Smrt papeže Františka na Velikonoční pondělí ve věku 88 let uzavřela jednu z nejdramatičtějších kapitol v moderních dějinách katolické církve. Jeho pontifikát, který začal v roce 2013, byl poznamenán nejen reformními snahami, ale i kontroverzemi a ostrými střety uvnitř samotné církve. Přestože si získal srdce milionů věřících, podle webu Politico odchází jako postava, která svou otevřeností a impulzivní povahou často zneklidňovala konzervativce i liberály.
Papež František, rodným jménem Jorge Mario Bergoglio, se stal prvním jihoamerickým a zároveň jezuitou v čele katolické církve. Jeho výběr papežského jména – František – symbolizoval jeho blízkost k chudým a odkaz svatého Františka z Assisi. A právě tato blízkost k utlačovaným a marginalizovaným určovala většinu jeho veřejného vystupování, často bez ohledu na diplomatické zvyklosti.
Jen několik týdnů před svou smrtí papež vyvolal ostrý spor s americkou administrativou prezidenta Donalda Trumpa, když tvrdě kritizoval plánované deportace milionů migrantů. Viceprezidenta J.D. Vance obvinil z teologické manipulace. Tento výstup byl typickým příkladem jeho stylu: přímý, emocionální, často bez diplomatických rukaviček, ale vždy motivovaný snahou chránit slabé.
Jeho pontifikát byl přímou reakcí na skandály z doby jeho předchůdce Benedikta XVI. Vatikán v té době čelil únikům informací a finančním nejasnostem. František měl za úkol provést očistu a reformu. Přestože učinil některé kroky – například zpřístupnil vysoké vatikánské funkce laikům a ženám – jeho snahy byly často polovičaté. Mnohé jeho iniciativy narazily na odpor, například když byl nucen zmírnit prohlášení o požehnání homosexuálním párům kvůli protestům afrických biskupů.
Jeho osobní příběh byl stejně složitý jako jeho pontifikát. Pocházel z Buenos Aires, kde se živil jako chemik i vyhazovač v nočním klubu, než se připojil k jezuitům. Jako „slumový biskup“ získal přezdívku pro svou práci v chudinských čtvrtích. Během argentinské vojenské diktatury v 70. letech však čelil podezření, že neochránil své duchovní kolegy před režimem, ačkoliv jiní tvrdí, že se je snažil tajně chránit.
Ve Vatikánu působil jako tichý reformátor, který však uměl být i ostrý a pragmatický. Navzdory svému obrazu pokorného pastýře neváhal odstranit své odpůrce z funkcí. Kardinála Raymonda Burkea, jednoho z nejtvrdších kritiků, nejprve marginalizoval a nakonec mu odebral i právo na dotované ubytování ve Vatikánu.
Zejména v USA si František vysloužil tvrdou opozici. Burke i další konzervativci obviňovali papeže z příliš „woke“ agendy a dokonce ho někteří označovali za antikrista. Ve stínu žijícího Benedikta XVI. se rozvinula paralelní teologie, podle níž byla Petrova stolice v době Františkova pontifikátu „prázdná“.
Složitý byl i jeho postoj k mezinárodní politice. Zatímco se zasazoval o mír na Ukrajině, mlčel k pronásledování menšin v Číně. Jeho ostrá kritika izraelské invaze do Gazy rovněž vyvolala nevoli na Západě, zatímco v zemích globálního Jihu získal značnou popularitu.
František rovněž čelil vážné kritice za nejednoznačný postoj k sexuálnímu zneužívání v církvi. Přestože se zavázal k nulové toleranci, v praxi často chránil své blízké. Výrazným případem byl jezuitský umělec Marko Rupnik, který navzdory obviněním ze znásilnění nadále dostával vatikánské zakázky.
Dědictvím papeže Františka tak zůstává církev plná rozporů. Na jedné straně změnil složení kardinálského sboru tak, že většina jeho členů pochází mimo Evropu. Na straně druhé však nezajistil, aby jeho vize přežila. Vatikánské aliance jsou totiž známé svou křehkostí a málokdy přetrvají zvolení nového papeže.
Navzdory všem skandálům, selháním a kritice měl František mezi věřícími po celém světě obrovskou popularitu. Jeho schopnost mluvit lidským jazykem a být blízko lidem mu zajišťovala důvěru, kterou by mu mohli závidět i demokraticky volení lídři. A právě to může být jeho největším odkazem: snaha být papežem pro lidi – ne pro kleriky.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.