Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění agentury NBC News vyjádřila drtivá většina amerických občanů silnou nespokojenost se směřováním země a se současnou ekonomickou situací. Nálada v celé společnosti se nachází na nejnižším bodě za celé období současného prezidentova mandátu, což pro vládní tábor před klíčovým hlasováním představuje vážné ohrožení.
Zhruba 71 procent dospělých respondentů se domnívá, že se Spojené státy ubírají špatným směrem, což představuje dosavadní maximum v této fázi mandátu. Tuto hlubokou skepsi nejvýrazněji přiživují přetrvávající ekonomické potíže, rostoucí životní náklady a vysoká inflace, která v posledním měsíci dosáhla hodnoty 3,7 procenta meziročně. Mnoho amerických domácností přiznává, že kvůli zdražování muselo zásadně přehodnotit své výdaje, změnit nákupní zvyklosti v obchodech s potravinami, omezit spotřebu energie nebo zcela odložit plánované cestování a větší nákupy.
Celková podpora amerického prezidenta poklesla na 34 procenta, což je dosavadní nejnižší hodnota v rámci tohoto průzkumu, zatímco míra nesouhlasu vzrostla na 66 procent. Znepokojivým signálem pro Bílý dům je také fakt, že polovina dotázaných s jeho výkonem vyjadřuje vysloveně silný nesouhlas. Mezi registrovanými voliči je sice podpora o něco vyšší a dosahuje 39 procent, avšak preference pro nadcházející kongresové volby jasně hovoří ve prospěch opozičních demokratů, které by volilo 55 procent lidí oproti 45 procentům pro republikány.
Průzkum rovněž ukazuje na oslabení podpory uvnitř samotné Republikánské strany, kde sice prezident dosahuje 76 procent, avšak v porovnání s dřívějšími obdobími jde o znatelný pokles. K tomuto oslabení přispívá zejména odliv voličů, kteří se považují za stoupence strany jako takové spíše než za radikální zastánce hnutí MAGA. Ještě výraznější propad zaznamenal Trump u nezávislých voličů, kde jeho podporu vyjadřuje pouhých 21 procent dotázaných, a citelnou ztrátu eviduje také mezi mladými muži do třiceti let nebo mezi latinskoamerickou populací.
Závažným tématem pro voliče zůstává otázka korupce, k níž panuje hluboká nedůvěra napříč celým politickým spektrem. Více než polovina dospělých obyvatel vnímá současnou administrativu jako mnohem zkorumpovanější ve srovnání s předchozími vládami, přičemž většina veřejnosti se domnívá, že korupční praktiky jsou hluboce zakořeněné v obou hlavních stranách. Tyto nálady se odrážejí i v celkovém pohledu na politické subjekty, neboť jak Republikánská, tak Demokratická strana čelí výrazně negativnímu hodnocení ze strany většiny občanů.
Vládní snahy o zvrat nepříznivého trendu prostřednictvím předvolebních slibů prozatím u veřejnosti nenašly očekávanou odezvu. Návrh na vyplacení mimořádných finančních příspěvků ve výši pěti tisíc dolarů občanům v případě udržení republikánské většiny v Kongresu odmítá drtivá většina lidí, kteří v reálnost splnění tohoto slibu nevěří. Skepticky se k této finanční pobídce staví dokonce i téměř polovina voličů, kteří se hlásí k Republikánské straně, což ukazuje na rostoucí pragmatismus a skepsi voličské základny.
Zhoršující se ekonomické podmínky a nespokojenost s oběma hlavními stranami proměňují preference voličů ohledně toho, jaký typ politiků by měl zemi spravovat. Zatímco v minulosti panovala mírná převaha preferencí pro zkušené politické matadory a insiderů, nyní se tato propast výrazně ztenčila ve prospěch netradičních osobností. Tento posun odráží hlubokou touhu části veřejnosti po zásadní změně fungování státního aparátu a řešení každodenních existenčních problémů.
Uvnitř samotného tábora demokratů průzkum odhaluje rostoucí vnitřní napětí a slábnoucí vazbu na tradiční stranický establishment. Těsná většina demokratických voličů se hlásí spíše k progresivním myšlenkám a hnutím než k samotné stranické struktuře, přičemž významná část sympatizantů se hlásí k demokratickému socialismu. Tyto vnitřní debaty ukazují, že opozici čeká po volbách náročný úkol při formování jednotné politické linie pro budoucí období.
Výsledky průzkumu tak potvrzují, že nadcházející listopadové volby do Kongresu budou mít zásadní význam pro celé Spojené státy a mohou zcela překreslit dosavadní rozložení politických sil ve Washingtonu. Republikánští kandidáti v těsných obvodech čelí obtížnému úkolu mobilizovat nespokojené voliče a současně odvrátit hrozbu ztráty většiny v obou komorách parlamentu. Vývoj veřejného mínění v posledních týdnech předvolební kampaně ukazuje, že ekonomická nespokojenost a obavy o budoucnost země zůstávají hlavními hybateli rozhodování amerických občanů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.