Automobilka Tesla se potýká s hlubokou krizí, která ohrožuje její budoucnost. Hodnota akcií firmy se v posledních měsících propadla na polovinu a propad prodejů naznačuje, že značka čelí masivnímu odmítnutí ze strany zákazníků. Přestože mnozí kritici spojují pád Tesly především s kontroverzním chováním jejího majitele Elona Muska, experti upozorňují, že problémy firmy sahají mnohem hlouběji.
Podle odborníků Tesla dlouhodobě selhává v inovacích, neplní své ambiciózní sliby a produkuje vozy, které nejenže nejsou konkurenceschopné, ale mají i závažné technické nedostatky.
Profesor Stephen Dann z Australian National University popisuje pro news.com.au situaci Tesly jako „konstantní sérii selhání“. Značka podle něj těžila z prvotního náskoku v oblasti elektromobilů, avšak neschopnost naplnit sliby ohledně autonomního řízení, výdrže baterií či kvality vozidel vedla ke ztrátě důvěry trhu.
Jedním z největších problémů Tesly je nerealistická komunikace. Již v roce 2016 Musk tvrdil, že všechny vozy značky brzy získají plnou autonomii. O tři roky později sliboval milion robotických taxíků do roku 2020. Tyto předpovědi se nikdy nenaplnily. Autonomní režim stále vyžaduje, aby řidiči neustále dohlíželi na vozidlo, a za tuto funkci Tesla účtuje 15 tisíc dolarů.
Kromě neuskutečněných slibů se automobilka potýká s četnými skandály. Modely vozů se od svého prvotního uvedení na trh téměř nezměnily, což v odvětví, kde konkurence neustále přináší nové inovace, znamená velký problém. Čínské značky v oblasti elektromobilů nejenže předčily Teslu v počtu prodaných vozů, ale také nabízejí lepší technologie za nižší ceny.
Symbolickým selháním se stal model Cybertruck. Jeho „nerozbitná“ okna při veřejné prezentaci praskla po zásahu kovovou koulí, což vyvolalo vlnu posměchu. Později se ukázalo, že vozidlo má řadu technických nedostatků, což vedlo k několika hromadným svoláváním vozů do servisu.
Odborníci se shodují, že Muskovo chování je pro Teslu stále větším břemenem. Jeho politické postoje, veřejné výstupy a kontroverzní výroky odrazují potenciální zákazníky i investory. Marketingoví experti dokonce varují, že Musk se stal toxickou značkou, což negativně ovlivňuje nejen Teslu, ale i jeho další firmy.
Situaci nepomáhají ani Muskova další podnikání. SpaceX se potýká s častými neúspěchy při testech raket, Hyperloop se ukázal být slepou uličkou, Boring Company nenaplnila očekávání a jeho projekt solárních střech Tesla Solar byl odhalen jako podvodná demonstrace.
Tesla tak čelí zásadní otázce: lze ji ještě zachránit? Podle odborníků má firma jen dvě možnosti. Buď se oddělí od Muska a provede radikální restrukturalizaci, nebo bude pokračovat v současném směru a riskovat postupný úpadek.
Prodejní čísla Tesly na klíčových trzích, včetně Evropy a Číny, prudce klesají a pokud firma neprovede zásadní změny, její dominance v segmentu elektromobilů může být brzy minulostí.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.