Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Trump v sobotu oznámil, že hovořil s představiteli Thajska a Kambodže, a že Spojené státy s těmito zeměmi nebudou jednat o obchodních dohodách, dokud neskončí boje. O situaci hovořil sebevědomě, jako by přesně věděl, co se v regionu děje. Jenže není vůbec jisté, že vůbec tuší, kde Thajsko a Kambodža leží – natož jakou roli v konfliktu hrají. Mírové rozhovory eventuálně zprostředkovali američtí a malajští představitelé v rezidenci malajského premiéra Anwara Ibrahima.
Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že šéf diplomacie Marco Rubio jednal s thajskými a kambodžskými protějšky už v neděli. „Prezident Trump i já zůstáváme v kontaktu s našimi protějšky v jednotlivých zemích a situaci velmi pozorně sledujeme. Chceme, aby tento konflikt co nejdříve skončil,“ řekl Rubio podle deníku New York Times.
Případů, kdy Trump neměl o geografii nebo historii ani ponětí, je víc – a jen potvrzují domněnku, že i tentokrát byl úplně mimo.
Když nedávno kritizoval japonskou obchodní politiku, nedokázal si vybavit jméno premiéra. A tak ho jednoduše oslovil „Mr. Japan“. „Vážený pane Japonsko, situace je následující. Budete platit 25 % clo na vaše automobily. Oni naše automobily nechtějí, že? A my přesto dovážíme miliony a miliony jejich automobilů do Spojených států. To není fér,“ prohlásil Trump koncem června podle serveru Politico.
Ve veřejném projevu také mylně označil Španělsko za člena skupiny BRICS, kam ale nikdy nepatřilo. Skupinu tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a několik dalších států, které se přidaly loni. Španělsko mezi nimi nefiguruje a nikdy nefigurovalo. O jeho přešlapu informoval například server Euractiv.
Když se letos setkal s indickým premiérem Nárendrou Módím, tvrdil, že Indie nemá s Čínou společnou hranici. Ve skutečnosti ale tyto dvě země sdílejí jednu z nejdelších a nejvíce napjatých hranic na světě – a jde o chybu, kterou Trump zopakoval, přestože ji už během svého prvního období slyšel vyvrácenou. Informoval o tom server Independent.
Trumpova neznalost se přitom netýká jen zahraničí. Už v roce 2017 během návštěvy památníku USS Arizona Memorial, který připomíná útok na Pearl Harbor, se svého šéfa štábu Johna Kellyho tázal: „Hej, Johne, o co tady jde? Co je to za prohlídku?“
Podle novinářů Philipa Ruckera a Carol Leonnig, kteří incident popsali v knize Velmi stabilní génius, prezident zřejmě rozpoznal jen to, že navštěvuje místo nějaké bitvy. „Trump slyšel výraz ‚Pearl Harbor‘ a zdálo se, že chápe, že navštěvuje místo historické bitvy, ale zdálo se, že toho moc neví. Americký prezident je nebezpečně neinformovaný,“ shrnuli autoři.
Do seznamu Trumpových geografických omylů letos přibylo i Lesotho – malá, ale suverénní africká země, kterou prezident USA bez rozpaků zesměšnil při kritice americké humanitární pomoci. „Osm milionů dolarů na podporu LGBTQI+ v africké zemi Lesotho, o které nikdo nikdy neslyšel,“ prohlásil pohrdavě. Tím nejen odhalil vlastní neznalost základních faktů – například to, že Lesotho je vnitrozemský stát zcela obklopený Jihoafrickou republikou – ale také urazil celý národ, který si jeho výrok nenechal líbit.
Rozzlobená reakce přišla velmi záhy. „Jsem opravdu šokován, že hlava státu může o mé zemi mluvit takovým způsobem. Lesotho je tak významná a jedinečná země na celém světě. Rád bych pozval prezidenta i zbytek světa, aby Lesotho navštívili,“ reagoval tamní ministr zahraničí Lejone Mpotjoane podle americké stanice CNN.
Trumpův výpad, který měl podle všeho posloužit domácímu publiku jako výsměch „zbytečnému utrácení“ za menšiny v zahraničí, tak znovu odhalil, jak hluboké je jeho nepochopení globální politiky a základní lidské důstojnosti.
Pro běžného člověka je pochopitelné, že přesně neví, kde se nachází Lesotho – malý, vnitrozemský stát v jižní Africe, obklopený Jihoafrickou republikou. Mnozí netuší, že má něco přes dva miliony obyvatel a rozlohu srovnatelnou s Belgií nebo Albánií. U prezidenta Spojených států, jednoho z nejmocnějších mužů planety, je však podobná neznalost nejen zarážející, ale i nebezpečná.
Šéf Bílého domu totiž řídí zemi, která v každém koutě světa prosazuje své zájmy – a to nejen diplomaticky, ale i vojensky, ekonomicky nebo kulturně. Pokud někdo takto vlivný netuší základní informace o suverénních státech, podkopává tím důvěru v americké vedení a zároveň vysílá signál o tom, že některé země jednoduše nestojí za pozornost.
Trumpův výrok o Lesothu jako o zemi, „o které nikdo nikdy neslyšel“, není jen trapným přešlapem, nýbrž projevem absolutní arogance a neúcty k mezinárodnímu společenství.
Stejně alarmující je ale i skutečnost, že si nedokázal vzpomenout na jméno japonského premiéra, a jednoduše mu říkal „Mr. Japan“. To už zavání úplným ignorantstvím. Japonsko totiž není žádný exotický stát na okraji zájmu, ale jeden z nejbližších a nejdůležitějších spojenců Spojených států – v bezpečnostní politice, ekonomice, technologii i kultuře. Kontakt mezi oběma zeměmi probíhá na denní bázi a v rozsahu, který je těžké přecenit.
