Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Trump v sobotu oznámil, že hovořil s představiteli Thajska a Kambodže, a že Spojené státy s těmito zeměmi nebudou jednat o obchodních dohodách, dokud neskončí boje. O situaci hovořil sebevědomě, jako by přesně věděl, co se v regionu děje. Jenže není vůbec jisté, že vůbec tuší, kde Thajsko a Kambodža leží – natož jakou roli v konfliktu hrají. Mírové rozhovory eventuálně zprostředkovali američtí a malajští představitelé v rezidenci malajského premiéra Anwara Ibrahima.
Americké ministerstvo zahraničí později uvedlo, že šéf diplomacie Marco Rubio jednal s thajskými a kambodžskými protějšky už v neděli. „Prezident Trump i já zůstáváme v kontaktu s našimi protějšky v jednotlivých zemích a situaci velmi pozorně sledujeme. Chceme, aby tento konflikt co nejdříve skončil,“ řekl Rubio podle deníku New York Times.
Případů, kdy Trump neměl o geografii nebo historii ani ponětí, je víc – a jen potvrzují domněnku, že i tentokrát byl úplně mimo.
Když nedávno kritizoval japonskou obchodní politiku, nedokázal si vybavit jméno premiéra. A tak ho jednoduše oslovil „Mr. Japan“. „Vážený pane Japonsko, situace je následující. Budete platit 25 % clo na vaše automobily. Oni naše automobily nechtějí, že? A my přesto dovážíme miliony a miliony jejich automobilů do Spojených států. To není fér,“ prohlásil Trump koncem června podle serveru Politico.
Ve veřejném projevu také mylně označil Španělsko za člena skupiny BRICS, kam ale nikdy nepatřilo. Skupinu tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika a několik dalších států, které se přidaly loni. Španělsko mezi nimi nefiguruje a nikdy nefigurovalo. O jeho přešlapu informoval například server Euractiv.
Když se letos setkal s indickým premiérem Nárendrou Módím, tvrdil, že Indie nemá s Čínou společnou hranici. Ve skutečnosti ale tyto dvě země sdílejí jednu z nejdelších a nejvíce napjatých hranic na světě – a jde o chybu, kterou Trump zopakoval, přestože ji už během svého prvního období slyšel vyvrácenou. Informoval o tom server Independent.
Trumpova neznalost se přitom netýká jen zahraničí. Už v roce 2017 během návštěvy památníku USS Arizona Memorial, který připomíná útok na Pearl Harbor, se svého šéfa štábu Johna Kellyho tázal: „Hej, Johne, o co tady jde? Co je to za prohlídku?“
Podle novinářů Philipa Ruckera a Carol Leonnig, kteří incident popsali v knize Velmi stabilní génius, prezident zřejmě rozpoznal jen to, že navštěvuje místo nějaké bitvy. „Trump slyšel výraz ‚Pearl Harbor‘ a zdálo se, že chápe, že navštěvuje místo historické bitvy, ale zdálo se, že toho moc neví. Americký prezident je nebezpečně neinformovaný,“ shrnuli autoři.
Do seznamu Trumpových geografických omylů letos přibylo i Lesotho – malá, ale suverénní africká země, kterou prezident USA bez rozpaků zesměšnil při kritice americké humanitární pomoci. „Osm milionů dolarů na podporu LGBTQI+ v africké zemi Lesotho, o které nikdo nikdy neslyšel,“ prohlásil pohrdavě. Tím nejen odhalil vlastní neznalost základních faktů – například to, že Lesotho je vnitrozemský stát zcela obklopený Jihoafrickou republikou – ale také urazil celý národ, který si jeho výrok nenechal líbit.
Rozzlobená reakce přišla velmi záhy. „Jsem opravdu šokován, že hlava státu může o mé zemi mluvit takovým způsobem. Lesotho je tak významná a jedinečná země na celém světě. Rád bych pozval prezidenta i zbytek světa, aby Lesotho navštívili,“ reagoval tamní ministr zahraničí Lejone Mpotjoane podle americké stanice CNN.
Trumpův výpad, který měl podle všeho posloužit domácímu publiku jako výsměch „zbytečnému utrácení“ za menšiny v zahraničí, tak znovu odhalil, jak hluboké je jeho nepochopení globální politiky a základní lidské důstojnosti.
Pro běžného člověka je pochopitelné, že přesně neví, kde se nachází Lesotho – malý, vnitrozemský stát v jižní Africe, obklopený Jihoafrickou republikou. Mnozí netuší, že má něco přes dva miliony obyvatel a rozlohu srovnatelnou s Belgií nebo Albánií. U prezidenta Spojených států, jednoho z nejmocnějších mužů planety, je však podobná neznalost nejen zarážející, ale i nebezpečná.
Šéf Bílého domu totiž řídí zemi, která v každém koutě světa prosazuje své zájmy – a to nejen diplomaticky, ale i vojensky, ekonomicky nebo kulturně. Pokud někdo takto vlivný netuší základní informace o suverénních státech, podkopává tím důvěru v americké vedení a zároveň vysílá signál o tom, že některé země jednoduše nestojí za pozornost.
Trumpův výrok o Lesothu jako o zemi, „o které nikdo nikdy neslyšel“, není jen trapným přešlapem, nýbrž projevem absolutní arogance a neúcty k mezinárodnímu společenství.
Stejně alarmující je ale i skutečnost, že si nedokázal vzpomenout na jméno japonského premiéra, a jednoduše mu říkal „Mr. Japan“. To už zavání úplným ignorantstvím. Japonsko totiž není žádný exotický stát na okraji zájmu, ale jeden z nejbližších a nejdůležitějších spojenců Spojených států – v bezpečnostní politice, ekonomice, technologii i kultuře. Kontakt mezi oběma zeměmi probíhá na denní bázi a v rozsahu, který je těžké přecenit.
Pokud si americký prezident nedokáže vzpomenout ani na jméno japonského premiéra, představitele jedné z nejvýznamnějších světových ekonomik a klíčového spojence Spojených států, jak si vůbec může troufat udílet lekce zemím, jako je Thajsko nebo Kambodža?
S plnou vážností prohlašovat, že Spojené státy s nimi přeruší obchodní jednání, působí absurdně, zvlášť když je velmi pravděpodobné, že o jejich existenci slyšel poprvé v životě. Tlak, který vyvíjí, pak působí spíš jako improvizovaná reakce na rychlé dění než jako důsledná zahraniční politika.
Thajsko i Kambodža nejsou pro Ameriku okrajové státy. Jde o země, které leží v geopoliticky napjatém regionu jihovýchodní Asie, v těsné blízkosti Číny, a hrají důležitou roli v rovnováze sil. Nejde jen o obchod, ale i o vliv, přístup k námořním trasám, surovinám, politickému vlivu. Pokud prezident USA hovoří o takových zemích tónem, který naznačuje, že si je plete s regionálními přívěsky bez významu, ztrácí americká zahraniční politika jakýkoli nárok na respekt.
A co hůř – dává prostor jiným aktérům, kteří tyto země berou vážně, především Číně. Neinformovanost totiž není jen ostuda, ale v případě globálního lídra je to slabina, kterou jiní rádi využijí.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.