Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Tento kontrast mezi banálním tématem školních obědů a hrozbou jaderného konfliktu dokonale ilustruje Trumpův styl vládnutí ve druhém funkčním období. Prezident se vyžívá v napětí a neustálých cliffhangerech, kdy své spojence i nepřátele nechává v nejistotě až do poslední vteřiny. Na otázku, jak může věřit režimu, který právě zmasakroval tisíce vlastních lidí, odpověděl svým typickým: „To se teprve dozvíme. Šílený svět, že?“
Surrealistickou atmosféru ve Washingtonu podtrhla také návštěva dánské a grónské delegace. To, co bylo v prvním Trumpově období považováno za bizarní vtip, je nyní bráno se smrtelnou vážností. Trump trvá na tom, že Grónsko potřebuje pro svůj protiraketový štít Golden Dome, a neváhal veřejně ponížit vojenské schopnosti Dánska. Prohlásil, že Kodaň minulý měsíc přidala na ostrov „jedno psí spřežení navíc“, což podle něj k zastavení Ruska a Číny rozhodně stačit nebude.
Tato rétorika vyvolala v rámci NATO bezprecedentní krizi. Spojenci, kteří po útoku z 11. září 2001 neváhali nasadit vlastní životy po boku Američanů, nyní s úžasem sledují, jak je jejich největší partner označuje za neschopné. Symbolika dánské odpovědi je ohromující. Kodaň spolu se svými skandinávskými sousedy a Německem vyslala na ostrov vojenské posily. K nim se připojil i francouzský prezident Emmanuel Macron s operací Arctic Endurance, čímž dali jasně najevo, že evropské jednotky budou bránit území NATO nikoliv před východními mocnostmi, ale před nevyzpytatelným americkým prezidentem.
Zatímco se v Grónsku hraje o suverenitu, v otázce Íránu visí ve vzduchu morální a strategické dilema. Trump v posledních dnech masivně povzbuzoval íránské patrioty k odporu a sliboval jim, že „pomoc je na cestě“. Pokud by nyní od útoku definitivně ustoupil, historie by to mohla vnímat jako zradu tisíců lidí, kteří na základě jeho slov riskovali životy v ulicích Teheránu. Vojenská akce je však plná rizik a Trumpovi příznivci z tábora „America First“ by mohli nést nelibě, kdyby se USA zapletly do dalšího vleklého konfliktu.
Trumpova strategie spočívá v tom, že žádnou strategii nemá, nebo ji alespoň nedává najevo. Jeho příznivci tvrdí, že právě tato nepředvídatelnost obnovila americkou sílu. Odpůrci a analytici se však obávají, že prezident pouze žongluje s příliš mnoha krizemi najednou a dříve či později mu některý z těchto „míčků“ upadne. Jeho dosavadní vojenské úspěchy, jako byl rychlý pád Madura ve Venezuele, mu dodaly sebevědomí, které však může hraničit s nebezpečnou pýchou.
V zákulisí se mezitím Pentagon připravuje na všechny scénáře, včetně těch nejčernějších. Uzavření íránského vzdušného prostoru a odklonění civilních linek naznačuje, že Teherán bere Trumpovy hrozby vážně, bez ohledu na jeho aktuální mléčné intermezzo v Bílém domě. Svět se nachází v situaci, kdy o osudu regionů rozhoduje intuice jednoho muže, který pohrdá tradičními diplomatickými procesy a dává přednost instinktu.
Jak sám prezident trefně poznamenal, žijeme v šíleném světě. Otázkou zůstává, jak dlouho lze tento globální orchestr chaosu řídit, aniž by se falešné tóny proměnily v otevřenou katastrofu. Trumpův čas běží a očekávání, která svými velkohubými sliby vyvolal, bude muset dříve či kompletně naplnit, nebo čelit následkům své vlastní politiky blufování.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.
Írán prochází určujícím okamžikem své historie. O osudu nejvyššího duchovního vůdce se spekulovalo od sobotního rána, kdy se jeho sídlo stalo terčem první vlny útoků. Satelitní snímky následně potvrdily, že jeho rezidence utrpěla značné škody. Prvotní reakce z Teheránu sice uváděly, že byl převezen do bezpečí, a státní televize avizovala jeho projev, k žádnému vystoupení však nedošlo.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.