Ruská kinematografie se během války proti Ukrajině zaměřila na propagandu vojenských cílů. Scenáristé a režiséři soutěží o financování filmů, které oslavují „ruský svět“ a „cíle NWO“. Ministerstvo kultury přitom přiděluje prostředky přímo i prostřednictvím speciálních fondů.
Jedním z posledních příkladů válečné propagandy v ruské kinematografii je celovečerní film Volací znak "Cestující", režiséra Ilji Kazankova. Film, natočený podle knihy publicisty a podporovatele války Alexandra Prochanova, zobrazuje události z roku 2015, ale jasně opakuje teze Kremlu o "cílech a záměrech NWO" – totální vojenské invazi na Ukrajinu.
S rozpočtem 351,7 milionu rublů, z nichž 246,2 milionu poskytl stát, měl film svou premiéru na výstavě "Rusko" ve VDNKh a následně byl uveden do kin. "Bylo tam mé dětství a mládí. A teď nepřítel," říká jeden z hrdinů, když střílí na ukrajinskou armádu. Další scéna ukazuje dítě se sovětskou vlajkou, jak čelí ukrajinskému tanku. Film, jak uvádí server Current Time, se soustředí na obraz hrdinství a loajality k Rusku, které je konfrontováno s nepřítelem, Ukrajinou.
Režisér Kazankov v rozhovoru pro Rossijskaja gazeta přirovnal svůj film k těm o Velké vlastenecké válce a zdůraznil, že nebude ukazovat žádné alternativní pohledy: "A teď by mělo být jasné: kde jsou naši a kde jsou nepřátelé." Filmový výběr herců, jako jsou Anton Šagin, Sergej Gorobčenko a další, kteří podporují válku na Ukrajině a navštěvují okupovaná území, zdůrazňuje ideologický záměr celého projektu.
Dalším příkladem je minisérie 20/22, která byla uvedena pouze pro tisk a hosty, než byla vysílána na Prvním kanálu. Seriál, natočený v Mariupolu, ukazuje ruské občany jako hrdiny, kteří přinášejí "ruský svět" na Ukrajinu, zatímco "Azovité" jsou zobrazeni jako zlí. Režisér Andrej Simonov, který se předtím specializoval na melodramata, přiznal, že se rozhodl natočit seriál kvůli důležitosti okamžiku: "Ať se nám z vizuálního hlediska daří jakkoliv, Avatara v tomto ohledu nepřekonáme, nic, to je jasné."
Podle několika zdrojů z ruského filmového průmyslu je nyní hlavním kritériem pro schválení filmů zaměřených na válku "reflexe tezí speciální vojenské operace" v souladu s oficiálními názory Kremlu. Vydělení milionů rublů na takové projekty ukazuje, že válka se stává nejen politickým nástrojem, ale i nástrojem propagandy, který zasahuje do umění.
Režisér Vitalij Manskij varuje před tímto procesem: "Tito kurátoři tento proces bedlivě sledují a sestavují seznamy toho, koho je třeba chytit, podplatit, osladit, aby mohli začít pracovat na úkolech, které jim byly přiděleny."
Po začátku války byli mnozí známí ruští režiséři a herci, kteří nesouhlasili s válkou, nuceni opustit Rusko. Ti, kteří zůstali a podpořili ruskou propagandu, se podle Manskyho stali "stoprocentními komplici" v ospravedlňování války a smrti statisíců lidí.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.