Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že hnutí Hamás bude čelit „úplnému zničení“, pokud palestinská militantní skupina odmítne odevzdat moc a kontrolu nad Gazou. Trump rovněž potvrdil, že jeho spojenec, izraelský premiér Benjamin Netanjahu, je „pro“ ukončení bombardování v Gaze.
Trumpův mírový plán vyžaduje, aby Hamás vrátil všech 48 rukojmích (z nichž Izrael považuje asi 20 za stále živé), vzdal se moci a odzbrojil. Výměnou za to by byli propuštěni stovky palestinských vězňů a Izrael by ukončil útok. Návrh, který Netanjahu přijal, však neobsahuje žádnou cestu k palestinské státnosti.
Hamás se ve skutečnosti dohodl pouze na třech bodech: propuštění všech rukojmích, odevzdání moci a stažení izraelských vojsk z Gazy. Zbytek dohody, zejména požadavek na odzbrojení a pevný časový plán stažení Izraele, si Hamás přeje nadále projednávat s dalšími palestinskými stranami. Znamená to, že Hamás požaduje další jednání o spornějších částech Trumpova plánu.
Do situace se vložilo i Řecko, jeden z politicky i geograficky nejbližších spojenců Izraele v EU, s nabídkou diplomatické pomoci pro ukončení války v Gaze. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve svém týdenním příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že pro „trvalý mír“ je klíčové udržet při životě vyhlídku na vytvoření dvou států v regionu.
Mitsotakis vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích, ukončení nepřátelských akcí a zesílení humanitární pomoci. Řecký premiér upozornil, že dvoustátní řešení s reálnými bezpečnostními podmínkami je jedinou možností pro trvalý mír v celém regionu.
Řecko-izraelské vztahy jsou sice jedny z nejsilnějších v EU, nicméně tento týden se na nich objevilo napětí. Atény vydaly „silný písemný protest“ Izraeli kvůli zacházení s aktivisty, kteří byli na palubě flotily Global Sumud. Izraelské síly zadržely 42člennou flotilu, která se snažila prolomit námořní blokádu Gazy a doručit humanitární pomoc.
Mezi 450 zadrženými bylo i 27 řeckých občanů, včetně jednoho levicového poslance. Protestní nóta zvláště poukázala na „nepřijatelné a nevhodné chování“ izraelského ministra národní bezpečnosti, krajně pravicového Itamara Ben-Gvira, ačkoliv jeho jméno nebylo výslovně zmíněno. Řecké ministerstvo zahraničí oznámilo, že všichni zadržení jsou „v dobrém zdravotním stavu“ a pro jejich bezpečný návrat do Atén vyšle speciálně vypravené letadlo na letiště Eilat-Ramon. Vláda čelila kritice od rodin zadržených za „lhostejnost“, kterou podle nich projevila k „únosu řeckých občanů Izraelem“.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.