Prezident Donald Trump v úterý sdělil novinářům, že dává Hamásu tři až čtyři dny na to, aby se vyjádřil k mírovému plánu pro Gazu. Ten představil den předtím po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Prezident při odchodu z Bílého domu uvedl, že se všechny arabské země, muslimské státy i Izrael k plánu připojily a nyní se bude čekat, jak se k němu Hamás postaví.
Novinářka Alayna Treene ze CNN se doptávala na konkrétní časový rámec. Trump potvrdil, že bude čekat přibližně tři až čtyři dny. Zároveň Hamásu vzkázal, že pokud dohodu nepřijme, bude to pro něj "velmi smutný konec."
Americký prezident také uvedl, že Hamás „zaplatil vysokou cenu“ a zmínil, že jeho vedení bylo „zabito třikrát.“ Trump svůj postoj uzavřel slovy, že s Hamásem je to „velmi jednoduché“: Spojené státy chtějí okamžité propuštění rukojmích a „nějaké slušné chování.“
Prezident Trump v pondělí prohlásil, že ukončení války v Gaze je blíž než kdy dřív, a to poté, co Netanjahu souhlasil s předloženým 20bodovým plánem. Nicméně tato dohoda stále vyžaduje souhlas Hamásu. Návrh ovšem obsahuje celou řadu ustanovení, která teroristická skupina v minulosti opakovaně odmítala.
Reakce Hamásu na mírový plán pro Gazu, který v pondělí představil prezident Donald Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se přitom očekává až za několik dní. Katarští vyjednavači uvedli, že vedoucí představitelé Hamásu slíbili, že 20bodový plán prostudují „zodpovědně“. Dnes jsou v plánu další jednání s vyjednavači Hamásu a tureckými představiteli.
Plán počítá s okamžitým zastavením vojenských operací a propuštěním rukojmích držených Hamásem do 72 hodin od podpisu dohody. Dále navrhuje postupné stažení izraelských jednotek z Pásma Gazy. Jedním z klíčových požadavků je také odzbrojení Hamásu, což tato skupina v minulosti odmítla s výjimkou podmínky, že dojde k vytvoření svrchovaného palestinského státu.
Navzdory návrhu na "důvěryhodnou cestu" k palestinské státnosti (pokud budou splněny určité reformní podmínky), vzkaz izraelského premiéra může přidat na výhradách Hamásu. Benjamin Netanjahu krátce po tiskové konferenci v Bílém domě zveřejnil video v hebrejštině, kde zdůraznil, že izraelská armáda zůstane ve většině Gazy. Tím podtrhl, že Izrael bude nadále „silou vzdorovat“ vzniku palestinského státu.
Výzvy pro izraelského lídra dokládá i kritika ze strany jeho vlastní koalice. Klíčový ministr krajní pravice Bezalel Smotrich plán odmítl a nazval jej „hlasitým diplomatickým selháním“.
Podle mapy, kterou zveřejnil Bílý dům, by počáteční stažení armády znamenalo, že 55 % Gazy zůstane nadále okupováno izraelskými silami. Druhá fáze by zanechala okupovaných asi 40 % a poslední fáze, která by vytvořila „bezpečnostní nárazníkovou zónu“, by ponechala pod kontrolou izraelské armády přibližně 15 % území Gazy. Plán uvádí, že tato „bezpečnostní přítomnost“ setrvá, dokud nebude Pásmo „řádně zabezpečeno“ před obnovenou teroristickou hrozbou, ačkoli není jasné, kdo o tomto stavu bude rozhodovat.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.