Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že hnutí Hamás bude čelit „úplnému zničení“, pokud palestinská militantní skupina odmítne odevzdat moc a kontrolu nad Gazou. Trump rovněž potvrdil, že jeho spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, je „pro“ ukončení bombardování v Gaze.
Trumpův mírový plán vyžaduje, aby Hamás vrátil všech 48 rukojmích (z nichž Izrael považuje asi 20 za stále živé), vzdal se moci a odzbrojil. Výměnou za to by byli propuštěni stovky palestinských vězňů a Izrael by ukončil útok. Návrh, který Netanjahu přijal, však neobsahuje žádnou cestu k palestinské státnosti.
Hamás se ve skutečnosti dohodl pouze na třech bodech: propuštění všech rukojmích, odevzdání moci a stažení izraelských vojsk z Gazy. Zbytek dohody, zejména požadavek na odzbrojení a pevný časový plán stažení Izraele, si Hamás přeje nadále projednávat s dalšími palestinskými stranami. Znamená to, že Hamás požaduje další jednání o spornějších částech Trumpova plánu.
Do situace se vložilo i Řecko, jeden z politicky i geograficky nejbližších spojenců Izraele v EU, s nabídkou diplomatické pomoci pro ukončení války v Gaze. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém týdenním příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že pro „trvalý mír“ je klíčové udržet při životě vyhlídku na vytvoření dvou států v regionu.
Mitsotakis vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích, ukončení nepřátelských akcí a zesílení humanitární pomoci. Řecký premiér upozornil, že dvoustátní řešení s reálnými bezpečnostními podmínkami je jedinou možností pro trvalý mír v celém regionu.
Řecko-izraelské vztahy jsou sice jedny z nejsilnějších v EU, nicméně tento týden se na nich objevilo napětí. Atény vydaly „silný písemný protest“ Izraeli kvůli zacházení s aktivisty, kteří byli na palubě flotily Global Sumud. Izraelské síly zadržely 42člennou flotilu, která se snažila prolomit námořní blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc.
Mezi 450 zadrženými bylo i 27 řeckých občanů, včetně jednoho levicového poslance. Protestní nóta zvláště poukázala na „nepřijatelné a nevhodné chování“ izraelského ministra národní bezpečnosti, krajně pravicového Itamara Ben-Gvira, ačkoliv jeho jméno nebylo výslovně zmíněno. Řecké ministerstvo zahraničí oznámilo, že všichni zadržení jsou „v dobrém zdravotním stavu“ a pro jejich bezpečný návrat do Atén vyšle speciálně vypravené letadlo na letiště Eilat-Ramon. Vláda čelila kritice od rodin zadržených za „lhostejnost“, kterou podle nich projevila k „únosu řeckých občanů Izraelem“.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.