Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
V posledních týdnech hrozil Trump, že zaujme tvrdší postoj k Rusku, pokud válka neskončí. Bílý dům ale svá varování nenaplnil. Na konci července dal Trump Putinovi ultimátum: buď do deseti dnů ukončí válku na Ukrajině, nebo budou následovat další sankce. Ruský lídr boje nezastavil. Místo sankcí však dostal od Donalda Trumpa pozvánku na summit.
Navzdory tomu, že summit nepřinesl žádné konkrétní výsledky, ukrajinský politik Jaroslav Jurčyšyn ho označil za Putinovo vítězství. Podle něj se Putin po čtyřech letech, tedy od poslední schůzky s americkým prezidentem před rozsáhlou invazí na Ukrajinu, vrátil na globální diplomatickou scénu. Putin navíc získal čas.
„Čas na vyjednávání s Čínou, čas na nové dohody ohledně mobilizace a čas soustředit se na domácí sociální a ekonomické problémy,“ uvedl Jurčyšyn. Pro Ukrajinu to zase ukazuje na rostoucí důležitost evropských partnerů.
Podle Jurčyšyna se Putinovi snadno podařilo s Trumpem manipulovat. „Trump byl snadno manipulován Putinem, který prohlásil, že by k invazi nikdy nedošlo, kdyby byl Trump prezidentem,“ řekl. „Pro Ukrajinu tak bude klíčové, aby se příštího setkání zúčastnila i Evropská unie a Velká Británie.“
Trump si přál ze summitu odejít s dohodou o příměří, což byl jeho požadavek už od března. To se mu ale nepodařilo. Přesto mluví o pokroku, aniž by upřesnil v čem. Putin tak získal pozornost amerického prezidenta, přivítání s červeným kobercem a potlesk. Trump na oplátku neměl nic, co by mohl prezentovat jako hmatatelný úspěch. Summit tak jasně vyhrál Putin.
Ruský prezident využil setkání také k tomu, aby varoval Evropany, aby „neházeli klacky pod nohy“ jeho vztahům s Trumpem. Tím se snažil prohloubit rozpory mezi Trumpovou administrativou a evropskými spojenci USA. Putin dokonce zašel ještě dál a zopakoval Trumpovo tvrzení, že by k válce nedošlo, kdyby byl on prezidentem, a ne jeho předchůdce Joe Biden.
Putin věděl, že tím podpoří falešné Trumpovo tvrzení, které stále rezonuje u mnoha jeho voličů, že prezidentské volby v roce 2020 byly „ukradeny“. Na americké půdě využil Putin pódium poskytnuté Trumpem k prohloubení rozdělení mezi USA a Evropou a také v samotné Americe.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.