Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Trump v sobotu oznámil, že hovořil s představiteli Thajska a Kambodže, a že Spojené státy s těmito zeměmi nebudou jednat o obchodních dohodách, dokud neskončí boje. O situaci hovořil sebevědomě, jako by přesně věděl, co se v regionu děje. Jenže není vůbec jisté, že vůbec tuší, kde Thajsko a Kambodža leží – natož jakou roli v konfliktu hrají. Mírové rozhovory eventuálně zprostředkovali američtí a malajští představitelé v rezidenci malajského premiéra Anwara Ibrahima.
Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že šéf diplomacie Marco Rubio jednal s thajskými a kambodžskými protějšky už v neděli. „Prezident Trump i já zůstáváme v kontaktu s našimi protějšky v jednotlivých zemích a situaci velmi pozorně sledujeme. Chceme, aby tento konflikt co nejdříve skončil,“ řekl Rubio podle deníku New York Times.
Případů, kdy Trump neměl o geografii nebo historii ani ponětí, je víc – a jen potvrzují domněnku, že i tentokrát byl úplně mimo.
Když nedávno kritizoval japonskou obchodní politiku, nedokázal si vybavit jméno premiéra. A tak ho jednoduše oslovil „Mr. Japan“. „Vážený pane Japonsko, situace je následující. Budete platit 25 % clo na vaše automobily. Oni naše automobily nechtějí, že? A my přesto dovážíme miliony a miliony jejich automobilů do Spojených států. To není fér,“ prohlásil Trump koncem června podle serveru Politico.
Ve veřejném projevu také mylně označil Španělsko za člena skupiny BRICS, kam ale nikdy nepatřilo. Skupinu tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a několik dalších států, které se přidaly loni. Španělsko mezi nimi nefiguruje a nikdy nefigurovalo. O jeho přešlapu informoval například server Euractiv.
Když se letos setkal s indickým premiérem Nárendrou Módím, tvrdil, že Indie nemá s Čínou společnou hranici. Ve skutečnosti ale tyto dvě země sdílejí jednu z nejdelších a nejvíce napjatých hranic na světě – a jde o chybu, kterou Trump zopakoval, přestože ji už během svého prvního období slyšel vyvrácenou. Informoval o tom server Independent.
Trumpova neznalost se přitom netýká jen zahraničí. Už v roce 2017 během návštěvy památníku USS Arizona Memorial, který připomíná útok na Pearl Harbor, se svého šéfa štábu Johna Kellyho tázal: „Hej, Johne, o co tady jde? Co je to za prohlídku?“
Podle novinářů Philipa Ruckera a Carol Leonnig, kteří incident popsali v knize Velmi stabilní génius, prezident zřejmě rozpoznal jen to, že navštěvuje místo nějaké bitvy. „Trump slyšel výraz ‚Pearl Harbor‘ a zdálo se, že chápe, že navštěvuje místo historické bitvy, ale zdálo se, že toho moc neví. Americký prezident je nebezpečně neinformovaný,“ shrnuli autoři.
Do seznamu Trumpových geografických omylů letos přibylo i Lesotho – malá, ale suverénní africká země, kterou prezident USA bez rozpaků zesměšnil při kritice americké humanitární pomoci. „Osm milionů dolarů na podporu LGBTQI+ v africké zemi Lesotho, o které nikdo nikdy neslyšel,“ prohlásil pohrdavě. Tím nejen odhalil vlastní neznalost základních faktů – například to, že Lesotho je vnitrozemský stát zcela obklopený Jihoafrickou republikou – ale také urazil celý národ, který si jeho výrok nenechal líbit.
Rozzlobená reakce přišla velmi záhy. „Jsem opravdu šokován, že hlava státu může o mé zemi mluvit takovým způsobem. Lesotho je tak významná a jedinečná země na celém světě. Rád bych pozval prezidenta i zbytek světa, aby Lesotho navštívili,“ reagoval tamní ministr zahraničí Lejone Mpotjoane podle americké stanice CNN.
Trumpův výpad, který měl podle všeho posloužit domácímu publiku jako výsměch „zbytečnému utrácení“ za menšiny v zahraničí, tak znovu odhalil, jak hluboké je jeho nepochopení globální politiky a základní lidské důstojnosti.
Pro běžného člověka je pochopitelné, že přesně neví, kde se nachází Lesotho – malý, vnitrozemský stát v jižní Africe, obklopený Jihoafrickou republikou. Mnozí netuší, že má něco přes dva miliony obyvatel a rozlohu srovnatelnou s Belgií nebo Albánií. U prezidenta Spojených států, jednoho z nejmocnějších mužů planety, je však podobná neznalost nejen zarážející, ale i nebezpečná.
Šéf Bílého domu totiž řídí zemi, která v každém koutě světa prosazuje své zájmy – a to nejen diplomaticky, ale i vojensky, ekonomicky nebo kulturně. Pokud někdo takto vlivný netuší základní informace o suverénních státech, podkopává tím důvěru v americké vedení a zároveň vysílá signál o tom, že některé země jednoduše nestojí za pozornost.
Trumpův výrok o Lesothu jako o zemi, „o které nikdo nikdy neslyšel“, není jen trapným přešlapem, nýbrž projevem absolutní arogance a neúcty k mezinárodnímu společenství.
Stejně alarmující je ale i skutečnost, že si nedokázal vzpomenout na jméno japonského premiéra, a jednoduše mu říkal „Mr. Japan“. To už zavání úplným ignorantstvím. Japonsko totiž není žádný exotický stát na okraji zájmu, ale jeden z nejbližších a nejdůležitějších spojenců Spojených států – v bezpečnostní politice, ekonomice, technologii i kultuře. Kontakt mezi oběma zeměmi probíhá na denní bázi a v rozsahu, který je těžké přecenit.
Pokud si americký prezident nedokáže vzpomenout ani na jméno japonského premiéra, představitele jedné z nejvýznamnějších světových ekonomik a klíčového spojence Spojených států, jak si vůbec může troufat udílet lekce zemím, jako je Thajsko nebo Kambodža?
S plnou vážností prohlašovat, že Spojené státy s nimi přeruší obchodní jednání, působí absurdně, zvlášť když je velmi pravděpodobné, že o jejich existenci slyšel poprvé v životě. Tlak, který vyvíjí, pak působí spíš jako improvizovaná reakce na rychlé dění než jako důsledná zahraniční politika.
Thajsko i Kambodža nejsou pro Ameriku okrajové státy. Jde o země, které leží v geopoliticky napjatém regionu jihovýchodní Asie, v těsné blízkosti Číny, a hrají důležitou roli v rovnováze sil. Nejde jen o obchod, ale i o vliv, přístup k námořním trasám, surovinám, politickému vlivu. Pokud prezident USA hovoří o takových zemích tónem, který naznačuje, že si je plete s regionálními přívěsky bez významu, ztrácí americká zahraniční politika jakýkoli nárok na respekt.
A co hůř – dává prostor jiným aktérům, kteří tyto země berou vážně, především Číně. Neinformovanost totiž není jen ostuda, ale v případě globálního lídra je to slabina, kterou jiní rádi využijí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.