Pokud si americký prezident nedokáže vzpomenout ani na jméno japonského premiéra, představitele jedné z nejvýznamnějších světových ekonomik a klíčového spojence Spojených států, jak si vůbec může troufat udílet lekce zemím, jako je Thajsko nebo Kambodža?
S plnou vážností prohlašovat, že Spojené státy s nimi přeruší obchodní jednání, působí absurdně, zvlášť když je velmi pravděpodobné, že o jejich existenci slyšel poprvé v životě. Tlak, který vyvíjí, pak působí spíš jako improvizovaná reakce na rychlé dění než jako důsledná zahraniční politika.
Thajsko i Kambodža nejsou pro Ameriku okrajové státy. Jde o země, které leží v geopoliticky napjatém regionu jihovýchodní Asie, v těsné blízkosti Číny, a hrají důležitou roli v rovnováze sil. Nejde jen o obchod, ale i o vliv, přístup k námořním trasám, surovinám, politickému vlivu. Pokud prezident USA hovoří o takových zemích tónem, který naznačuje, že si je plete s regionálními přívěsky bez významu, ztrácí americká zahraniční politika jakýkoli nárok na respekt.
A co hůř – dává prostor jiným aktérům, kteří tyto země berou vážně, především Číně. Neinformovanost totiž není jen ostuda, ale v případě globálního lídra je to slabina, kterou jiní rádi využijí.
Jiřina Bohdalová se v uplynulých dnech opět objevila na veřejnosti, ačkoliv lidé z jejího okolí říkají, že se strachuje o své zdraví. Proto se ostatně nezúčastnila celé akce, na kterou byla pozvána s jasným úkolem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl po vítězi sněmovních voleb Andreji Babišovi na telefonu dalšího českého politika. S protějškem Petrem Pavlem řešili pokračování české pomoci Ukrajině i budoucnost muniční iniciativy.
Rodinu Vémolových v posledních měsících trápily vážné zdravotní potíže nejmladšího potomka československého páru. Už nějaký čas se vědělo, že chlapec se bude muset podrobit operaci. Obávaná chvíle konečně přišla na řadu.
Dara Rolins má za sebou netradiční zážitek pro umělce z našich zeměpisných šířek. O víkendu si totiž zazpívala pod nejvyšší budovou světa Burj Khalifou v Dubaji.
Teploty v Česku budou nadále klesat, jak bude postupovat podzim a blížit se zima. Vyplývá to z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Minimální teploty mohou chvílemi klesat pod nulu, upozornili meteorologové.
Jeden z nejvlivnějších palestinských politiků, Násir al-Kudwa, řekl pro Sky News, že Donald Trump nyní „rozhoduje“ o Izraeli. Zároveň varoval, že „nedává smysl“, aby Gazu řídila vláda pod vedením Západu, nebo aby se vrátila „britská správa“ pod vedením Sira Tonyho Blaira. Al-Kudwa, který je synovcem bývalého předsedy OOP Jásira Arafata, trvá na tom, že Hamás by měl být zapojen do budoucího uspořádání. Je nutné vytvořit novou strukturu, která by umožnila jediné autoritě řídit jak Západní břeh, tak Gazu.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval k „celoplošnému“ diplomatickému úsilí o ochranu občanů v Kambodži. Stalo se tak poté, co byl univerzitní student vlákán tamním podvodným gangem a údajně umučen k smrti. Na zasedání vlády v úterý prezident I uvedl, že „ochrana životů a bezpečnosti občanů je největší odpovědností vlády“ a vyzval k „rychlé repatriaci“ všech, kteří se stali obětí podvodů.
Americká společnost vyvinula nový druh dřeva, o němž tvrdí, že má až desetinásobně vyšší poměr pevnosti k hmotnosti než ocel, přičemž je zároveň až šestkrát lehčí. Tento komerční produkt nazvaný „Superdřevo“ uvádí na trh společnost InventWood, jejímž spoluzakladatelem je materiálový vědec Liangbing Hu.
Podle uniklého dokumentu, který získal Politico, se představitelé členských zemí EU chystají na summitu koncem tohoto měsíce vyzvat instituce bloku k urychlení další fáze jejich deregulace. Evropská unie prochází obdobím rychlého legislativního zjednodušování. Reaguje tím na pomalý hospodářský růst a rostoucí dluhy v mnoha zemích. Cílem je usnadnit podnikům vydělávání peněz a vytváření nových pracovních míst.
Ačkoli by se mohlo zdát, že se včelám medonosným daří dobře, a to díky rostoucímu včelařskému průmyslu a péči včelařů, ne všechny žijí v úlech. Napříč Evropou stále existují divoké kolonie, které hnízdí v dutinách stromů a dalších přírodních prostorech. Žijí tak, jako jejich předkové po miliony let. Poprvé v historii byly tyto divoké populace včel medonosných oficiálně zařazeny do kategorie ohrožených druhů v rámci Evropské unie. Vyplývá to z nejnovější aktualizace Červeného seznamu IUCN, oficiální světové databáze stavu ochrany druhů.
Evropští diplomaté a politici se v soukromí obávají, že by Izrael neměl počítat s tím, že evropští lídři rychle zapomenou na smrt desetitisíců Palestinců v Gaze. To platí i v případě, že mírová dohoda Donalda Trumpa úspěšně ukončí válečný konflikt. Panuje mezi nimi přesvědčení, že jejich úsilí o nátlak na Izrael, aby přistoupil na příměří, se vyplatilo a je nutné v něm nadále pokračovat.
Navzdory tomu, že Kyjev nepřetržitě čelí ruským útokům drony a raketami, Ukrajinci sledují s obavami, jestli zájem a solidarita Evropy o jejich válku neochabuje.