Prezident Donald Trump v úterý sdělil novinářům, že dává Hamásu tři až čtyři dny na to, aby se vyjádřil k mírovému plánu pro Gazu. Ten představil den předtím po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Prezident při odchodu z Bílého domu uvedl, že se všechny arabské země, muslimské státy i Izrael k plánu připojily a nyní se bude čekat, jak se k němu Hamás postaví.
Novinářka Alayna Treene ze CNN se doptávala na konkrétní časový rámec. Trump potvrdil, že bude čekat přibližně tři až čtyři dny. Zároveň Hamásu vzkázal, že pokud dohodu nepřijme, bude to pro něj "velmi smutný konec."
Americký prezident také uvedl, že Hamás „zaplatil vysokou cenu“ a zmínil, že jeho vedení bylo „zabito třikrát.“ Trump svůj postoj uzavřel slovy, že s Hamásem je to „velmi jednoduché“: Spojené státy chtějí okamžité propuštění rukojmích a „nějaké slušné chování.“
Prezident Trump v pondělí prohlásil, že ukončení války v Gaze je blíž než kdy dřív, a to poté, co Netanjahu souhlasil s předloženým 20bodovým plánem. Nicméně tato dohoda stále vyžaduje souhlas Hamásu. Návrh ovšem obsahuje celou řadu ustanovení, která teroristická skupina v minulosti opakovaně odmítala.
Reakce Hamásu na mírový plán pro Gazu, který v pondělí představil prezident Donald Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se přitom očekává až za několik dní. Katarští vyjednavači uvedli, že vedoucí představitelé Hamásu slíbili, že 20bodový plán prostudují „zodpovědně“. Dnes jsou v plánu další jednání s vyjednavači Hamásu a tureckými představiteli.
Plán počítá s okamžitým zastavením vojenských operací a propuštěním rukojmích držených Hamásem do 72 hodin od podpisu dohody. Dále navrhuje postupné stažení izraelských jednotek z Pásma Gazy. Jedním z klíčových požadavků je také odzbrojení Hamásu, což tato skupina v minulosti odmítla s výjimkou podmínky, že dojde k vytvoření svrchovaného palestinského státu.
Navzdory návrhu na "důvěryhodnou cestu" k palestinské státnosti (pokud budou splněny určité reformní podmínky), vzkaz izraelského premiéra může přidat na výhradách Hamásu. Benjamin Netanjahu krátce po tiskové konferenci v Bílém domě zveřejnil video v hebrejštině, kde zdůraznil, že izraelská armáda zůstane ve většině Gazy. Tím podtrhl, že Izrael bude nadále „silou vzdorovat“ vzniku palestinského státu.
Výzvy pro izraelského lídra dokládá i kritika ze strany jeho vlastní koalice. Klíčový ministr krajní pravice Bezalel Smotrich plán odmítl a nazval jej „hlasitým diplomatickým selháním“.
Podle mapy, kterou zveřejnil Bílý dům, by počáteční stažení armády znamenalo, že 55 % Gazy zůstane nadále okupováno izraelskými silami. Druhá fáze by zanechala okupovaných asi 40 % a poslední fáze, která by vytvořila „bezpečnostní nárazníkovou zónu“, by ponechala pod kontrolou izraelské armády přibližně 15 % území Gazy. Plán uvádí, že tato „bezpečnostní přítomnost“ setrvá, dokud nebude Pásmo „řádně zabezpečeno“ před obnovenou teroristickou hrozbou, ačkoli není jasné, kdo o tomto stavu bude rozhodovat.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.
Analyzovat reakce internetových komunit na témata rozmanitosti a inkluze v kontextu fotbalu je sice složité, ale podrobný rozbor tisíců příspěvků na sociálních sítích podle expertů webu The Conversation ukazuje velmi zajímavou a v mnoha ohledech překvapivou realitu. Veřejnost totiž nevnímá všechny formy diverzity stejně a reakce uživatelů se výrazně liší podle toho, na jaký konkrétní aspekt se dané sdělení zaměřuje.
Hmyz a roztoči se neustále šíří, nacházejí nové způsoby, jak znepříjemňovat lidem život, a přenášejí nebezpečné choroby. Například běžné mouchy domácí vyhledávají teplé prostředí a fungují jako mechanické přenašeče patogenů. Při pohybu po odpadcích a následně po kuchyňských linkách za sebou zanechávají bakterie salmonely a další nebezpečné zárodky.
Výzkum organizace Centre for Countering Digital Hate (CCDH) ukázal, že YouTube i rok po zavedení nových pravidel pro omezení škodlivého obsahu stále doporučuje dospívajícím uživatelům videa s tematikou poruch příjmu potravy. Výzkumníci pro účely studie vytvořili simulovaný profil třináctileté dívky, která poprvé sledovala obsah zaměřený na nezdravé diety a vnímání vlastního těla. Zjistili, že každé desáté video doporučené algoritmem nabízelo takzvanou „thinspiraci“, extrémní omezování kalorií nebo jiný škodlivý materiál, což však představuje zlepšení oproti situaci před dvěma lety.
Americká vláda vyplatila na kompenzacích již desítky miliard dolarů poté, co Nejvyšší soud USA v únoru letošního roku rozhodl, že část jím zavedených cel je nezákonná. Podle vládních údajů o rozpočtu zveřejněných v pondělí vrátily Spojené státy dotčeným dovozním společnostem v probíhajícím fiskálním roce, který začal v říjnu 2025, celkem 81 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že ve čtvrtek večer vystoupí s mimořádným projevem k národu. Televizní vystoupení v hlavním vysílacím čase je naplánováno na 21:00 východoamerického času (pátek 03:00 středoevropského času). Trump tuto informaci zveřejnil na své sociální síti Truth Social.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.