Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Na paluby lodí, které jsou často registrované v exotických zemích a mají mezinárodní posádky, jsou tajně nasazováni ruští agenti a žoldnéři s vazbami na rozvědku GRU a FSB. Tito muži, oficiálně vedení jako „technici“, mají na lodích často větší pravomoci než samotní kapitáni a jejich úkolem je dohlížet na zájmy Kremlu a provádět diverzní akce.
Klíčovou roli v tomto systému hraje ruská soukromá bezpečnostní firma Moran Security Group, na kterou USA uvalily sankce kvůli podpoře válečného úsilí na Ukrajině. Firma, jejíž vedení tvoří bývalí důstojníci speciálních jednotek a ponorek, má hluboké historické vazby na nechvalně proslulou Wagnerovu skupinu.
Právě pracovníci Moran Security byli spatřeni na dánských a švédských pobřežích, jak v maskáčových uniformách fotografují vojenské instalace a mosty. Podle dánských lodivodů se tito Rusové chovají k inspektorům nepřátelsky a na palubách se pohybují se sebejistotou vojenských velitelů.
Zneklidňující je zejména souvislost mezi pohybem těchto tankerů a záhadnými incidenty s drony nad evropskými letišti a základnami. Například tanker Boracay, na jehož palubě byli identifikováni dva ruští „technici“ s minulostí u wagnerovců, se v září 2025 pohyboval u dánského pobřeží přesně v době, kdy drony narušily provoz na letišti v Kodani. Ačkoliv se přímou vinu zatím nepodařilo prokázat, zpravodajské služby pracují s verzí, že právě stínová flotila slouží jako mobilní základna pro vypouštění bezpilotních letounů nad strategickými cíli v Evropě.
Francouzské námořnictvo nedávno u Bretaňského pobřeží provedlo razii na zmiňovaném tankeru Boracay poté, co loď nedokázala doložit svou státní příslušnost. Ačkoliv drony na palubě nalezeny nebyly, inspektoři objevili v posádce složené z Číňanů a Bangladéšanů dva utajené ruské agenty. Jeden z nich byl identifikován jako bývalý policista s vazbami na soukromé armády. Tyto incidenty potvrzují, že Rusko testuje odolnost Západu v tzv. šedé zóně – těsně pod hranicí otevřeného válečného konfliktu, což ztěžuje právní i vojenskou reakci evropských států.
Evropské země nyní stojí před dilematem, jak se stínovou flotilou naložit. Lodě jsou často nepojištěné a ve špatném technickém stavu, což představuje i ekologickou hrozbu. Bezpečnostní experti volají po společném postupu EU, který by umožnil tyto podezřelé tankery zadržovat a kontrolovat. Jak podotýkají dánští představitelé, jednotlivé země se obávají odvety Moskvy, a proto je nezbytná jednotná evropská reakce, která by zastavila zneužívání obchodních tras k vojenským a špionážním účelům.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.