Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Na paluby lodí, které jsou často registrované v exotických zemích a mají mezinárodní posádky, jsou tajně nasazováni ruští agenti a žoldnéři s vazbami na rozvědku GRU a FSB. Tito muži, oficiálně vedení jako „technici“, mají na lodích často větší pravomoci než samotní kapitáni a jejich úkolem je dohlížet na zájmy Kremlu a provádět diverzní akce.
Klíčovou roli v tomto systému hraje ruská soukromá bezpečnostní firma Moran Security Group, na kterou USA uvalily sankce kvůli podpoře válečného úsilí na Ukrajině. Firma, jejíž vedení tvoří bývalí důstojníci speciálních jednotek a ponorek, má hluboké historické vazby na nechvalně proslulou Wagnerovu skupinu.
Právě pracovníci Moran Security byli spatřeni na dánských a švédských pobřežích, jak v maskáčových uniformách fotografují vojenské instalace a mosty. Podle dánských lodivodů se tito Rusové chovají k inspektorům nepřátelsky a na palubách se pohybují se sebejistotou vojenských velitelů.
Zneklidňující je zejména souvislost mezi pohybem těchto tankerů a záhadnými incidenty s drony nad evropskými letišti a základnami. Například tanker Boracay, na jehož palubě byli identifikováni dva ruští „technici“ s minulostí u wagnerovců, se v září 2025 pohyboval u dánského pobřeží přesně v době, kdy drony narušily provoz na letišti v Kodani. Ačkoliv se přímou vinu zatím nepodařilo prokázat, zpravodajské služby pracují s verzí, že právě stínová flotila slouží jako mobilní základna pro vypouštění bezpilotních letounů nad strategickými cíli v Evropě.
Francouzské námořnictvo nedávno u Bretaňského pobřeží provedlo razii na zmiňovaném tankeru Boracay poté, co loď nedokázala doložit svou státní příslušnost. Ačkoliv drony na palubě nalezeny nebyly, inspektoři objevili v posádce složené z Číňanů a Bangladéšanů dva utajené ruské agenty. Jeden z nich byl identifikován jako bývalý policista s vazbami na soukromé armády. Tyto incidenty potvrzují, že Rusko testuje odolnost Západu v tzv. šedé zóně – těsně pod hranicí otevřeného válečného konfliktu, což ztěžuje právní i vojenskou reakci evropských států.
Evropské země nyní stojí před dilematem, jak se stínovou flotilou naložit. Lodě jsou často nepojištěné a ve špatném technickém stavu, což představuje i ekologickou hrozbu. Bezpečnostní experti volají po společném postupu EU, který by umožnil tyto podezřelé tankery zadržovat a kontrolovat. Jak podotýkají dánští představitelé, jednotlivé země se obávají odvety Moskvy, a proto je nezbytná jednotná evropská reakce, která by zastavila zneužívání obchodních tras k vojenským a špionážním účelům.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.
V íránském městě Rašt se v noci na 8. ledna 2026 odehrály scény, které očití svědci popisují jako skutečné peklo na zemi. Zatímco se země kvůli vládnímu vypnutí internetu a veškerého spojení ocitla v naprosté informační tmě, v ulicích se odehrával masakr, jehož detaily vyplouvají na povrch až nyní. Podle svědectví, která shromáždil deník The Guardian, se historický Velký bazar v Raštu stal pastí pro tisíce lidí, kteří se ocitli mezi plameny a hlavněmi zbraní bezpečnostních složek.