tarify už od 40 dolarů měsíčně. Vedle nich působí i menší firmy zaměřené na specifické cílové skupiny. Největší z těchto alternativních operátorů mají méně než 10 milionů zákazníků, vyplývá z loňské zprávy Federální komunikační komise.
Například Mint Mobile, podporovaný hercem Ryanem Reynoldsem, byl v roce 2023 prodán T-Mobilu za 1,35 miliardy dolarů. Reynolds měl čtvrtinový podíl, což mu vyneslo přibližně 300 milionů dolarů.
Trumpova nová služba se tak pokusí prorazit v silně konkurenčním prostředí – zatímco kritici upozorňují, že jde především o další pokus zpeněžit prezidentské jméno.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.