V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Krátce před půl jedenáctou místního času přistál jako první letoun Air Force One, na jehož palubě byli kromě Trumpa také šéf americké diplomacie Marco Rubio či speciální vyslanec Steve Witkoff. Oba se mají podle sdělení Bílého domu s prezidentem zúčastnit jednání se šéfem Kremlu.
Ruské letadlo s prezidentem Putinem dosedlo na dráhu v Anchorage krátce před 11. hodinou, když Trump ještě byl na palubě Air Force One. Nakonec ale vystoupil včas, aby podle plánu přivítal svého hosta přímo na ranveji. Oba politici si potřásli rukami a prošli po červeném koberci.
Novináři se oběma prezidentům pokoušeli při jejich odchodu pokládat dotazy. Putin čelil například otázkám, zda bude souhlasit s příměřím či zda Rusové přestanou zabíjet ukrajinské civilisty. Odpověď ale žádná nepřišla. Lídři obou velmocí spolu nasedli do auta a odjeli na jednání.
Podle Kremlu se očekává, že rozhovory Putina s Trumpem potrvají šest až sedm hodin, informovala BBC s odkazem na vyjádření mluvčího Dmitrije Peskova. Britská stanice přitom zmínila, že oba prezidenti při posledním setkání ve finských Helsinkách jednali jen přibližně dvě hodiny.
Zatímco Putin před začátkem jednání mlčel, šéf Bílého domu se nechal slyšet, že na stole budou případné výměny území mezi Kyjevem a Moskvou. Trump nicméně poznamenal, že rozhodnutí nechá na Ukrajině. "Nejsem tady, abych jednal za Ukrajinu," prohlásil.
Trump řekl, že kdyby nebylo jeho, vzal by si šéf Kremlu celou Ukrajinu. Připustil také, že by Spojené státy mohly poskytnout Ukrajincům bezpečnostní záruky ve spolupráci s Evropou a dalšími zeměmi. O ekonomických příležitostech se chce s Putinem bavit pouze v případě, že jednání budou postupovat správným směrem.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.