Prezident Donald Trump v úterý sdělil novinářům, že dává Hamásu tři až čtyři dny na to, aby se vyjádřil k mírovému plánu pro Gazu. Ten představil den předtím po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Prezident při odchodu z Bílého domu uvedl, že se všechny arabské země, muslimské státy i Izrael k plánu připojily a nyní se bude čekat, jak se k němu Hamás postaví.
Novinářka Alayna Treene ze CNN se doptávala na konkrétní časový rámec. Trump potvrdil, že bude čekat přibližně tři až čtyři dny. Zároveň Hamásu vzkázal, že pokud dohodu nepřijme, bude to pro něj "velmi smutný konec."
Americký prezident také uvedl, že Hamás „zaplatil vysokou cenu“ a zmínil, že jeho vedení bylo „zabito třikrát.“ Trump svůj postoj uzavřel slovy, že s Hamásem je to „velmi jednoduché“: Spojené státy chtějí okamžité propuštění rukojmích a „nějaké slušné chování.“
Prezident Trump v pondělí prohlásil, že ukončení války v Gaze je blíž než kdy dřív, a to poté, co Netanjahu souhlasil s předloženým 20bodovým plánem. Nicméně tato dohoda stále vyžaduje souhlas Hamásu. Návrh ovšem obsahuje celou řadu ustanovení, která teroristická skupina v minulosti opakovaně odmítala.
Reakce Hamásu na mírový plán pro Gazu, který v pondělí představil prezident Donald Trump spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, se přitom očekává až za několik dní. Katarští vyjednavači uvedli, že vedoucí představitelé Hamásu slíbili, že 20bodový plán prostudují „zodpovědně“. Dnes jsou v plánu další jednání s vyjednavači Hamásu a tureckými představiteli.
Plán počítá s okamžitým zastavením vojenských operací a propuštěním rukojmích držených Hamásem do 72 hodin od podpisu dohody. Dále navrhuje postupné stažení izraelských jednotek z Pásma Gazy. Jedním z klíčových požadavků je také odzbrojení Hamásu, což tato skupina v minulosti odmítla s výjimkou podmínky, že dojde k vytvoření svrchovaného palestinského státu.
Navzdory návrhu na "důvěryhodnou cestu" k palestinské státnosti (pokud budou splněny určité reformní podmínky), vzkaz izraelského premiéra může přidat na výhradách Hamásu. Benjamin Netanjahu krátce po tiskové konferenci v Bílém domě zveřejnil video v hebrejštině, kde zdůraznil, že izraelská armáda zůstane ve většině Gazy. Tím podtrhl, že Izrael bude nadále „silou vzdorovat“ vzniku palestinského státu.
Výzvy pro izraelského lídra dokládá i kritika ze strany jeho vlastní koalice. Klíčový ministr krajní pravice Bezalel Smotrich plán odmítl a nazval jej „hlasitým diplomatickým selháním“.
Podle mapy, kterou zveřejnil Bílý dům, by počáteční stažení armády znamenalo, že 55 % Gazy zůstane nadále okupováno izraelskými silami. Druhá fáze by zanechala okupovaných asi 40 % a poslední fáze, která by vytvořila „bezpečnostní nárazníkovou zónu“, by ponechala pod kontrolou izraelské armády přibližně 15 % území Gazy. Plán uvádí, že tato „bezpečnostní přítomnost“ setrvá, dokud nebude Pásmo „řádně zabezpečeno“ před obnovenou teroristickou hrozbou, ačkoli není jasné, kdo o tomto stavu bude rozhodovat.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
Jedinečná možnost zažít atmosféru noční jaderné elektrárny se otevírá veřejnosti. Společnost ČEZ připravila na září sérii nočních exkurzí, během kterých návštěvníci nahlédnou do přísně střežených částí areálu od 21:00 do 1:00 hodin ráno. Celková kapacita prohlídek je 128 účastníků. Registrace na zářijové termíny končí 31. srpna, informovala firma v tiskové zprávě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.