Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
V posledních týdnech hrozil Trump, že zaujme tvrdší postoj k Rusku, pokud válka neskončí. Bílý dům ale svá varování nenaplnil. Na konci července dal Trump Putinovi ultimátum: buď do deseti dnů ukončí válku na Ukrajině, nebo budou následovat další sankce. Ruský lídr boje nezastavil. Místo sankcí však dostal od Donalda Trumpa pozvánku na summit.
Navzdory tomu, že summit nepřinesl žádné konkrétní výsledky, ukrajinský politik Jaroslav Jurčyšyn ho označil za Putinovo vítězství. Podle něj se Putin po čtyřech letech, tedy od poslední schůzky s americkým prezidentem před rozsáhlou invazí na Ukrajinu, vrátil na globální diplomatickou scénu. Putin navíc získal čas.
„Čas na vyjednávání s Čínou, čas na nové dohody ohledně mobilizace a čas soustředit se na domácí sociální a ekonomické problémy,“ uvedl Jurčyšyn. Pro Ukrajinu to zase ukazuje na rostoucí důležitost evropských partnerů.
Podle Jurčyšyna se Putinovi snadno podařilo s Trumpem manipulovat. „Trump byl snadno manipulován Putinem, který prohlásil, že by k invazi nikdy nedošlo, kdyby byl Trump prezidentem,“ řekl. „Pro Ukrajinu tak bude klíčové, aby se příštího setkání zúčastnila i Evropská unie a Velká Británie.“
Trump si přál ze summitu odejít s dohodou o příměří, což byl jeho požadavek už od března. To se mu ale nepodařilo. Přesto mluví o pokroku, aniž by upřesnil v čem. Putin tak získal pozornost amerického prezidenta, přivítání s červeným kobercem a potlesk. Trump na oplátku neměl nic, co by mohl prezentovat jako hmatatelný úspěch. Summit tak jasně vyhrál Putin.
Ruský prezident využil setkání také k tomu, aby varoval Evropany, aby „neházeli klacky pod nohy“ jeho vztahům s Trumpem. Tím se snažil prohloubit rozpory mezi Trumpovou administrativou a evropskými spojenci USA. Putin dokonce zašel ještě dál a zopakoval Trumpovo tvrzení, že by k válce nedošlo, kdyby byl on prezidentem, a ne jeho předchůdce Joe Biden.
Putin věděl, že tím podpoří falešné Trumpovo tvrzení, které stále rezonuje u mnoha jeho voličů, že prezidentské volby v roce 2020 byly „ukradeny“. Na americké půdě využil Putin pódium poskytnuté Trumpem k prohloubení rozdělení mezi USA a Evropou a také v samotné Americe.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.