Smrt papeže Františka na Velikonoční pondělí ve věku 88 let uzavřela jednu z nejdramatičtějších kapitol v moderních dějinách katolické církve. Jeho pontifikát, který začal v roce 2013, byl poznamenán nejen reformními snahami, ale i kontroverzemi a ostrými střety uvnitř samotné církve. Přestože si získal srdce milionů věřících, podle webu Politico odchází jako postava, která svou otevřeností a impulzivní povahou často zneklidňovala konzervativce i liberály.
Papež František, rodným jménem Jorge Mario Bergoglio, se stal prvním jihoamerickým a zároveň jezuitou v čele katolické církve. Jeho výběr papežského jména – František – symbolizoval jeho blízkost k chudým a odkaz svatého Františka z Assisi. A právě tato blízkost k utlačovaným a marginalizovaným určovala většinu jeho veřejného vystupování, často bez ohledu na diplomatické zvyklosti.
Jen několik týdnů před svou smrtí papež vyvolal ostrý spor s americkou administrativou prezidenta Donalda Trumpa, když tvrdě kritizoval plánované deportace milionů migrantů. Viceprezidenta J.D. Vance obvinil z teologické manipulace. Tento výstup byl typickým příkladem jeho stylu: přímý, emocionální, často bez diplomatických rukaviček, ale vždy motivovaný snahou chránit slabé.
Jeho pontifikát byl přímou reakcí na skandály z doby jeho předchůdce Benedikta XVI. Vatikán v té době čelil únikům informací a finančním nejasnostem. František měl za úkol provést očistu a reformu. Přestože učinil některé kroky – například zpřístupnil vysoké vatikánské funkce laikům a ženám – jeho snahy byly často polovičaté. Mnohé jeho iniciativy narazily na odpor, například když byl nucen zmírnit prohlášení o požehnání homosexuálním párům kvůli protestům afrických biskupů.
Jeho osobní příběh byl stejně složitý jako jeho pontifikát. Pocházel z Buenos Aires, kde se živil jako chemik i vyhazovač v nočním klubu, než se připojil k jezuitům. Jako „slumový biskup“ získal přezdívku pro svou práci v chudinských čtvrtích. Během argentinské vojenské diktatury v 70. letech však čelil podezření, že neochránil své duchovní kolegy před režimem, ačkoliv jiní tvrdí, že se je snažil tajně chránit.
Ve Vatikánu působil jako tichý reformátor, který však uměl být i ostrý a pragmatický. Navzdory svému obrazu pokorného pastýře neváhal odstranit své odpůrce z funkcí. Kardinála Raymonda Burkea, jednoho z nejtvrdších kritiků, nejprve marginalizoval a nakonec mu odebral i právo na dotované ubytování ve Vatikánu.
Zejména v USA si František vysloužil tvrdou opozici. Burke i další konzervativci obviňovali papeže z příliš „woke“ agendy a dokonce ho někteří označovali za antikrista. Ve stínu žijícího Benedikta XVI. se rozvinula paralelní teologie, podle níž byla Petrova stolice v době Františkova pontifikátu „prázdná“.
Složitý byl i jeho postoj k mezinárodní politice. Zatímco se zasazoval o mír na Ukrajině, mlčel k pronásledování menšin v Číně. Jeho ostrá kritika izraelské invaze do Gazy rovněž vyvolala nevoli na Západě, zatímco v zemích globálního Jihu získal značnou popularitu.
František rovněž čelil vážné kritice za nejednoznačný postoj k sexuálnímu zneužívání v církvi. Přestože se zavázal k nulové toleranci, v praxi často chránil své blízké. Výrazným případem byl jezuitský umělec Marko Rupnik, který navzdory obviněním ze znásilnění nadále dostával vatikánské zakázky.
Dědictvím papeže Františka tak zůstává církev plná rozporů. Na jedné straně změnil složení kardinálského sboru tak, že většina jeho členů pochází mimo Evropu. Na straně druhé však nezajistil, aby jeho vize přežila. Vatikánské aliance jsou totiž známé svou křehkostí a málokdy přetrvají zvolení nového papeže.
Navzdory všem skandálům, selháním a kritice měl František mezi věřícími po celém světě obrovskou popularitu. Jeho schopnost mluvit lidským jazykem a být blízko lidem mu zajišťovala důvěru, kterou by mu mohli závidět i demokraticky volení lídři. A právě to může být jeho největším odkazem: snaha být papežem pro lidi – ne pro kleriky.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.