Smrt papeže Františka na Velikonoční pondělí ve věku 88 let uzavřela jednu z nejdramatičtějších kapitol v moderních dějinách katolické církve. Jeho pontifikát, který začal v roce 2013, byl poznamenán nejen reformními snahami, ale i kontroverzemi a ostrými střety uvnitř samotné církve. Přestože si získal srdce milionů věřících, podle webu Politico odchází jako postava, která svou otevřeností a impulzivní povahou často zneklidňovala konzervativce i liberály.
Papež František, rodným jménem Jorge Mario Bergoglio, se stal prvním jihoamerickým a zároveň jezuitou v čele katolické církve. Jeho výběr papežského jména – František – symbolizoval jeho blízkost k chudým a odkaz svatého Františka z Assisi. A právě tato blízkost k utlačovaným a marginalizovaným určovala většinu jeho veřejného vystupování, často bez ohledu na diplomatické zvyklosti.
Jen několik týdnů před svou smrtí papež vyvolal ostrý spor s americkou administrativou prezidenta Donalda Trumpa, když tvrdě kritizoval plánované deportace milionů migrantů. Viceprezidenta J.D. Vance obvinil z teologické manipulace. Tento výstup byl typickým příkladem jeho stylu: přímý, emocionální, často bez diplomatických rukaviček, ale vždy motivovaný snahou chránit slabé.
Jeho pontifikát byl přímou reakcí na skandály z doby jeho předchůdce Benedikta XVI. Vatikán v té době čelil únikům informací a finančním nejasnostem. František měl za úkol provést očistu a reformu. Přestože učinil některé kroky – například zpřístupnil vysoké vatikánské funkce laikům a ženám – jeho snahy byly často polovičaté. Mnohé jeho iniciativy narazily na odpor, například když byl nucen zmírnit prohlášení o požehnání homosexuálním párům kvůli protestům afrických biskupů.
Jeho osobní příběh byl stejně složitý jako jeho pontifikát. Pocházel z Buenos Aires, kde se živil jako chemik i vyhazovač v nočním klubu, než se připojil k jezuitům. Jako „slumový biskup“ získal přezdívku pro svou práci v chudinských čtvrtích. Během argentinské vojenské diktatury v 70. letech však čelil podezření, že neochránil své duchovní kolegy před režimem, ačkoliv jiní tvrdí, že se je snažil tajně chránit.
Ve Vatikánu působil jako tichý reformátor, který však uměl být i ostrý a pragmatický. Navzdory svému obrazu pokorného pastýře neváhal odstranit své odpůrce z funkcí. Kardinála Raymonda Burkea, jednoho z nejtvrdších kritiků, nejprve marginalizoval a nakonec mu odebral i právo na dotované ubytování ve Vatikánu.
Zejména v USA si František vysloužil tvrdou opozici. Burke i další konzervativci obviňovali papeže z příliš „woke“ agendy a dokonce ho někteří označovali za antikrista. Ve stínu žijícího Benedikta XVI. se rozvinula paralelní teologie, podle níž byla Petrova stolice v době Františkova pontifikátu „prázdná“.
Složitý byl i jeho postoj k mezinárodní politice. Zatímco se zasazoval o mír na Ukrajině, mlčel k pronásledování menšin v Číně. Jeho ostrá kritika izraelské invaze do Gazy rovněž vyvolala nevoli na Západě, zatímco v zemích globálního Jihu získal značnou popularitu.
František rovněž čelil vážné kritice za nejednoznačný postoj k sexuálnímu zneužívání v církvi. Přestože se zavázal k nulové toleranci, v praxi často chránil své blízké. Výrazným případem byl jezuitský umělec Marko Rupnik, který navzdory obviněním ze znásilnění nadále dostával vatikánské zakázky.
Dědictvím papeže Františka tak zůstává církev plná rozporů. Na jedné straně změnil složení kardinálského sboru tak, že většina jeho členů pochází mimo Evropu. Na straně druhé však nezajistil, aby jeho vize přežila. Vatikánské aliance jsou totiž známé svou křehkostí a málokdy přetrvají zvolení nového papeže.
Navzdory všem skandálům, selháním a kritice měl František mezi věřícími po celém světě obrovskou popularitu. Jeho schopnost mluvit lidským jazykem a být blízko lidem mu zajišťovala důvěru, kterou by mu mohli závidět i demokraticky volení lídři. A právě to může být jeho největším odkazem: snaha být papežem pro lidi – ne pro kleriky.
Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na íránský režim a varuje před ničivými vojenskými údery, pokud Teherán okamžitě nepřistoupí k jednacímu stolu. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social prezident uvedl, že k íránským břehům směřuje mohutná námořní armáda. Podle Trumpa jsou americké ozbrojené síly „připravené, ochotné a schopné“ splnit svou misi s nebývalou rychlostí a silou, pokud to bude situace vyžadovat.
Čínské úřady v uplynulých dnech přistoupily k neobvykle rychlé popravě jedenácti členů vlivné zločinecké rodiny Ming, která dlouhá léta ovládala příhraniční město Laukkaing v barmském státě Šan. Tento krok, který následuje jen několik měsíců po vynesení rozsudků smrti v září 2025, vysílá jasný signál všem organizovaným skupinám v jihovýchodní Asii. Čína tím dává najevo, že brutalitu a vykořisťování vlastních občanů v nelegálních on-line centrech již nebude tolerovat.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.