Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Na paluby lodí, které jsou často registrované v exotických zemích a mají mezinárodní posádky, jsou tajně nasazováni ruští agenti a žoldnéři s vazbami na rozvědku GRU a FSB. Tito muži, oficiálně vedení jako „technici“, mají na lodích často větší pravomoci než samotní kapitáni a jejich úkolem je dohlížet na zájmy Kremlu a provádět diverzní akce.
Klíčovou roli v tomto systému hraje ruská soukromá bezpečnostní firma Moran Security Group, na kterou USA uvalily sankce kvůli podpoře válečného úsilí na Ukrajině. Firma, jejíž vedení tvoří bývalí důstojníci speciálních jednotek a ponorek, má hluboké historické vazby na nechvalně proslulou Wagnerovu skupinu.
Právě pracovníci Moran Security byli spatřeni na dánských a švédských pobřežích, jak v maskáčových uniformách fotografují vojenské instalace a mosty. Podle dánských lodivodů se tito Rusové chovají k inspektorům nepřátelsky a na palubách se pohybují se sebejistotou vojenských velitelů.
Zneklidňující je zejména souvislost mezi pohybem těchto tankerů a záhadnými incidenty s drony nad evropskými letišti a základnami. Například tanker Boracay, na jehož palubě byli identifikováni dva ruští „technici“ s minulostí u wagnerovců, se v září 2025 pohyboval u dánského pobřeží přesně v době, kdy drony narušily provoz na letišti v Kodani. Ačkoliv se přímou vinu zatím nepodařilo prokázat, zpravodajské služby pracují s verzí, že právě stínová flotila slouží jako mobilní základna pro vypouštění bezpilotních letounů nad strategickými cíli v Evropě.
Francouzské námořnictvo nedávno u Bretaňského pobřeží provedlo razii na zmiňovaném tankeru Boracay poté, co loď nedokázala doložit svou státní příslušnost. Ačkoliv drony na palubě nalezeny nebyly, inspektoři objevili v posádce složené z Číňanů a Bangladéšanů dva utajené ruské agenty. Jeden z nich byl identifikován jako bývalý policista s vazbami na soukromé armády. Tyto incidenty potvrzují, že Rusko testuje odolnost Západu v tzv. šedé zóně – těsně pod hranicí otevřeného válečného konfliktu, což ztěžuje právní i vojenskou reakci evropských států.
Evropské země nyní stojí před dilematem, jak se stínovou flotilou naložit. Lodě jsou často nepojištěné a ve špatném technickém stavu, což představuje i ekologickou hrozbu. Bezpečnostní experti volají po společném postupu EU, který by umožnil tyto podezřelé tankery zadržovat a kontrolovat. Jak podotýkají dánští představitelé, jednotlivé země se obávají odvety Moskvy, a proto je nezbytná jednotná evropská reakce, která by zastavila zneužívání obchodních tras k vojenským a špionážním účelům.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.