Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Tento kontrast mezi banálním tématem školních obědů a hrozbou jaderného konfliktu dokonale ilustruje Trumpův styl vládnutí ve druhém funkčním období. Prezident se vyžívá v napětí a neustálých cliffhangerech, kdy své spojence i nepřátele nechává v nejistotě až do poslední vteřiny. Na otázku, jak může věřit režimu, který právě zmasakroval tisíce vlastních lidí, odpověděl svým typickým: „To se teprve dozvíme. Šílený svět, že?“
Surrealistickou atmosféru ve Washingtonu podtrhla také návštěva dánské a grónské delegace. To, co bylo v prvním Trumpově období považováno za bizarní vtip, je nyní bráno se smrtelnou vážností. Trump trvá na tom, že Grónsko potřebuje pro svůj protiraketový štít Golden Dome, a neváhal veřejně ponížit vojenské schopnosti Dánska. Prohlásil, že Kodaň minulý měsíc přidala na ostrov „jedno psí spřežení navíc“, což podle něj k zastavení Ruska a Číny rozhodně stačit nebude.
Tato rétorika vyvolala v rámci NATO bezprecedentní krizi. Spojenci, kteří po útoku z 11. září 2001 neváhali nasadit vlastní životy po boku Američanů, nyní s úžasem sledují, jak je jejich největší partner označuje za neschopné. Symbolika dánské odpovědi je ohromující. Kodaň spolu se svými skandinávskými sousedy a Německem vyslala na ostrov vojenské posily. K nim se připojil i francouzský prezident Emmanuel Macron s operací Arctic Endurance, čímž dali jasně najevo, že evropské jednotky budou bránit území NATO nikoliv před východními mocnostmi, ale před nevyzpytatelným americkým prezidentem.
Zatímco se v Grónsku hraje o suverenitu, v otázce Íránu visí ve vzduchu morální a strategické dilema. Trump v posledních dnech masivně povzbuzoval íránské patrioty k odporu a sliboval jim, že „pomoc je na cestě“. Pokud by nyní od útoku definitivně ustoupil, historie by to mohla vnímat jako zradu tisíců lidí, kteří na základě jeho slov riskovali životy v ulicích Teheránu. Vojenská akce je však plná rizik a Trumpovi příznivci z tábora „America First“ by mohli nést nelibě, kdyby se USA zapletly do dalšího vleklého konfliktu.
Trumpova strategie spočívá v tom, že žádnou strategii nemá, nebo ji alespoň nedává najevo. Jeho příznivci tvrdí, že právě tato nepředvídatelnost obnovila americkou sílu. Odpůrci a analytici se však obávají, že prezident pouze žongluje s příliš mnoha krizemi najednou a dříve či později mu některý z těchto „míčků“ upadne. Jeho dosavadní vojenské úspěchy, jako byl rychlý pád Madura ve Venezuele, mu dodaly sebevědomí, které však může hraničit s nebezpečnou pýchou.
V zákulisí se mezitím Pentagon připravuje na všechny scénáře, včetně těch nejčernějších. Uzavření íránského vzdušného prostoru a odklonění civilních linek naznačuje, že Teherán bere Trumpovy hrozby vážně, bez ohledu na jeho aktuální mléčné intermezzo v Bílém domě. Svět se nachází v situaci, kdy o osudu regionů rozhoduje intuice jednoho muže, který pohrdá tradičními diplomatickými procesy a dává přednost instinktu.
Jak sám prezident trefně poznamenal, žijeme v šíleném světě. Otázkou zůstává, jak dlouho lze tento globální orchestr chaosu řídit, aniž by se falešné tóny proměnily v otevřenou katastrofu. Trumpův čas běží a očekávání, která svými velkohubými sliby vyvolal, bude muset dříve či kompletně naplnit, nebo čelit následkům své vlastní politiky blufování.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.