Prezident Donald Trump v úterý sdělil novinářům, že dává Hamásu tři až čtyři dny na to, aby se vyjádřil k mírovému plánu pro Gazu. Ten představil den předtím po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Prezident při odchodu z Bílého domu uvedl, že se všechny arabské země, muslimské státy i Izrael k plánu připojily a nyní se bude čekat, jak se k němu Hamás postaví.
Novinářka Alayna Treene ze CNN se doptávala na konkrétní časový rámec. Trump potvrdil, že bude čekat přibližně tři až čtyři dny. Zároveň Hamásu vzkázal, že pokud dohodu nepřijme, bude to pro něj "velmi smutný konec."
Americký prezident také uvedl, že Hamás „zaplatil vysokou cenu“ a zmínil, že jeho vedení bylo „zabito třikrát.“ Trump svůj postoj uzavřel slovy, že s Hamásem je to „velmi jednoduché“: Spojené státy chtějí okamžité propuštění rukojmích a „nějaké slušné chování.“
Prezident Trump v pondělí prohlásil, že ukončení války v Gaze je blíž než kdy dřív, a to poté, co Netanjahu souhlasil s předloženým 20bodovým plánem. Nicméně tato dohoda stále vyžaduje souhlas Hamásu. Návrh ovšem obsahuje celou řadu ustanovení, která teroristická skupina v minulosti opakovaně odmítala.
Reakce Hamásu na mírový plán pro Gazu, který v pondělí představil prezident Donald Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se přitom očekává až za několik dní. Katarští vyjednavači uvedli, že vedoucí představitelé Hamásu slíbili, že 20bodový plán prostudují „zodpovědně“. Dnes jsou v plánu další jednání s vyjednavači Hamásu a tureckými představiteli.
Plán počítá s okamžitým zastavením vojenských operací a propuštěním rukojmích držených Hamásem do 72 hodin od podpisu dohody. Dále navrhuje postupné stažení izraelských jednotek z Pásma Gazy. Jedním z klíčových požadavků je také odzbrojení Hamásu, což tato skupina v minulosti odmítla s výjimkou podmínky, že dojde k vytvoření svrchovaného palestinského státu.
Navzdory návrhu na "důvěryhodnou cestu" k palestinské státnosti (pokud budou splněny určité reformní podmínky), vzkaz izraelského premiéra může přidat na výhradách Hamásu. Benjamin Netanjahu krátce po tiskové konferenci v Bílém domě zveřejnil video v hebrejštině, kde zdůraznil, že izraelská armáda zůstane ve většině Gazy. Tím podtrhl, že Izrael bude nadále „silou vzdorovat“ vzniku palestinského státu.
Výzvy pro izraelského lídra dokládá i kritika ze strany jeho vlastní koalice. Klíčový ministr krajní pravice Bezalel Smotrich plán odmítl a nazval jej „hlasitým diplomatickým selháním“.
Podle mapy, kterou zveřejnil Bílý dům, by počáteční stažení armády znamenalo, že 55 % Gazy zůstane nadále okupováno izraelskými silami. Druhá fáze by zanechala okupovaných asi 40 % a poslední fáze, která by vytvořila „bezpečnostní nárazníkovou zónu“, by ponechala pod kontrolou izraelské armády přibližně 15 % území Gazy. Plán uvádí, že tato „bezpečnostní přítomnost“ setrvá, dokud nebude Pásmo „řádně zabezpečeno“ před obnovenou teroristickou hrozbou, ačkoli není jasné, kdo o tomto stavu bude rozhodovat.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.