Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Trump v sobotu oznámil, že hovořil s představiteli Thajska a Kambodže, a že Spojené státy s těmito zeměmi nebudou jednat o obchodních dohodách, dokud neskončí boje. O situaci hovořil sebevědomě, jako by přesně věděl, co se v regionu děje. Jenže není vůbec jisté, že vůbec tuší, kde Thajsko a Kambodža leží – natož jakou roli v konfliktu hrají. Mírové rozhovory eventuálně zprostředkovali američtí a malajští představitelé v rezidenci malajského premiéra Anwara Ibrahima.
Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že šéf diplomacie Marco Rubio jednal s thajskými a kambodžskými protějšky už v neděli. „Prezident Trump i já zůstáváme v kontaktu s našimi protějšky v jednotlivých zemích a situaci velmi pozorně sledujeme. Chceme, aby tento konflikt co nejdříve skončil,“ řekl Rubio podle deníku New York Times.
Případů, kdy Trump neměl o geografii nebo historii ani ponětí, je víc – a jen potvrzují domněnku, že i tentokrát byl úplně mimo.
Když nedávno kritizoval japonskou obchodní politiku, nedokázal si vybavit jméno premiéra. A tak ho jednoduše oslovil „Mr. Japan“. „Vážený pane Japonsko, situace je následující. Budete platit 25 % clo na vaše automobily. Oni naše automobily nechtějí, že? A my přesto dovážíme miliony a miliony jejich automobilů do Spojených států. To není fér,“ prohlásil Trump koncem června podle serveru Politico.
Ve veřejném projevu také mylně označil Španělsko za člena skupiny BRICS, kam ale nikdy nepatřilo. Skupinu tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a několik dalších států, které se přidaly loni. Španělsko mezi nimi nefiguruje a nikdy nefigurovalo. O jeho přešlapu informoval například server Euractiv.
Když se letos setkal s indickým premiérem Nárendrou Módím, tvrdil, že Indie nemá s Čínou společnou hranici. Ve skutečnosti ale tyto dvě země sdílejí jednu z nejdelších a nejvíce napjatých hranic na světě – a jde o chybu, kterou Trump zopakoval, přestože ji už během svého prvního období slyšel vyvrácenou. Informoval o tom server Independent.
Trumpova neznalost se přitom netýká jen zahraničí. Už v roce 2017 během návštěvy památníku USS Arizona Memorial, který připomíná útok na Pearl Harbor, se svého šéfa štábu Johna Kellyho tázal: „Hej, Johne, o co tady jde? Co je to za prohlídku?“
Podle novinářů Philipa Ruckera a Carol Leonnig, kteří incident popsali v knize Velmi stabilní génius, prezident zřejmě rozpoznal jen to, že navštěvuje místo nějaké bitvy. „Trump slyšel výraz ‚Pearl Harbor‘ a zdálo se, že chápe, že navštěvuje místo historické bitvy, ale zdálo se, že toho moc neví. Americký prezident je nebezpečně neinformovaný,“ shrnuli autoři.
Do seznamu Trumpových geografických omylů letos přibylo i Lesotho – malá, ale suverénní africká země, kterou prezident USA bez rozpaků zesměšnil při kritice americké humanitární pomoci. „Osm milionů dolarů na podporu LGBTQI+ v africké zemi Lesotho, o které nikdo nikdy neslyšel,“ prohlásil pohrdavě. Tím nejen odhalil vlastní neznalost základních faktů – například to, že Lesotho je vnitrozemský stát zcela obklopený Jihoafrickou republikou – ale také urazil celý národ, který si jeho výrok nenechal líbit.
Rozzlobená reakce přišla velmi záhy. „Jsem opravdu šokován, že hlava státu může o mé zemi mluvit takovým způsobem. Lesotho je tak významná a jedinečná země na celém světě. Rád bych pozval prezidenta i zbytek světa, aby Lesotho navštívili,“ reagoval tamní ministr zahraničí Lejone Mpotjoane podle americké stanice CNN.
Trumpův výpad, který měl podle všeho posloužit domácímu publiku jako výsměch „zbytečnému utrácení“ za menšiny v zahraničí, tak znovu odhalil, jak hluboké je jeho nepochopení globální politiky a základní lidské důstojnosti.
Pro běžného člověka je pochopitelné, že přesně neví, kde se nachází Lesotho – malý, vnitrozemský stát v jižní Africe, obklopený Jihoafrickou republikou. Mnozí netuší, že má něco přes dva miliony obyvatel a rozlohu srovnatelnou s Belgií nebo Albánií. U prezidenta Spojených států, jednoho z nejmocnějších mužů planety, je však podobná neznalost nejen zarážející, ale i nebezpečná.
Šéf Bílého domu totiž řídí zemi, která v každém koutě světa prosazuje své zájmy – a to nejen diplomaticky, ale i vojensky, ekonomicky nebo kulturně. Pokud někdo takto vlivný netuší základní informace o suverénních státech, podkopává tím důvěru v americké vedení a zároveň vysílá signál o tom, že některé země jednoduše nestojí za pozornost.
Trumpův výrok o Lesothu jako o zemi, „o které nikdo nikdy neslyšel“, není jen trapným přešlapem, nýbrž projevem absolutní arogance a neúcty k mezinárodnímu společenství.
Stejně alarmující je ale i skutečnost, že si nedokázal vzpomenout na jméno japonského premiéra, a jednoduše mu říkal „Mr. Japan“. To už zavání úplným ignorantstvím. Japonsko totiž není žádný exotický stát na okraji zájmu, ale jeden z nejbližších a nejdůležitějších spojenců Spojených států – v bezpečnostní politice, ekonomice, technologii i kultuře. Kontakt mezi oběma zeměmi probíhá na denní bázi a v rozsahu, který je těžké přecenit.
Pokud si americký prezident nedokáže vzpomenout ani na jméno japonského premiéra, představitele jedné z nejvýznamnějších světových ekonomik a klíčového spojence Spojených států, jak si vůbec může troufat udílet lekce zemím, jako je Thajsko nebo Kambodža?
S plnou vážností prohlašovat, že Spojené státy s nimi přeruší obchodní jednání, působí absurdně, zvlášť když je velmi pravděpodobné, že o jejich existenci slyšel poprvé v životě. Tlak, který vyvíjí, pak působí spíš jako improvizovaná reakce na rychlé dění než jako důsledná zahraniční politika.
Thajsko i Kambodža nejsou pro Ameriku okrajové státy. Jde o země, které leží v geopoliticky napjatém regionu jihovýchodní Asie, v těsné blízkosti Číny, a hrají důležitou roli v rovnováze sil. Nejde jen o obchod, ale i o vliv, přístup k námořním trasám, surovinám, politickému vlivu. Pokud prezident USA hovoří o takových zemích tónem, který naznačuje, že si je plete s regionálními přívěsky bez významu, ztrácí americká zahraniční politika jakýkoli nárok na respekt.
A co hůř – dává prostor jiným aktérům, kteří tyto země berou vážně, především Číně. Neinformovanost totiž není jen ostuda, ale v případě globálního lídra je to slabina, kterou jiní rádi využijí.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
