Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Tento kontrast mezi banálním tématem školních obědů a hrozbou jaderného konfliktu dokonale ilustruje Trumpův styl vládnutí ve druhém funkčním období. Prezident se vyžívá v napětí a neustálých cliffhangerech, kdy své spojence i nepřátele nechává v nejistotě až do poslední vteřiny. Na otázku, jak může věřit režimu, který právě zmasakroval tisíce vlastních lidí, odpověděl svým typickým: „To se teprve dozvíme. Šílený svět, že?“
Surrealistickou atmosféru ve Washingtonu podtrhla také návštěva dánské a grónské delegace. To, co bylo v prvním Trumpově období považováno za bizarní vtip, je nyní bráno se smrtelnou vážností. Trump trvá na tom, že Grónsko potřebuje pro svůj protiraketový štít Golden Dome, a neváhal veřejně ponížit vojenské schopnosti Dánska. Prohlásil, že Kodaň minulý měsíc přidala na ostrov „jedno psí spřežení navíc“, což podle něj k zastavení Ruska a Číny rozhodně stačit nebude.
Tato rétorika vyvolala v rámci NATO bezprecedentní krizi. Spojenci, kteří po útoku z 11. září 2001 neváhali nasadit vlastní životy po boku Američanů, nyní s úžasem sledují, jak je jejich největší partner označuje za neschopné. Symbolika dánské odpovědi je ohromující. Kodaň spolu se svými skandinávskými sousedy a Německem vyslala na ostrov vojenské posily. K nim se připojil i francouzský prezident Emmanuel Macron s operací Arctic Endurance, čímž dali jasně najevo, že evropské jednotky budou bránit území NATO nikoliv před východními mocnostmi, ale před nevyzpytatelným americkým prezidentem.
Zatímco se v Grónsku hraje o suverenitu, v otázce Íránu visí ve vzduchu morální a strategické dilema. Trump v posledních dnech masivně povzbuzoval íránské patrioty k odporu a sliboval jim, že „pomoc je na cestě“. Pokud by nyní od útoku definitivně ustoupil, historie by to mohla vnímat jako zradu tisíců lidí, kteří na základě jeho slov riskovali životy v ulicích Teheránu. Vojenská akce je však plná rizik a Trumpovi příznivci z tábora „America First“ by mohli nést nelibě, kdyby se USA zapletly do dalšího vleklého konfliktu.
Trumpova strategie spočívá v tom, že žádnou strategii nemá, nebo ji alespoň nedává najevo. Jeho příznivci tvrdí, že právě tato nepředvídatelnost obnovila americkou sílu. Odpůrci a analytici se však obávají, že prezident pouze žongluje s příliš mnoha krizemi najednou a dříve či později mu některý z těchto „míčků“ upadne. Jeho dosavadní vojenské úspěchy, jako byl rychlý pád Madura ve Venezuele, mu dodaly sebevědomí, které však může hraničit s nebezpečnou pýchou.
V zákulisí se mezitím Pentagon připravuje na všechny scénáře, včetně těch nejčernějších. Uzavření íránského vzdušného prostoru a odklonění civilních linek naznačuje, že Teherán bere Trumpovy hrozby vážně, bez ohledu na jeho aktuální mléčné intermezzo v Bílém domě. Svět se nachází v situaci, kdy o osudu regionů rozhoduje intuice jednoho muže, který pohrdá tradičními diplomatickými procesy a dává přednost instinktu.
Jak sám prezident trefně poznamenal, žijeme v šíleném světě. Otázkou zůstává, jak dlouho lze tento globální orchestr chaosu řídit, aniž by se falešné tóny proměnily v otevřenou katastrofu. Trumpův čas běží a očekávání, která svými velkohubými sliby vyvolal, bude muset dříve či kompletně naplnit, nebo čelit následkům své vlastní politiky blufování.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
Jihokorejská policie prověří přibližně 310 000 případů pohřešovaných osob, které byly v uplynulých třech letech oficiálně uzavřeny. K tomuto kroku úřady přistoupily po skandálu, při němž byl zatčen policejní důstojník podezřelý z falšování úředních záznamů. Policista měl podle vyšetřovatelů neoprávněně uzavřít spisy dvou pohřešovaných lidí, kteří byli později nalezeni mrtví.
Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu přivedla americké námořnictvo do vážné finanční krize. Ministerstvo obrany je kvůli chybějícím prostředkům nuceno přesouvat peníze z účtů určených na mzdy zaměstnanců a z dalších zdrojů, aby dokázalo pokryt náklady na probíhající bojové operace. Podle interních dokumentů Pentagonu a vyjádření odborníků pro The Guardian hrozí námořnictvu kritický nedostatek financí na výplaty.
