Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Trump v sobotu oznámil, že hovořil s představiteli Thajska a Kambodže, a že Spojené státy s těmito zeměmi nebudou jednat o obchodních dohodách, dokud neskončí boje. O situaci hovořil sebevědomě, jako by přesně věděl, co se v regionu děje. Jenže není vůbec jisté, že vůbec tuší, kde Thajsko a Kambodža leží – natož jakou roli v konfliktu hrají. Mírové rozhovory eventuálně zprostředkovali američtí a malajští představitelé v rezidenci malajského premiéra Anwara Ibrahima.
Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že šéf diplomacie Marco Rubio jednal s thajskými a kambodžskými protějšky už v neděli. „Prezident Trump i já zůstáváme v kontaktu s našimi protějšky v jednotlivých zemích a situaci velmi pozorně sledujeme. Chceme, aby tento konflikt co nejdříve skončil,“ řekl Rubio podle deníku New York Times.
Případů, kdy Trump neměl o geografii nebo historii ani ponětí, je víc – a jen potvrzují domněnku, že i tentokrát byl úplně mimo.
Když nedávno kritizoval japonskou obchodní politiku, nedokázal si vybavit jméno premiéra. A tak ho jednoduše oslovil „Mr. Japan“. „Vážený pane Japonsko, situace je následující. Budete platit 25 % clo na vaše automobily. Oni naše automobily nechtějí, že? A my přesto dovážíme miliony a miliony jejich automobilů do Spojených států. To není fér,“ prohlásil Trump koncem června podle serveru Politico.
Ve veřejném projevu také mylně označil Španělsko za člena skupiny BRICS, kam ale nikdy nepatřilo. Skupinu tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a několik dalších států, které se přidaly loni. Španělsko mezi nimi nefiguruje a nikdy nefigurovalo. O jeho přešlapu informoval například server Euractiv.
Když se letos setkal s indickým premiérem Nárendrou Módím, tvrdil, že Indie nemá s Čínou společnou hranici. Ve skutečnosti ale tyto dvě země sdílejí jednu z nejdelších a nejvíce napjatých hranic na světě – a jde o chybu, kterou Trump zopakoval, přestože ji už během svého prvního období slyšel vyvrácenou. Informoval o tom server Independent.
Trumpova neznalost se přitom netýká jen zahraničí. Už v roce 2017 během návštěvy památníku USS Arizona Memorial, který připomíná útok na Pearl Harbor, se svého šéfa štábu Johna Kellyho tázal: „Hej, Johne, o co tady jde? Co je to za prohlídku?“
Podle novinářů Philipa Ruckera a Carol Leonnig, kteří incident popsali v knize Velmi stabilní génius, prezident zřejmě rozpoznal jen to, že navštěvuje místo nějaké bitvy. „Trump slyšel výraz ‚Pearl Harbor‘ a zdálo se, že chápe, že navštěvuje místo historické bitvy, ale zdálo se, že toho moc neví. Americký prezident je nebezpečně neinformovaný,“ shrnuli autoři.
Do seznamu Trumpových geografických omylů letos přibylo i Lesotho – malá, ale suverénní africká země, kterou prezident USA bez rozpaků zesměšnil při kritice americké humanitární pomoci. „Osm milionů dolarů na podporu LGBTQI+ v africké zemi Lesotho, o které nikdo nikdy neslyšel,“ prohlásil pohrdavě. Tím nejen odhalil vlastní neznalost základních faktů – například to, že Lesotho je vnitrozemský stát zcela obklopený Jihoafrickou republikou – ale také urazil celý národ, který si jeho výrok nenechal líbit.
Rozzlobená reakce přišla velmi záhy. „Jsem opravdu šokován, že hlava státu může o mé zemi mluvit takovým způsobem. Lesotho je tak významná a jedinečná země na celém světě. Rád bych pozval prezidenta i zbytek světa, aby Lesotho navštívili,“ reagoval tamní ministr zahraničí Lejone Mpotjoane podle americké stanice CNN.
Trumpův výpad, který měl podle všeho posloužit domácímu publiku jako výsměch „zbytečnému utrácení“ za menšiny v zahraničí, tak znovu odhalil, jak hluboké je jeho nepochopení globální politiky a základní lidské důstojnosti.
Pro běžného člověka je pochopitelné, že přesně neví, kde se nachází Lesotho – malý, vnitrozemský stát v jižní Africe, obklopený Jihoafrickou republikou. Mnozí netuší, že má něco přes dva miliony obyvatel a rozlohu srovnatelnou s Belgií nebo Albánií. U prezidenta Spojených států, jednoho z nejmocnějších mužů planety, je však podobná neznalost nejen zarážející, ale i nebezpečná.
Šéf Bílého domu totiž řídí zemi, která v každém koutě světa prosazuje své zájmy – a to nejen diplomaticky, ale i vojensky, ekonomicky nebo kulturně. Pokud někdo takto vlivný netuší základní informace o suverénních státech, podkopává tím důvěru v americké vedení a zároveň vysílá signál o tom, že některé země jednoduše nestojí za pozornost.
Trumpův výrok o Lesothu jako o zemi, „o které nikdo nikdy neslyšel“, není jen trapným přešlapem, nýbrž projevem absolutní arogance a neúcty k mezinárodnímu společenství.
Stejně alarmující je ale i skutečnost, že si nedokázal vzpomenout na jméno japonského premiéra, a jednoduše mu říkal „Mr. Japan“. To už zavání úplným ignorantstvím. Japonsko totiž není žádný exotický stát na okraji zájmu, ale jeden z nejbližších a nejdůležitějších spojenců Spojených států – v bezpečnostní politice, ekonomice, technologii i kultuře. Kontakt mezi oběma zeměmi probíhá na denní bázi a v rozsahu, který je těžké přecenit.
Pokud si americký prezident nedokáže vzpomenout ani na jméno japonského premiéra, představitele jedné z nejvýznamnějších světových ekonomik a klíčového spojence Spojených států, jak si vůbec může troufat udílet lekce zemím, jako je Thajsko nebo Kambodža?
S plnou vážností prohlašovat, že Spojené státy s nimi přeruší obchodní jednání, působí absurdně, zvlášť když je velmi pravděpodobné, že o jejich existenci slyšel poprvé v životě. Tlak, který vyvíjí, pak působí spíš jako improvizovaná reakce na rychlé dění než jako důsledná zahraniční politika.
Thajsko i Kambodža nejsou pro Ameriku okrajové státy. Jde o země, které leží v geopoliticky napjatém regionu jihovýchodní Asie, v těsné blízkosti Číny, a hrají důležitou roli v rovnováze sil. Nejde jen o obchod, ale i o vliv, přístup k námořním trasám, surovinám, politickému vlivu. Pokud prezident USA hovoří o takových zemích tónem, který naznačuje, že si je plete s regionálními přívěsky bez významu, ztrácí americká zahraniční politika jakýkoli nárok na respekt.
A co hůř – dává prostor jiným aktérům, kteří tyto země berou vážně, především Číně. Neinformovanost totiž není jen ostuda, ale v případě globálního lídra je to slabina, kterou jiní rádi využijí.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.