Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Tento kontrast mezi banálním tématem školních obědů a hrozbou jaderného konfliktu dokonale ilustruje Trumpův styl vládnutí ve druhém funkčním období. Prezident se vyžívá v napětí a neustálých cliffhangerech, kdy své spojence i nepřátele nechává v nejistotě až do poslední vteřiny. Na otázku, jak může věřit režimu, který právě zmasakroval tisíce vlastních lidí, odpověděl svým typickým: „To se teprve dozvíme. Šílený svět, že?“
Surrealistickou atmosféru ve Washingtonu podtrhla také návštěva dánské a grónské delegace. To, co bylo v prvním Trumpově období považováno za bizarní vtip, je nyní bráno se smrtelnou vážností. Trump trvá na tom, že Grónsko potřebuje pro svůj protiraketový štít Golden Dome, a neváhal veřejně ponížit vojenské schopnosti Dánska. Prohlásil, že Kodaň minulý měsíc přidala na ostrov „jedno psí spřežení navíc“, což podle něj k zastavení Ruska a Číny rozhodně stačit nebude.
Tato rétorika vyvolala v rámci NATO bezprecedentní krizi. Spojenci, kteří po útoku z 11. září 2001 neváhali nasadit vlastní životy po boku Američanů, nyní s úžasem sledují, jak je jejich největší partner označuje za neschopné. Symbolika dánské odpovědi je ohromující. Kodaň spolu se svými skandinávskými sousedy a Německem vyslala na ostrov vojenské posily. K nim se připojil i francouzský prezident Emmanuel Macron s operací Arctic Endurance, čímž dali jasně najevo, že evropské jednotky budou bránit území NATO nikoliv před východními mocnostmi, ale před nevyzpytatelným americkým prezidentem.
Zatímco se v Grónsku hraje o suverenitu, v otázce Íránu visí ve vzduchu morální a strategické dilema. Trump v posledních dnech masivně povzbuzoval íránské patrioty k odporu a sliboval jim, že „pomoc je na cestě“. Pokud by nyní od útoku definitivně ustoupil, historie by to mohla vnímat jako zradu tisíců lidí, kteří na základě jeho slov riskovali životy v ulicích Teheránu. Vojenská akce je však plná rizik a Trumpovi příznivci z tábora „America First“ by mohli nést nelibě, kdyby se USA zapletly do dalšího vleklého konfliktu.
Trumpova strategie spočívá v tom, že žádnou strategii nemá, nebo ji alespoň nedává najevo. Jeho příznivci tvrdí, že právě tato nepředvídatelnost obnovila americkou sílu. Odpůrci a analytici se však obávají, že prezident pouze žongluje s příliš mnoha krizemi najednou a dříve či později mu některý z těchto „míčků“ upadne. Jeho dosavadní vojenské úspěchy, jako byl rychlý pád Madura ve Venezuele, mu dodaly sebevědomí, které však může hraničit s nebezpečnou pýchou.
V zákulisí se mezitím Pentagon připravuje na všechny scénáře, včetně těch nejčernějších. Uzavření íránského vzdušného prostoru a odklonění civilních linek naznačuje, že Teherán bere Trumpovy hrozby vážně, bez ohledu na jeho aktuální mléčné intermezzo v Bílém domě. Svět se nachází v situaci, kdy o osudu regionů rozhoduje intuice jednoho muže, který pohrdá tradičními diplomatickými procesy a dává přednost instinktu.
Jak sám prezident trefně poznamenal, žijeme v šíleném světě. Otázkou zůstává, jak dlouho lze tento globální orchestr chaosu řídit, aniž by se falešné tóny proměnily v otevřenou katastrofu. Trumpův čas běží a očekávání, která svými velkohubými sliby vyvolal, bude muset dříve či kompletně naplnit, nebo čelit následkům své vlastní politiky blufování.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.