Spojené státy se údajně chystají poskytovat Ukrajině zpravodajské informace pro útoky na energetickou infrastrukturu hluboko uvnitř Ruska, což by představovalo významný obrat v podpoře Kyjeva ze strany Bílého domu. Toto rozhodnutí by bylo prvním konkrétním příkladem změny politiky prezidenta Donalda Trumpa. Ke změně dochází poté, co Trump koncem září na sociálních sítích naznačil, že by Ukrajina mohla získat zpět všechna Ruskem okupovaná území.
Tuto informaci přinesly weby The Wall Street Journal a Reuters s odvoláním na nejmenované americké zdroje. Podle zpráv byla politika tiše změněna ještě před Trumpovým prohlášením a Bílý dům by si přál, aby se k podobnému kroku připojili i spojenci v NATO. Klíčové západní, zejména americké, satelitní snímky a monitorovací data jsou považovány za zásadní pro přesné zaměřování ruských zařízení hluboko ve vnitrozemí.
Dosud nepadlo žádné rozhodnutí o tom, zda Spojené státy dodají Ukrajině řízené střely Tomahawk s doletem 1500 mil, o které Kyjev požádal. Viceprezident USA J.D. Vance přitom na začátku týdne uvedl, že Trump tuto žádost zvažuje. Zaměření útoků na energetické cíle, jako jsou ropné rafinérie, by Ukrajině umožnilo rozšířit již probíhající úspěšnou kampaň.
V rámci této kampaně se již drony dlouhého doletu podařilo zasáhnout 21 z 38 ruských rafinerií. To v některých částech Ruska vedlo k nedostatku pohonných hmot a odhaduje se, že denní produkce paliv klesla až o pětinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně prohlásil, že se nic nemění, a dodal, že USA Kyjevu zpravodajské informace dodávají pravidelně a využívání celé infrastruktury NATO a USA pro tento účel je zjevné.
Prezident Trump se v posledním měsíci stále více rozčiloval nad ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusko totiž zesílilo útoky na ukrajinská města a nezmírnilo své požadavky na územní ústupky jako podmínku pro jednání. Poté, co se minulý týden v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, Trump na sociálních sítích napsal, že Ukrajina by mohla válku vyhrát. Argumentoval tím, že Rusko čelí rostoucím ekonomickým potížím.
Trumpovo jednání ohledně sdílení zpravodajských informací s Kyjevem, o kterém rozhoduje on sám, se v průběhu jeho působení v Bílém domě již několikrát změnilo. Například krátce po neshodě se Zelenským v Bílém domě na konci února Spojené státy na týden v březnu pozastavily veškeré sdílení informací. To na bojišti v ruské Kurské oblasti vedlo k rychlým ztrátám na ukrajinské straně, než Trump po tlaku západních spojenců ustoupil.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.