Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že hnutí Hamás bude čelit „úplnému zničení“, pokud palestinská militantní skupina odmítne odevzdat moc a kontrolu nad Gazou. Trump rovněž potvrdil, že jeho spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, je „pro“ ukončení bombardování v Gaze.
Trumpův mírový plán vyžaduje, aby Hamás vrátil všech 48 rukojmích (z nichž Izrael považuje asi 20 za stále živé), vzdal se moci a odzbrojil. Výměnou za to by byli propuštěni stovky palestinských vězňů a Izrael by ukončil útok. Návrh, který Netanjahu přijal, však neobsahuje žádnou cestu k palestinské státnosti.
Hamás se ve skutečnosti dohodl pouze na třech bodech: propuštění všech rukojmích, odevzdání moci a stažení izraelských vojsk z Gazy. Zbytek dohody, zejména požadavek na odzbrojení a pevný časový plán stažení Izraele, si Hamás přeje nadále projednávat s dalšími palestinskými stranami. Znamená to, že Hamás požaduje další jednání o spornějších částech Trumpova plánu.
Do situace se vložilo i Řecko, jeden z politicky i geograficky nejbližších spojenců Izraele v EU, s nabídkou diplomatické pomoci pro ukončení války v Gaze. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém týdenním příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že pro „trvalý mír“ je klíčové udržet při životě vyhlídku na vytvoření dvou států v regionu.
Mitsotakis vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích, ukončení nepřátelských akcí a zesílení humanitární pomoci. Řecký premiér upozornil, že dvoustátní řešení s reálnými bezpečnostními podmínkami je jedinou možností pro trvalý mír v celém regionu.
Řecko-izraelské vztahy jsou sice jedny z nejsilnějších v EU, nicméně tento týden se na nich objevilo napětí. Atény vydaly „silný písemný protest“ Izraeli kvůli zacházení s aktivisty, kteří byli na palubě flotily Global Sumud. Izraelské síly zadržely 42člennou flotilu, která se snažila prolomit námořní blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc.
Mezi 450 zadrženými bylo i 27 řeckých občanů, včetně jednoho levicového poslance. Protestní nóta zvláště poukázala na „nepřijatelné a nevhodné chování“ izraelského ministra národní bezpečnosti, krajně pravicového Itamara Ben-Gvira, ačkoliv jeho jméno nebylo výslovně zmíněno. Řecké ministerstvo zahraničí oznámilo, že všichni zadržení jsou „v dobrém zdravotním stavu“ a pro jejich bezpečný návrat do Atén vyšle speciálně vypravené letadlo na letiště Eilat-Ramon. Vláda čelila kritice od rodin zadržených za „lhostejnost“, kterou podle nich projevila k „únosu řeckých občanů Izraelem“.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.