Automobilka Tesla se potýká s hlubokou krizí, která ohrožuje její budoucnost. Hodnota akcií firmy se v posledních měsících propadla na polovinu a propad prodejů naznačuje, že značka čelí masivnímu odmítnutí ze strany zákazníků. Přestože mnozí kritici spojují pád Tesly především s kontroverzním chováním jejího majitele Elona Muska, experti upozorňují, že problémy firmy sahají mnohem hlouběji.
Podle odborníků Tesla dlouhodobě selhává v inovacích, neplní své ambiciózní sliby a produkuje vozy, které nejenže nejsou konkurenceschopné, ale mají i závažné technické nedostatky.
Profesor Stephen Dann z Australian National University popisuje pro news.com.au situaci Tesly jako „konstantní sérii selhání“. Značka podle něj těžila z prvotního náskoku v oblasti elektromobilů, avšak neschopnost naplnit sliby ohledně autonomního řízení, výdrže baterií či kvality vozidel vedla ke ztrátě důvěry trhu.
Jedním z největších problémů Tesly je nerealistická komunikace. Již v roce 2016 Musk tvrdil, že všechny vozy značky brzy získají plnou autonomii. O tři roky později sliboval milion robotických taxíků do roku 2020. Tyto předpovědi se nikdy nenaplnily. Autonomní režim stále vyžaduje, aby řidiči neustále dohlíželi na vozidlo, a za tuto funkci Tesla účtuje 15 tisíc dolarů.
Kromě neuskutečněných slibů se automobilka potýká s četnými skandály. Modely vozů se od svého prvotního uvedení na trh téměř nezměnily, což v odvětví, kde konkurence neustále přináší nové inovace, znamená velký problém. Čínské značky v oblasti elektromobilů nejenže předčily Teslu v počtu prodaných vozů, ale také nabízejí lepší technologie za nižší ceny.
Symbolickým selháním se stal model Cybertruck. Jeho „nerozbitná“ okna při veřejné prezentaci praskla po zásahu kovovou koulí, což vyvolalo vlnu posměchu. Později se ukázalo, že vozidlo má řadu technických nedostatků, což vedlo k několika hromadným svoláváním vozů do servisu.
Odborníci se shodují, že Muskovo chování je pro Teslu stále větším břemenem. Jeho politické postoje, veřejné výstupy a kontroverzní výroky odrazují potenciální zákazníky i investory. Marketingoví experti dokonce varují, že Musk se stal toxickou značkou, což negativně ovlivňuje nejen Teslu, ale i jeho další firmy.
Situaci nepomáhají ani Muskova další podnikání. SpaceX se potýká s častými neúspěchy při testech raket, Hyperloop se ukázal být slepou uličkou, Boring Company nenaplnila očekávání a jeho projekt solárních střech Tesla Solar byl odhalen jako podvodná demonstrace.
Tesla tak čelí zásadní otázce: lze ji ještě zachránit? Podle odborníků má firma jen dvě možnosti. Buď se oddělí od Muska a provede radikální restrukturalizaci, nebo bude pokračovat v současném směru a riskovat postupný úpadek.
Prodejní čísla Tesly na klíčových trzích, včetně Evropy a Číny, prudce klesají a pokud firma neprovede zásadní změny, její dominance v segmentu elektromobilů může být brzy minulostí.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.