Ruská kinematografie se během války proti Ukrajině zaměřila na propagandu vojenských cílů. Scenáristé a režiséři soutěží o financování filmů, které oslavují „ruský svět“ a „cíle NWO“. Ministerstvo kultury přitom přiděluje prostředky přímo i prostřednictvím speciálních fondů.
Jedním z posledních příkladů válečné propagandy v ruské kinematografii je celovečerní film Volací znak "Cestující", režiséra Ilji Kazankova. Film, natočený podle knihy publicisty a podporovatele války Alexandra Prochanova, zobrazuje události z roku 2015, ale jasně opakuje teze Kremlu o "cílech a záměrech NWO" – totální vojenské invazi na Ukrajinu.
S rozpočtem 351,7 milionu rublů, z nichž 246,2 milionu poskytl stát, měl film svou premiéru na výstavě "Rusko" ve VDNKh a následně byl uveden do kin. "Bylo tam mé dětství a mládí. A teď nepřítel," říká jeden z hrdinů, když střílí na ukrajinskou armádu. Další scéna ukazuje dítě se sovětskou vlajkou, jak čelí ukrajinskému tanku. Film, jak uvádí server Current Time, se soustředí na obraz hrdinství a loajality k Rusku, které je konfrontováno s nepřítelem, Ukrajinou.
Režisér Kazankov v rozhovoru pro Rossijskaja gazeta přirovnal svůj film k těm o Velké vlastenecké válce a zdůraznil, že nebude ukazovat žádné alternativní pohledy: "A teď by mělo být jasné: kde jsou naši a kde jsou nepřátelé." Filmový výběr herců, jako jsou Anton Šagin, Sergej Gorobčenko a další, kteří podporují válku na Ukrajině a navštěvují okupovaná území, zdůrazňuje ideologický záměr celého projektu.
Dalším příkladem je minisérie 20/22, která byla uvedena pouze pro tisk a hosty, než byla vysílána na Prvním kanálu. Seriál, natočený v Mariupolu, ukazuje ruské občany jako hrdiny, kteří přinášejí "ruský svět" na Ukrajinu, zatímco "Azovité" jsou zobrazeni jako zlí. Režisér Andrej Simonov, který se předtím specializoval na melodramata, přiznal, že se rozhodl natočit seriál kvůli důležitosti okamžiku: "Ať se nám z vizuálního hlediska daří jakkoliv, Avatara v tomto ohledu nepřekonáme, nic, to je jasné."
Podle několika zdrojů z ruského filmového průmyslu je nyní hlavním kritériem pro schválení filmů zaměřených na válku "reflexe tezí speciální vojenské operace" v souladu s oficiálními názory Kremlu. Vydělení milionů rublů na takové projekty ukazuje, že válka se stává nejen politickým nástrojem, ale i nástrojem propagandy, který zasahuje do umění.
Režisér Vitalij Manskij varuje před tímto procesem: "Tito kurátoři tento proces bedlivě sledují a sestavují seznamy toho, koho je třeba chytit, podplatit, osladit, aby mohli začít pracovat na úkolech, které jim byly přiděleny."
Po začátku války byli mnozí známí ruští režiséři a herci, kteří nesouhlasili s válkou, nuceni opustit Rusko. Ti, kteří zůstali a podpořili ruskou propagandu, se podle Manskyho stali "stoprocentními komplici" v ospravedlňování války a smrti statisíců lidí.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.