Spojené státy se údajně chystají poskytovat Ukrajině zpravodajské informace pro útoky na energetickou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska, což by představovalo významný obrat v podpoře Kyjeva ze strany Bílého domu. Toto rozhodnutí by bylo prvním konkrétním příkladem změny politiky prezidenta Donalda Trumpa. Ke změně dochází poté, co Trump koncem září na sociálních sítích naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět všechna Ruskem okupovaná území.
Tuto informaci přinesly weby The Wall Street Journal a Reuters s odvoláním na nejmenované americké zdroje. Podle zpráv byla politika tiše změněna ještě před Trumpovým prohlášením a Bílý dům by si přál, aby se k podobnému kroku připojili i spojenci v NATO. Klíčové západní, zejména americké, satelitní snímky a monitorovací data jsou považovány za zásadní pro přesné zaměřování ruských zařízení hluboko ve vnitrozemí.
Dosud nepadlo žádné rozhodnutí o tom, zda Spojené státy dodají Ukrajině řízené střely Tomahawk s doletem 1500 mil, o které Kyjev požádal. Viceprezident USA J.D. Vance přitom na začátku týdne uvedl, že Trump tuto žádost zvažuje. Zaměření útoků na energetické cíle, jako jsou ropné rafinérie, by Ukrajině umožnilo rozšířit již probíhající úspěšnou kampaň.
V rámci této kampaně se již drony dlouhého doletu podařilo zasáhnout 21 z 38 ruských rafinerií. To v některých částech Ruska vedlo k nedostatku pohonných hmot a odhaduje se, že denní produkce paliv klesla až o pětinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně prohlásil, že se nic nemění, a dodal, že USA Kyjevu zpravodajské informace dodávají pravidelně a využívání celé infrastruktury NATO a USA pro tento účel je zjevné.
Prezident Trump se v posledním měsíci stále více rozčiloval nad ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusko totiž zesílilo útoky na ukrajinská města a nezmírnilo své požadavky na územní ústupky jako podmínku pro jednání. Poté, co se minulý týden v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, Trump na sociálních sítích napsal, že Ukrajina by mohla válku vyhrát. Argumentoval tím, že Rusko čelí rostoucím ekonomickým potížím.
Trumpovo jednání ohledně sdílení zpravodajských informací s Kyjevem, o kterém rozhoduje on sám, se v průběhu jeho působení v Bílém domě již několikrát změnilo. Například krátce po neshodě se Zelenským v Bílém domě na konci února Spojené státy na týden v březnu pozastavily veškeré sdílení informací. To na bojišti v ruské Kurské oblasti vedlo k rychlým ztrátám na ukrajinské straně, než Trump po tlaku západních spojenců ustoupil.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.