Smrt papeže Františka na Velikonoční pondělí ve věku 88 let uzavřela jednu z nejdramatičtějších kapitol v moderních dějinách katolické církve. Jeho pontifikát, který začal v roce 2013, byl poznamenán nejen reformními snahami, ale i kontroverzemi a ostrými střety uvnitř samotné církve. Přestože si získal srdce milionů věřících, podle webu Politico odchází jako postava, která svou otevřeností a impulzivní povahou často zneklidňovala konzervativce i liberály.
Papež František, rodným jménem Jorge Mario Bergoglio, se stal prvním jihoamerickým a zároveň jezuitou v čele katolické církve. Jeho výběr papežského jména – František – symbolizoval jeho blízkost k chudým a odkaz svatého Františka z Assisi. A právě tato blízkost k utlačovaným a marginalizovaným určovala většinu jeho veřejného vystupování, často bez ohledu na diplomatické zvyklosti.
Jen několik týdnů před svou smrtí papež vyvolal ostrý spor s americkou administrativou prezidenta Donalda Trumpa, když tvrdě kritizoval plánované deportace milionů migrantů. Viceprezidenta J.D. Vance obvinil z teologické manipulace. Tento výstup byl typickým příkladem jeho stylu: přímý, emocionální, často bez diplomatických rukaviček, ale vždy motivovaný snahou chránit slabé.
Jeho pontifikát byl přímou reakcí na skandály z doby jeho předchůdce Benedikta XVI. Vatikán v té době čelil únikům informací a finančním nejasnostem. František měl za úkol provést očistu a reformu. Přestože učinil některé kroky – například zpřístupnil vysoké vatikánské funkce laikům a ženám – jeho snahy byly často polovičaté. Mnohé jeho iniciativy narazily na odpor, například když byl nucen zmírnit prohlášení o požehnání homosexuálním párům kvůli protestům afrických biskupů.
Jeho osobní příběh byl stejně složitý jako jeho pontifikát. Pocházel z Buenos Aires, kde se živil jako chemik i vyhazovač v nočním klubu, než se připojil k jezuitům. Jako „slumový biskup“ získal přezdívku pro svou práci v chudinských čtvrtích. Během argentinské vojenské diktatury v 70. letech však čelil podezření, že neochránil své duchovní kolegy před režimem, ačkoliv jiní tvrdí, že se je snažil tajně chránit.
Ve Vatikánu působil jako tichý reformátor, který však uměl být i ostrý a pragmatický. Navzdory svému obrazu pokorného pastýře neváhal odstranit své odpůrce z funkcí. Kardinála Raymonda Burkea, jednoho z nejtvrdších kritiků, nejprve marginalizoval a nakonec mu odebral i právo na dotované ubytování ve Vatikánu.
Zejména v USA si František vysloužil tvrdou opozici. Burke i další konzervativci obviňovali papeže z příliš „woke“ agendy a dokonce ho někteří označovali za antikrista. Ve stínu žijícího Benedikta XVI. se rozvinula paralelní teologie, podle níž byla Petrova stolice v době Františkova pontifikátu „prázdná“.
Složitý byl i jeho postoj k mezinárodní politice. Zatímco se zasazoval o mír na Ukrajině, mlčel k pronásledování menšin v Číně. Jeho ostrá kritika izraelské invaze do Gazy rovněž vyvolala nevoli na Západě, zatímco v zemích globálního Jihu získal značnou popularitu.
František rovněž čelil vážné kritice za nejednoznačný postoj k sexuálnímu zneužívání v církvi. Přestože se zavázal k nulové toleranci, v praxi často chránil své blízké. Výrazným případem byl jezuitský umělec Marko Rupnik, který navzdory obviněním ze znásilnění nadále dostával vatikánské zakázky.
Dědictvím papeže Františka tak zůstává církev plná rozporů. Na jedné straně změnil složení kardinálského sboru tak, že většina jeho členů pochází mimo Evropu. Na straně druhé však nezajistil, aby jeho vize přežila. Vatikánské aliance jsou totiž známé svou křehkostí a málokdy přetrvají zvolení nového papeže.
Navzdory všem skandálům, selháním a kritice měl František mezi věřícími po celém světě obrovskou popularitu. Jeho schopnost mluvit lidským jazykem a být blízko lidem mu zajišťovala důvěru, kterou by mu mohli závidět i demokraticky volení lídři. A právě to může být jeho největším odkazem: snaha být papežem pro lidi – ne pro kleriky.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.