Ruská kinematografie se během války proti Ukrajině zaměřila na propagandu vojenských cílů. Scenáristé a režiséři soutěží o financování filmů, které oslavují „ruský svět“ a „cíle NWO“. Ministerstvo kultury přitom přiděluje prostředky přímo i prostřednictvím speciálních fondů.
Jedním z posledních příkladů válečné propagandy v ruské kinematografii je celovečerní film Volací znak "Cestující", režiséra Ilji Kazankova. Film, natočený podle knihy publicisty a podporovatele války Alexandra Prochanova, zobrazuje události z roku 2015, ale jasně opakuje teze Kremlu o "cílech a záměrech NWO" – totální vojenské invazi na Ukrajinu.
S rozpočtem 351,7 milionu rublů, z nichž 246,2 milionu poskytl stát, měl film svou premiéru na výstavě "Rusko" ve VDNKh a následně byl uveden do kin. "Bylo tam mé dětství a mládí. A teď nepřítel," říká jeden z hrdinů, když střílí na ukrajinskou armádu. Další scéna ukazuje dítě se sovětskou vlajkou, jak čelí ukrajinskému tanku. Film, jak uvádí server Current Time, se soustředí na obraz hrdinství a loajality k Rusku, které je konfrontováno s nepřítelem, Ukrajinou.
Režisér Kazankov v rozhovoru pro Rossijskaja gazeta přirovnal svůj film k těm o Velké vlastenecké válce a zdůraznil, že nebude ukazovat žádné alternativní pohledy: "A teď by mělo být jasné: kde jsou naši a kde jsou nepřátelé." Filmový výběr herců, jako jsou Anton Šagin, Sergej Gorobčenko a další, kteří podporují válku na Ukrajině a navštěvují okupovaná území, zdůrazňuje ideologický záměr celého projektu.
Dalším příkladem je minisérie 20/22, která byla uvedena pouze pro tisk a hosty, než byla vysílána na Prvním kanálu. Seriál, natočený v Mariupolu, ukazuje ruské občany jako hrdiny, kteří přinášejí "ruský svět" na Ukrajinu, zatímco "Azovité" jsou zobrazeni jako zlí. Režisér Andrej Simonov, který se předtím specializoval na melodramata, přiznal, že se rozhodl natočit seriál kvůli důležitosti okamžiku: "Ať se nám z vizuálního hlediska daří jakkoliv, Avatara v tomto ohledu nepřekonáme, nic, to je jasné."
Podle několika zdrojů z ruského filmového průmyslu je nyní hlavním kritériem pro schválení filmů zaměřených na válku "reflexe tezí speciální vojenské operace" v souladu s oficiálními názory Kremlu. Vydělení milionů rublů na takové projekty ukazuje, že válka se stává nejen politickým nástrojem, ale i nástrojem propagandy, který zasahuje do umění.
Režisér Vitalij Manskij varuje před tímto procesem: "Tito kurátoři tento proces bedlivě sledují a sestavují seznamy toho, koho je třeba chytit, podplatit, osladit, aby mohli začít pracovat na úkolech, které jim byly přiděleny."
Po začátku války byli mnozí známí ruští režiséři a herci, kteří nesouhlasili s válkou, nuceni opustit Rusko. Ti, kteří zůstali a podpořili ruskou propagandu, se podle Manskyho stali "stoprocentními komplici" v ospravedlňování války a smrti statisíců lidí.
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.
Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.
Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.